Max Planck

Max Planck
Narození
Datum:	23. dubna 1858
Místo:	Kiel
Úmrtí
Datum:	4. října 1947
Místo:	Göttingen
Citát
Princip energie je záležitost zkušenosti. Pokud by tedy jednoho dne měla být jeho všeobecná platnost zpochybněna, což v atomové fyzice není vyloučené, pak by se problém perpetua mobile stal náhle aktuálním. V tom případě není jeho nesmyslnost vůbec absolutní.

Max Karl Ernst Ludwig Planck (23. dubna 1858 Kiel – 4. října 1947 Göttingen) byl německý fyzik, považovaný za jednoho ze zakladatelů kvantové teorie. Studoval u vynikajících německých fyziků Helmholtze a Kirchhoffa. V červenci 1879 získal doktorát na mnichovské univerzitě. V roce 1880 dokončil dizertační práci a stal se soukromým docentem na mnichovské univerzitě. V roce 1885 byl s pomocí otce jmenován mimořádným profesorem na univerzitě v Kielu. V roce 1892 nastoupil po Helmholtzovi na místo řádného profesora teoretické fyziky na berlínské univerzitě. V Berlíně pak působil až do konce své vědecké kariéry.

Zpočátku pracoval na termodynamice, později jej zaujala Kirchhoffova práce o záření a začal se zabývat problémem záření černého tělesa, kde dosáhl největších vědeckých úspěchů. Roku 1899 objevil základní fyzikální konstantu, dnes nazývanou Planckova konstanta. Téhož roku popsal sadu tzv. Planckových jednotek, udávající přirozená měřítka času, prostoru a hmotnosti. O rok později pak objevil správný zákon vyzařování černého tělesa – průlomový článek v Annalen der Physik vyšel roku 1901. Pro vysvětlení zákona vyzařování Planck formuloval hypotézu kvantování energie oscilátorů. (Skutečný dosah myšlenky kvantování si ovšem uvědomil teprve Albert Einstein o pět let později, postuloval kvantování energie elektromagnetického pole a touto teorií okamžitě vysvětlil fotoefekt.)

V letech 1905 – 1909 Planck předsedal Německé fyzikální společnosti (Deutsche Physikalische Gesellschaft). V roce 1918 byl za práci na záření černého tělesa oceněn Nobelovou cenu za fyziku.

V pozdějších letech se Planck věnoval filozofii, estetice a náboženství. Před 2. světovou válkou se pokusil přesvědčit Hitlera, aby změnil rasové zákony a ušetřil vědce židovského původu.^[1] V roce 1945 byl Planckův syn Erwin umučen Gestapem v souvislosti s neúspěšným pokusem o atentát na Hitlera.

[editovat] Ocenění

• "Pour le Mérite" za vědu a umění 1915
• Nobelova cena za fyziku 1918
• Lorentzova medaile 1927
• Adlerschild des Deutschen Reiches (1928)
• Max Planckova medaile (1929, společně s Einsteinem)
• Planck dostal čestné doktoráty na univerzitě ve Frankfurtu, Mnichově, Rostocku, Berlíně, Grazu, Aténách, Cambridge, Londýně a Glasgow
• Asteroid 1069 se jmenuje „Stella Planckia“ (1938)

[editovat] Publikace

• Planck, Max. (1897) Vorlesungen über Thermodynamik
• Planck, Max. (1900). “Entropy and Temperature of Radiant Heat.” Annalen der Physik, vol. 1. no 4. April, pg. 719-37.
• Planck, Max. (1901). "On the Law of Distribution of Energy in the Normal Spectrum". Annalen der Physik, vol. 4, p. 553 ff.

[editovat] Odkazy

[editovat] Externí odkazy

• Jiří Grygar: Před 150 lety se narodil Max Planck

[editovat] Literatura

Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Max Planck

• Lubomír Sodomka, Magdalena Sodomková, Nobelovy ceny za fyziku, Praha : SET OUT, 1997. ISBN 80-902058-5-2
• Heilbron, J. L. The Dilemmas of an Upright Man: Max Planck and the Fortunes of German Science (Harvard, 2000) ISBN 0-674-00439-6
• Rosenthal-Schneider, Ilse Reality and Scientific Truth: Discussions with Einstein, von Laue, and Planck (Wayne State University, 1980) ISBN 0-8143-1650-6
• Doc. Ing. Igor Jex, DrSc.: Max Planck – hledač absolutna. 8. sv. edice JČMF „Velké postavy vědeckého nebe“, 56 str. Prometheus, Praha 2000.

[editovat] Reference

1. ↑ GRYGAR, J. OSOBNOST: Před 150 lety se narodil Max Planck – život a dílo. Neviditelný pes [online]. 2008-04-25 [cit. 2008-08-24]. Dostupné online. ISSN 1212-673X.

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Max Planck