Matěj Špic

Zvon Matěje Špice z kostela Nanebevzetí Panny Marie v Ústí nad Labem s reliéfem mistra Jana Husa

Matěj Špic (zemřel po r. 1559) byl český zvonař 1. poloviny 16. století, působící v Praze, Roudnici nad Labem, Litoměřicích a Benešově. Zajímavé je, že vykonával své řemeslo, přestože byl slepý. V nápisech na zvonech i v literatuře se někdy proto označuje jako Matěj Slepý.^[1]

[editovat] Údaje o životě

Matěj Špic, stejně jako řada jiných zvonařů, pravděpodobně neměl stálou dílnu, ale za svým řemeslem putoval. První zvony s jeho jménem se objevují po r. 1536, odlité v Roudnici a Litoměřicích. Později se pokoušel prosadit v Praze, ale tam měl problémy s konkurencí a po sporu se zvonařem Stanislavem byl v r. 1550 donucen město opustit. Následně působil především v jižnách Čechách v okolí Benešova. Koncem 50. let 16. století umírá.

Vzhledem ke slepotě měl v dílně pomocníky, jejichž jména se někdy rovněž objevují v signaturách na zvonech. Jedním byl jeho bratr Mikuláš Rormeister, jiným jakýsi Jan Klobása.

[editovat] Charakteristika zvonů

Zvony mistra Matěje Špice mají pěkné reliéfy a bývají kvalitně odlity.

• Špic užívá výhradně češtinu, zatím není znám jediný zvon s nápisem v latině nebo němčině.
• Užívá přechodný typ humanistické majuskule s charakteristickými znaky jako například zrcadlově převrácené N, e místo E, litery I, L a Z se středním břevnem.
• Často užívá husitské motivy. Z toho důvodu byly jeho zvony v době rekatolizace často přelévány nebo upravovány, zachovalé zvony bývají poměrně vzácné.
• Dvouřádkový nápis kolem čepce.
• Mělké a spíše drobnější reliéfy.

[editovat] Zvony Matěje Špice

Sádrový odlitek části zvonu z kostela sv. Václava v Brozánkách (okres Ústí nad Labem)

[editovat] Poznámky

1. ↑ Např. RYBIČKA, Antonín. O českém zvonařství. Praha : Královská česká společnost nauk, 1886.
2. ↑ Na zvonu je podepsán i Špicův pomocník Jan Klobása.
3. ↑ Podle záznamu k sádrovému odlitku části zvonu, který je uložen v depozitáři Muzea města Ústí nad Labem.
4. ↑ Zvon bez signatury, nejisté autorství.
5. ↑ Rok výroby není znám.

[editovat] Související články

• Dějiny zvonařství
• Nápisy na zvonech
• Zvon

[editovat] Literatura

• KOLEKTIV AUTORŮ. Dějiny města Ústí nad Labem. Ústí nad Labem : Město Ústí nad Labem, 1995.
• HEJNIC, Josef. Nápisy na českých zvonech ve 14. - 16. století. IN: Časopis Národního muzea 129/1960, Praha, s. 1 – 33.
• HELLICH, Jan. Zpráva o soupisu zvonů na Poděbradsku a Nymbursku. IN: Památky archeologické a místopisné 28/ 1916, s. 259-60.
• KUČA, Karel. České, moravské a slezské zvonice. Praha : Libri, 2001.
• KYBALOVÁ, Ludmila. Pražské zvony. Praha : Nakladatelství československých výtvarných umělců, 1958.
• LUKSCH, V. Památky okresu Litoměřice II. Rukopis, Státní okresní archiv Litoměřice se sídlem v Lovosicích.
• MATĚJKA, Bohumil. Soupis památek historických a uměleckých IV – Roudnicko. Praha : [s.n.], 1898.
• RYBIČKA, Antonín. O českém zvonařství. Praha : Královská česká společnost nauk, 1886.
• SOUKUP, Josef. Soupis památek historických a uměleckých XVIII Pelhřimovsko. Praha : [s.n.], 1903.
• PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých - VI Mělnicko. Praha : [s.n.], 1899.
• VLASÁK, Antonín Norbert. Bývalé panství Jemnišťské v kraji Táborském. IN: Památky archeologické a místopisné 1858, s. 145 – 151.
• VLASÁK, Antonín Norbert. Město Benešov a hrad Konopiště. IN: Památky archeologické a místopisné I, s. 289 – 298.
• WINTER, Zikmund. Řemeslnictvo a živnosti 16. věku v Čechách. Praha : Česká akademie císaře Františka Josefa I. pro vědy, slovesnost a umění, 1909. S. 351.
• ZAP, Karel Vladislav. Biskupský hlavní chrám sv. Ducha v Králové Hradci. IN: Památky archeologické a místopisné 1858, s. 160 – 186.
• ZOUBEK, Fr. J. Lipé (Česká Lípa) - Příspěvky hitorické a topografické. IN: Památky archeologické a místopisné VI, s. 42 – 51.