Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Maxmilián I. Josef (Maria Michael Johann Baptist Franz de Paula Joseph Kaspar Ignatius Nepomuk) (27. květen 1756, Schwetzingen u Mannheimu - 13. říjen 1825, Mnichov). Byl německým knížetem, od roku 1795 falckrabě zweibrückenský, od roku 1799 bavorský kurfiřt vládnoucí pod jménem Maxmilián IV. Josef. Roku 1806 prohlášen prvním bavorským králem – od této chvíle znám jako Maxmilián I. Josef. Pro svou oblíbenost byl poddanými nazýván „král Max“.
Obsah |
Maxmilián pocházel z vedlejší rodové linie Wittelsbachů. Narodil se jako syn falckého (Pfalz-Birkenfeld-Bischweiler) vévody Fridricha Michaela Falckého a jeho manželky Marie Františky Falcké.
Vyrůstal ve Francii, ale především ve Štrasburku, kde se také později stal plukovníkem v alsaském sboru francouzské armády. K moci se v Bavorsku dostal poté, co byl poslední mužský člen hlavní rodové linie Wittelsbachů, vévoda Christian IV., vyloučen z nástupnictví, jelikož se oženil s neurozenou ženou. Otec i starší bratři Maxmiliána I. Josefa byly již tehdy po smrti a následnictví tedy připadlo právě jemu. V únoru roku 1799 se stal ve svých 43 letech bavorským kurfiřtem jako Maxmilián IV. Josef. Pod jeho vedením se Bavorsko postavilo po bok Napoleona Bonaparta, jehož politika určovala osud této země až do roku 1813. Bavorsko poskytovalo Napoleonově armádě především vojáky (jen během francouzského tažení do Ruska zahynulo 30 000 bavorských vojáků). Na základě bratislavského míru (26. 12. 1805) a na znamení díků za vojenskou pomoc povýšil 1.1.1806 císař Napoleon Bavorsko na království a dosavadní kurfiřt Maxmilián IV. Josef přijal jako král jméno Maxmilián I. Josef. Nevlastní Napoleonův syn Eugen Beauharnaise (syn první ženy Napoleona Bonaparta Josefiny Beauharnaise) se navíc oženil s bavorskou princeznou Augustou Amálií. Bavorsko se stalo hlavním představitelem rýnského spolku. Po Napoleonově porážce u Lipska (roku 1813) Bavorsko zcela změnilo svou politickou orientaci a přidalo se k protifrancouzské koalici, kterou tvořilo Prusko, Rusko a Rakousko. Přeběhnutím k protifrancouzské koalici si bavorské království zajistilo svou budoucí existenci. V roce 1815 vstoupilo Bavorsko do německého spolku. V roce 1819 nechal Maxmilián I. Josef vypracovat ústavu. Po smrti krále Maxmiliána I. Josefa v roce 1825 usedl na trůn jeho syn Ludvík I. Bavorský.
Maxmilián se 30. září 1785 v Darmstadtu oženil s princeznou Augustou Vilemínou Marii Hessenskou (1765-1796), dcerou lankraběte Jiřího Viléma Hessenského a jeho manželky hraběnky Luisy Leiningenské, která mu porodila pět dětí:
Po smrti první ženy (zemřela na tuberkulózu) uzavřel Maxmilián 9. března 1797 v Karlsruhe manželství s princeznou Karolínou Frederikou Vilemínou (1776-1841), dcerou dědičného prince Karla Ludvíka Bádenského a jeho manželky Amálie Frederiky Hessenské, kterou všechny děti přijaly, kromě pozdějšího krále Ludvíka I., jako novou matku.
Děti narozené z tohoto manželství:
Maxmilián I. Josef byl dědečkem předposledního rakouského císaře a českého krále Františka Josefa I. a zároveň i jeho manželky císařovny Alžběty Bavorské zvané Sissi.
| Předchůdce: Karel II. Teodor |
Bavorský kurfiřt Maxmilián IV. Josef 1799 – 1806 |
Nástupce: - |
| Předchůdce: Karel IV. Teodor |
Falcký kurfiřt Maxmilián IV. Josef 1799 – 1806 |
Nástupce: - |
| Předchůdce: - |
Bavorský král Maxmilián I. Josef 1806 – 1825 |
Nástupce: Ludvík I. |