Matriarchát

Matriarchát (z latinského mater, což znamená matka, a řeckého archein, což znamená vládnout) je forma společnosti, kde vládne žena (matka). Je opakem patriarchátu.

Podle kdysi vlivné hypotézy německého historika J. Bachofena,^[1] kterou převzal i F. Engels a další, měl být matriarchát období v pravěku, které předcházelo patriarchátu. Pozdější zkoumání však ukázala, že u Bachofenem uváděných společností se o žádné „vládě“ nedá mluvit.^[2] V současné antropologii se termín matriarchát téměř neužívá a nahrazuje se pojmem matrilinearita, tj. uspořádání, kde se osobní status a privilegia, případně i majetek dědí v mateřské linii.

Matriarchát se dle Bachofena vyznačuje důrazem na krevní pouto, rovnost všech lidí, nepodmíněnou lásku, vazbu k půdě a pasivní přijetí přírodních daností. V matriarchátu je silný prvek rovnosti, protože všichni jsme děti matky země, která má všechny své děti stejně ráda. Láska se zde nezakládá na zvláštních zásluhách, ale štěstí, jako cíli života. Ten tak získává nejvyšší hodnotu. V tomto systému je nejposvátnější vazba matky a dítěte. Nejkrajnějším zločinem je tak matkovražda.^[3]

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

1. ↑ J. Bachofen, Das Mutterrecht.
2. ↑ U. Wesel, Der Mythos vom Matriarchat.
3. ↑ FROMM, Erich. Mýtus, sen rituál. Praha : Aurora, 1999. 227 s. ISBN 80-85974-70-3.

[editovat] Viz také

• Matrilokalita
• Patrilinearita

[editovat] Literatura

BACHOFEN, Johann Jakob. Das Mutterrecht. Frankfurt a/M. : [s.n.], 1861.

MURPHY, Robert F.. Úvod do sociální a kulturní antropologie. Praha : Sociologické nakladatelství, 1999.

WESEL, U.. Der Mythos vom Matriarchat. Frankfurt a/M. : [s.n.], 1980.