Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| Matyáš Habsburský | ||
|---|---|---|
| Císař Svaté říše římské, český, uherský a chorvatský král a rakouský arcivévoda | ||
| Matyáš Habsburský na dobovém portrétu. | ||
| Doba vlády | 1611-1617 (český král) | |
| Narození | 24. února 1557 | |
| Vídeň | ||
| Úmrtí | 20. března 1619 (62 let) | |
| Vídeň | ||
| Předchůdce | Rudolf II. | |
| Následník | Ferdinand II. | |
| Dynastie | Habsburkové | |
| Otec | Maxmilián II. Habsburský | |
| Matka | Marie Španělská | |
Matyáš Habsburský (24. února 1557, Vídeň – 20. března 1619, tamtéž) byl císař římský (1612–1619), král český (1611–1619), uherský a chorvatský a arcivévoda rakouský (1608–1619) z dynastie Habsburků.
Obsah |
Matyáš byl ctižádostivým synem Maxmiliána II. a Marie Španělské, mladší bratr císaře Rudolfa II. Jejich otec odkázal vládu nejstaršímu Rudolfovi a ostatním synům jen skromný roční důchod, s čímž se Matyáš se svou silnou politickou ctižádostí nehodlal smířit.
Již jako dvacetiletý mladík se s podporou katolického umírnéného křídla stal v letech 1578 - 1581 generálním místodržícím v Nizozemí, kde předtím vypuklo proti Habsburkům povstání.
Matyáš se kvůli tomuto dobrodružství ocitl v ještě silnější nemilosti svého bratra, který mu na druhou stranu pomáhal k určité moci. Od r. 1594 Matyáš hospodařil v Rakousku, kde byl místodržitelem z vůle Rudolfa II., a vystupoval proti reformované církvi za podpory vídeňského biskupa Melchiora Klesla. Rudolf ho jmenoval do funkce nejvyššího vojenského velitele, když vypukla patnáctiletá válka s Turky, a v roce 1598 za regenta v Sedmihradsku.
V r. 1606 byl Matyáš tajně jmenován rodinnými příslušníky hlavou rodu a postupně se začal angažovat na územích svého staršího bratra Rudolfa II. (tzv. svár bratří v domě habsburském). V roce 1608 Matyáš za slib náboženské a politické svobody získal podporu stavů a převzal tak vládu nad Rakouskem, Uhrami a Moravou. Rudolfovi zůstaly věrné Čechy (i přes Matyášova vojska u Prahy), Slezsko a obě Lužice.
Téhož roku byla sepsána kompromisní libeňská smlouva mezi oběma bratry, která určovala sféru jejich vlivu. V roce 1611 se Rudolf pokusil o převrat (vpád pasovských), avšak neuspěl a Matyáš, kterého české stavy požádaly o vojenskou pomoc, se stal českým králem. Po smrti svého bratra v roce 1612 usedl i na císařský trůn Říše.
Naděje, že bude Matyáš lepším panovníkem než jeho bratr, se ukázaly jako klamné. Matyášovi se podařilo zachránit soustátí v rukou Habsburků, ale za cenu velkých ústupků v oblasti konfese. Současně se po nástupu na trůn projevil jako váhavý a slabý panovník. Obojí dalo příčinu dalšímu vývoji v Čechách.
Nový panovník podpořil katolickou stranu, přenesl své sídlo z Prahy do Vídně, čímž Praha přestala být až do roku 1918 trvalou rezidencí hlavy státu. Matyášovo manželství s Annou Tyrolskou bylo bezdětné a proto bylo následnictví na základě tzv. Oňatovy smlouvy určeno Ferdinandovi II. ze štýrské větve Habsburků, což se mu Matyášovi hrubě nevyplatilo.
V roce 1617, ještě za Matyášova života, přijal český sněm (včetně většiny nekatolíků) Ferdinanda Štýrského za budoucího českého krále (pod jménem Ferdinand II.). Čeští stavové, kteří věděli o jeho protireformačním tažení v Korutanech a Štýrsku, Ferdinanda zvolili za příslib respektování Rudolfova Majestátu, který zaručoval náboženské svobody šlechty a měšťanů. Jak se však brzy ukázalo, svůj slib Ferdinand nehodlal dodržet.
Budoucí král postupně omezoval Matyášův politický vliv, nechal zatknout biskupa Klesla a výrazně vystupoval proti stavům (viz Pražská defenestrace). Stárnoucí Matyáš zřejmě tušil nastávající kolizi, ale již neměl v rukou žádnou faktickou moc. Zemřel v březnu 1619. V srpnu téhož roku odmítl Generální sněm Koruny české Ferdinanda II. uznat králem a zvolil Fridricha Falckého.
| Matyáš Habsburský | Otec: Maxmilián II. Habsburský |
Děd: Ferdinand I. Habsburský |
Prastarý otec: Filip I. Sličný |
| Prababička: Jana I. Kastilská |
|||
| Babička: Anna Jagellonská |
Praděd: Vladislav Jagellonský |
||
| Prababička: Anna z Foix |
|||
| Matka: Marie Španělská |
Děd: Karel V. |
Praděd: Filip I. Sličný |
|
| Prababička: Jana I. Kastilská |
|||
| Babička: Isabela Portugalská |
Praděd: Manuel I. Portugalský |
||
| Prababička: Marie Aragonská |
| Předchůdce: Rudolf II. |
Římskoněmecký císař 1612–1619 |
Nástupce: Ferdinand II. |
| Předchůdce: Rudolf II. |
Český král 1611–1619 |
Nástupce: Ferdinand II. |
| Předchůdce: Rudolf II. |
Uherský král 1608–1619 |
Nástupce: Ferdinand II. |
| Předchůdce: Rudolf II. |
Chorvatský král 1608–1619 |
Nástupce: Ferdinand II. |
| Předchůdce: Rudolf II. |
Rakouský vévoda 1608–1619 |
Nástupce: Ferdinand II. |