Funkce (matematika)

(Přesměrováno z Matematická funkce, přímý odkaz na Funkce (matematika))

Funkce je v matematice název pro zobrazení z nějaké množiny M do množiny čísel (většinou reálných nebo komplexních), nebo do vektorů (pak se mluví o vektorové funkci). Je to tedy předpis, který každému prvku z M jednoznačně přiřadit nějaké číslo nebo vektor (hodnotu funkce). Někdy se však slovo funkce používá pro libovolné zobrazení.

Obsah

1 Definice
- 1.1 Poněkud neformální
- 1.2 Matematicky přesná
2 Způsoby zadání funkce
3 Typy funkcí
- 3.1 Algebraická a transcendentní funkce
- 3.2 Rekurzivní funkce
4 Operace s funkcemi
5 Související články
6 Externí odkazy

[editovat] Definice

[editovat] Poněkud neformální

Na množině čísel M je definovaná funkce, je-li dán předpis, podle kterého je každému x náležícímu do množiny M přiřazeno právě jedno číslo y.

Značíme: $y = f (x)$ .

Proměnnou $x$ označujeme jako argument funkce (nezávisle proměnná). Proměnná $y$ je závisle proměnná.

M nazýváme definičním oborem funkce. Pokud není při zadání funkce uveden definiční obor, pak se za definiční obor obvykle považuje množina všech nezávisle proměnných, pro něž má funkce smysl.

Množinu všech čísel $\ f(x)$ , takových, že $x \in\ M$ , nazýváme oborem hodnot dané funkce.

[editovat] Matematicky přesná

Funkce je taková binární relace (nebo ještě obecněji i jiná relace), ve které pro každý prvek m množiny M existuje nejvýše jedna uspořádaná dvojice [m,n], kde n je prvkem množiny N.

Definičním oborem funkce je pak podmnožina všech prvků množiny M, ke kterým taková uspořádaná dvojice existuje právě jedna. Říkáme, že pro prvky množiny M, které nejsou prvky definičního oboru, daná funkce není definována.

Oborem hodnot dané funkce je množina všech prvků n množiny N, ke kterým v relaci existuje alespoň jedna uspořádaná dvojice [m,n], kde $m \in M$ .

[editovat] Způsoby zadání funkce

[editovat] Analyticky

Analytickým předpisem rozumíme zadání funkce ve formě $y = f (x)$ , pak říkáme, že funkce je zadána explicitním vyjádřením (explicitní funkce). Funkci můžeme vyjádřit také v implicitním tvaru (implicitní funkce) jako $F (x, y) = 0$ . Dalším způsobem je zápis v parametrickém tvaru (parametrická funkce) soustavou rovnic $x = f 1 (t)$ , $y = f 2 (t)$ , kde $t$ je vhodný parametr.

[editovat] Příklad

Např. $y = 2 x 2$ je explicitní zápis kvadratické funkce. V implicitním tvaru lze stejnou rovnici zapsat jako $y - 2 x 2 = 0$ . V parametrickém tvaru lze zvolit např. soustavu rovnic $x = \frac{t}{\sqrt{2}}$ , $y = t 2$ .

[editovat] Graficky

Při grafickém zadání funkci vyjádříme grafem.

[editovat] Příklad

Příklad zadání funkce grafem ( $D (x)$ označuje definiční obor a $V (y)$ obor hodnot)

[editovat] Tabulkou (výčtem hodnot)

Funkční předpis může být zadán také výčtem hodnot, který obvykle uspořádáme do tabulky.

[editovat] Příklad

Příkladem může být např. zadání funkce

$x$	$y$
1	2
2	4
3	5
7	3
9	3

Definičním oborem je zde množina ${1,2,3,7,9}$ a oborem hodnot je množina ${2,3,4,5}$ .

[editovat] Typy funkcí

Je-li nezávisle proměnná z množiny reálných čísel, pak hovoříme o funkci reálné proměnné, pokud je nezávisle proměnná z množiny komplexních čísel, hovoříme o funkci komplexní proměnné. Pokud je závislá proměnná z množiny reálných čísel, pak s jedná o reálnou funkci, je-li z množiny komplexních čísel, jde o komplexní funkci. Např. komplexní funkce reálné proměnné přiřazuje každému reálnému číslu (z definičního oboru) komplexní číslo.

Argumentem funkce nemusí být jen čísla, ale mohou jím být také matice, vektory, tenzory, apod. Pak podle typu argumentu hovoříme o maticové funkci, vektorové funkci, tenzorové funkci, apod.

O funkci obsahující jedinou nezávisle proměnnou hovoříme jako o funkci jedné proměnné, např. $y = f (x)$ . Funkce obsahující dvě (nebo více) nezávislých proměnných pak označujeme jako funkci dvou (tří, čtyř, …) proměnných, např. $z = f (x, y)$ je funkce dvou proměnných $x$ a $y$ . Funkci $n$ -proměnných zapisujeme jako

$f (x 1, x 2,..., x n)$
$f (x i)$ pro $i = 1,2,..., n$
$f (X)$ , kde $X = [x 1, x 2,..., x n]$ představuje bod v n-rozměrném prostoru
$f (r)$ , kde $r$ představuje polohový vektor bodu v n-rozměrném prostoru.

[editovat] Algebraická a transcendentní funkce

Funkci označujeme jako algebraickou, pokud ji lze vyjádřit ve tvaru polynomu, např. pokud lze funkci $y = f (x)$ vyjádřit jako $P (x, y) = 0$ , kde $P$ je polynom, pak se jedná o algebraickou funkci. Stupeň polynomu $P$ pak určuje stupeň funkce. Funkce, které nejsou algebraické, označujeme jako transcendentní.

Algebraické funkce lze dále rozdělit na racionální funkce a iracionální funkce. Iracionální funkce jsou funkce obsahující $x^{\frac{m}{n}}$ , kde $m, n$ jsou nesoudělná čísla.

Transcendentní funkce lze rozdělit na nižší, kam patří např. exponenciální, logaritmické, goniometrické a cyklometrické funkce, a vyšší. Vyšší transcendentní funkce nelze pomocí elementárních funkcí vyjádřit v konečném tvaru.

[editovat] Rekurzivní funkce

Zvláštním případem funkce je tzv. rekurzivní funkce. Rekurzivní funkce je taková funkce, jejíž hodnotu, kterou pro určité přirozené číslo $n$ označíme $f (n)$ , lze vyjádřit pomocí hodnot $f (0)$ a $f (n - 1)$ .

Příkladem takové funkce může být např. funkce, kterou definujeme vztahy $f (0) = 1$ a $f(n) = n \cdot f(n-1)$ pro $n = 1,2,...$ . Uvedenou funkci lze také zapsat jako $f (n) = n!$ , tzn. tato funkce počítá faktoriál.

Celý proces výpočtu rekurzivní funkce je označován jako rekurze a našel uplatnění především ve výpočetní technice.

[editovat] Operace s funkcemi

Mějme funkci $f (x)$ s definičním oborem $D f (x)$ a funkci $g (x)$ s definičním oborem $D g (x)$ . Společný definiční obor obou funkcí je průnikem obou definičních oborů, tzn. $D = D_f \cap D_g$ .

Funkce $f, g$ jsou si na $D$ rovny, pokud platí $f (x) = g (x)$ pro všechna $x \in D$ .

Součtem funkcí $f, g$ na $D$ označíme funkci $h$ takovou, že $h (x) = f (x) + g (x)$ pro všechna $x \in D$ .

Součinem funkcí $f, g$ na $D$ označíme funkci $h$ takovou, že $h(x) = f(x) \cdot g(x)$ pro všechna $x \in D$ .

Podílem funkcí $f, g$ na $D^\prime$ označíme funkci $h$ takovou, že $h(x) = \frac{f(x)}{g(x)}$ pro všechna $x \in D^\prime$ , kde $D^\prime$ je definiční obor $D$ , z něhož byla vyňata všechna $x$ , pro která platí $g (x) = 0$ .

[editovat] Související články

[editovat] Externí odkazy

functions.wolfram.com – online encyklopedie vzorců a grafických ztvárnění funkcí

Kategorie: Matematická analýza | Matematické funkce

Funkce (matematika) v jiných jazycích: Afrikaans, العربية, Boarisch, Беларуская, Беларуская (тарашкевіца), Български, বাংলা, Bosanski, Català, Dansk, Deutsch, Ελληνικά, English, Esperanto, Español, Eesti, Euskara, فارسی, Suomi, Français, Galego, עברית, हिन्दी, Hrvatski, Magyar, Bahasa Indonesia, Ido, Íslenska, Italiano, 日本語, ქართული, 한국어, Lumbaart, ລາວ, Lietuvių, Latviešu, മലയാളം, Bahasa Melayu, Nederlands, ‪Norsk (nynorsk)‬, ‪Norsk (bokmål)‬, Occitan, Polski, Português, Runa Simi, Română, Русский, Srpskohrvatski / Српскохрватски, Simple English, Slovenčina, Slovenščina, Српски / Srpski, Basa Sunda, Svenska, தமிழ், ไทย, Türkçe, Українська, Tiếng Việt, ייִדיש, 中文, 文言

Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/wiki/Funkce_(matematika)“
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 26. 8. 2008 v 09:38.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).