Master boot record

Master Boot Record (zkratka MBR) je boot sector, který je v IBM PC kompatibilních počítačích umístěn v prvním sektoru pevného disku (nebo obdobného média), tj. na jeho úplném začátku. Jeho velikost je 512 bajtů a je v něm umístěn:

• zavaděč operačního systému, kterému BIOS předává při startu počítače řízení
• tabulka rozdělení disku (anglicky partition table) na logické části (oddíly)
• číselný identifikátor disku

MBR dokáže adresovat maximálně 2 TiB disky. Jeho nástupcem je GPT, což je součást EFI standardu.

[editovat] Struktura MBR

Master boot record (česky zhruba hlavní spouštěcí záznam) je vždy uložen na samém počátku disku (podle Cylindr-Hlava-Sektor = 0-0-1, podle LBA v sektoru 0) a skládá se ze 2 hlavních částí (viz tabulka vpravo):

[editovat] Hlavní tabulka rozdělení disku (MPT)

Anglicky Master Partition Table. Obsahuje seznam logických oddílů na daném fyzickém disku a informace o umístění zaváděcích sektorů (boot sektorů) jednotlivých disků. Tato tabulka může obsahovat maximálně 4 záznamy. Je-li potřeba rozdělit jeden disk na více logických oblastí, potom některý ze 4 záznamů odkazuje na tzv. Extended partition table (rozšířená tabulka rozdělení disku), která opět může obsahovat až 4 záznamy. Obsahuje maximálně 4 primární oddíly, jeden z nich může být označený jako Rozšířený oddíl. V rozšířeném oddíle lze vytvořit „libovolný“ počet logických oddílů (omezený pouze velikostí disku). V novějších operačních systémech (Windows 2000 a novějších, novějších jádrech Linuxu a dalších systémech dnešní doby) byla zavedena možnost používat tzv. Dynamické svazky. Ty nabízejí více funkcí než běžné diskové oddíly, například možnost vytvoření svazků odolných proti chybám (v serverových operačních systémech řady Microsoft® Windows®, verzí 2000 počínaje), a bez nutnosti restartu možnost rozšířit je (kromě systémových a spouštěcích svazků), zrcadlit a přidávat nové.

[editovat] Hlavní spouštěcí kód

Jedná se o krátký úsek kódu, který je při startu počítače zaveden BIOSem do paměti počítače a následně je spuštěn. Jeho úkolem je načíst do paměti zaváděcí (boot) sektor z oddílu, který je v tabulce označen jako aktivní (t.j. oddíl, ze kterého má být zaveden operační systém) a spustit ho. Od tohoto okamžiku je už start operačního systému stejný, jako při zavedení z diskety. Zaváděcí sektor (boot sector) je již závislý na konkrétním operačním systému, aby ho uměl zavést do paměti a předat mu řízení počítače.

Hlavní spouštěcí kód může být kromě zneužití virem (viz výše) využit i pro rozšíření možností starších verzí BIOSu, které neuměly pracovat s velkými disky. V takovém případě je do prvního (resp. nultého) sektoru disku umístěn speciální ovladač a celý zbytek disku je pak o 1 sektor posunut. Ovladač na sebe přesměruje i obsluhu volání BIOSu a tak s velkými disky mohou následně pracovat i systémy DOS. Tento mechanismus není funkční u plně 32 bitových systémů, které pro obsluhu disků nepoužívají BIOS, ale vlastní ovladače.

[editovat] Zneužití viry

Starší počítačové viry pro operační systém DOS) s výhodnou infikovaly Master Boot Record, takže se při startu počítače aktivovaly dříve, než samotný operační systém. Tímto způsobem se mohl virus před operačním systémem snadno skrýt nebo pozměnit jeho základní funkce (a tak se stát „neviditelnými“).

[editovat] Související články

• Diskový oddíl (partition)
• GUID Partition Table – nástupce MBR, součást Extensible Firmware Interface standardu
• File Allocation Table (FAT tabulka)

[editovat] Reference

1. ↑ Peter C Norton and Scott Clark (2002). Peter Norton's New Inside the PC. Sams Publishing, 360–361. ISBN 0672322897. 

Tento článek o počítačích je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.