Matěj Burnatius

Matěj Burnatius (1584 - 1629), římskokatolický kněz, jezuita. Je jedním z nejznámějších misionářů - rekatolizátorů, kteří na Jičínsku působili. Zemřel v důsledku nenávisti východočechů k rekatolizátorům.

[editovat] Počátky života

Matěj Burnatius se narodil v Olešné v Horním Slezsku dne 23. září 1584. V dětství jej vychovával jeho strýc, původem Polák, P. Jakub Jagel, farář v Markvarticích na Jičínsku. První vzdělání získal mladý Matěj v městečku Sobotka. Další studium následovalo na jesuitském gymnáziu v Chomutově a v koleji sv. Klimenta (dnešní Klementinum) v Praze. Matěj zvládl 6 jazyků (češtinu, polštinu, latinu, němčinu, chorvatštinu a italštinu). V roce 1607 vstupuje v Brně k jezuitům. Po dvouletém noviciátě poslouchá tři roky filosofii, po studiích pracuje 7 let jako pomocný učitel. Poté studoval dva roky teologii a byl vysvěcen na kněze (roku 1621).

[editovat] Po kněžském svěcení - misijní činnost

Po svěcení působil jako prefekt jezuitského semináře v Českém Krumlově a zde také zahájil svou misionářskou činnost. V roce 1624 odchází do Jičína, v jehož okolí se věnuje také misionářské činnosti. V této době vynikl jako výmluvný kazatel. Navíc se horlivě obstarával duchovní správu v několika farnostech. Jeho stopy lze sledovat i mimo Jičínsko (Litomyšl, Mnichovo Hradiště, Kuřívody, Bělá pod Bezdězem). Působení misionářů se ale setkávalo s odporem poddaných. Místy došlo dokonce k lokálním vzpourám. Burnatiovi se povedlo rekatolizovat v roce 1629 Turnov. V srpnu toho roku obrátil svou pozornost na Rovensko pod Troskami. V Rovensku narazil na tuhý odpor. Krátkodobě působil jako farář v Újezdu pod Troskami.

[editovat] Smrt

Dne 9. srpna 1629 se vydal opět do Rovenska. Doprovázel jej student Jan Rokyta. Domluvil se s velitelem vojska z Turnova, že vojáci Rovensko obsadí, aby se předešlo vzbouření obyvatelstva, a to se mu nakonec stalo osudným. Obyvatelstvo Rovenska povolalo lidi z okolních vesnic a velitel vojáků se obával přesily. Dal proto zapálit dřevěnou zvonici u kostela a nařídil ústup. Burnatius se přesunul na faru do obce Libuň, kde očekával zprávy o vývoji situace v Rovensku. Je doloženo, že zde ještě odsloužil mši svatou a pokřtil jedno dítě. Rovenští mezitím vytáhli na Burnatia a rychle se blížili. Domnívali se, že to Burnatius nařídil zapálení jejich zvonice. Misionář se pokusil o útěk z fary. Snažil se utéci zadním vchodem, ale to padl povstalcům přímo do rukou. Byl raněn vidlemi do zad a pro jistotu ještě zastřelen. U farní stáje byl zabit i Jan Rokyta.

Vzpouru následně potlačilo vojsko, v Jičíně zvěst o událostech v Libuni způsobila značné poplašení. Ještě k večeru toho dne byla těla Burnatia a Rokyty převezena do Jičína a pohřbena.

[editovat] Literatura

Jindřich Francek: Zločin a trest v českých dějinách str. 248 - 250