Maxmilián II. Habsburský

Maxmilián II. Habsburský
Císař Svaté říše římské, český, uherský a chorvatský král a rakouský arcivévoda
Maxmilián II., autorem obrazu je Dominicus Custos
Doba vlády	1564-1576
Korunovace	1562
Narození	31. července 1527
	Vídeň
Úmrtí	12. října 1576 (49 let)
	Řezno
Pochován	Katedrála sv. Víta, Václava a Vojtěcha
Předchůdce	Ferdinand I. Habsburský
Následník	Rudolf II.
Manželky	Marie Španělská (1548-76)
Potomci	Rudolf II. Matyáš Habsburský
Dynastie	Habsburkové
Otec	Ferdinand I. Habsburský
Matka	Anna Jagellonská

Maxmilián II. (31. července 1527, Vídeň – 12. října 1576, Řezno) byl císař římský, král český (korunován 1562), uherský (korunován 1563) a arcivévoda rakouský. Vlády se ujal po smrti svého otce Ferdinanda I. 27. července 1564.

[editovat] Katolictví a protestantství

Mládí Maxmilián II. strávil v rakouském Innsbrucku, kde také studoval. Byl nadaným žákem a plynule mluvil španělsky, francouzsky, latinsky, maďarsky a italsky. Už v mladí projevoval nadšení pro humanistické idey a renesanční umění. Pod vlivem evangelických učitelů začal sympatizovat s nekatolickým vyznáním. Navazoval také přátelství s členy německé protestantské šlechty. V době, kdy byli Habsburkové tvrdými zastánci katolické víry, se právě k Maxmiliánovi upírali naděje protestantů.

Právě protože Maxmilián od mládí projevoval sympatie k nekatolickému vyznání, se ho rozhodli jeho otec Ferdinand společně se svým bratrem, císařem Karlem V., oženit s Karlovou dcerou, katolickou španělskou infantkou Marií. Z manželství s Marií Španělskou vzešlo 16 potomků. Maxmilián II. ovšem rychle pochopil, že přikloněním k protestantům by mnoho nezískal, a tak v únoru roku 1562 v Praze složil před svými příbuznými slavnostní přísahu věrnosti katolické církvi. Titulárním českým králem byl od roku 1549, 14. května roku 1562 jím byl korunován. 24. listopadu 1562 byl zvolen králem římskoněmeckým. 16. července roku 1563 byl korunován uherským králem.

Maxmiliánovou snahou byla především stabilita v habsburském soustátí, a tak se snažil udržovat rovnováhu mezi svými nekatolickými poddanými a tlakům Madridu a papeže z Říma. V roce 1568 povolil šlechtě v dolním Rakousku nekatolické vyznání.

[editovat] Maxmilián a Uhersko

V letech 1566 až 1568 vedl Maxmilián válku s osmanskou říší. Na obranu Uherska zorganizoval velkou výpravu (víc než 100 tis. vojáků) a vypravil se s nimi do Uher. Výprava ovšem skončila neúspěchem. Na základě míru (r. 1568) byl Maxmilián nucen platit Turkům roční rentu 30 000 dukátů.

Válka s Turky odhalila ekonomické nedostatky zejména východní části říše. Uhersko bylo dlouholetým osmanským pustošením i zanedbaným hospodařením ve špatném stavu a značne zadlužené. Ve snaze oživit hospodářství vydal Maxmilián 15. května 1565 CONSTITUTIO MAXIMILIANA SEU NORMA SILVAS CAMERALES PROPAGANDI ET COLENDI (Maxmiliánovo nařízení neboli lesní předpis). Druhým významným dokumentem, jehož cílem bylo posílnení hospodářství, bylo v r. 1571 těžební nařízení pro středoslovenská města.

[editovat] Maxmilián II. jako český král

Čeští novoutraquisté, kteří tvořili většinu obyvatel, luteráni a Jednota bratrská naléhali na Maxmiliána, aby zrušil kompaktáta, protože byla zastaralá. Svou koncepcí vyhovovala pouze starokališníkům, kterých bylo málo. Kompaktáta byla zrušena papežem a roku 1575 je nahradil nový dokument - Česká konfese. Ta byla kompromisem mezi požadavky všech protestantských vyznání zastoupených na našem území a zaručovala rozsáhlé svobody. Maxmilián Českou konfesi nepodepsal, ale slíbil, že ji bude dodržovat. Česká šlechta na oplátku zaručila následnictví trůnu pro nejstaršího syna Rudolfa II.

Maxmiliánův následník, Rudolf II., i přesto, že přichází ode dvora vedeného nekompromisním katolíkem Filipem II. Španělským, pokračuje v politice Maxmiliána a stvrzuje svým podpisem Rudolfova majestátu rozsáhlé náboženské svobody pro české stavy. Záhy na to byl ovšem domem Habsburským prohlášen za nesvéprávného a za sesazeného.

[editovat] Závěr vlády

Celým obdobím Maximiliánovy vlády sa táhl jeho zájem na zachovaní stability habsburského soustátí za cenu ústupků pro nekatolíky. Současne však nechtěl vyvolávat rozpory s představiteli katolického náboženství. Tento zvláštní stav byl nazván kompromisním katolicismem.

V roce 1575 byl Maxmilián II. částí polských stavů zvolen polským králem, jako protikrál proti Štěpánu Bathorymu. Nakonec ale musel Polsko opustit, protože nebyl všeobecně přijat. Maximilián II. zemřel v době jednání říšského sněmu v Řezně v roce 1576, když projednával invazi do Polska. Pochován byl vedle svých rodičů v chrámu sv. Víta na Pražském hradě.

[editovat] Maxmiliánovi předci

Znak Maxmiliána II.

[editovat] Potomci

Giuseppe Arcimboldo, Maxmilián II. s rodinou, olej na plátně, 1553.

Maxmilián se roku 1548 oženil se svou sestřenicí Marií (1528-1603), dcerou císaře Karla V., a měl s ní tyto děti:

• Anna (1549-1580), španělská královna

~ 1570 španělský a portugalský král Filip II. (I.), syn císaře Karla V. a jeho manželky Isabely

• Ferdinand (1551-1552), rakouský arcivévoda
• Rudolf (V.) II. (1552-1612), císař Svaté říše římské
• Arnošt (1553-1595) , nizozemský místodržitel
• Alžběta (1554-1592), francouzská královna

~ 1570 francouzský král Karel IX.

• Maria (1555-1556), rakouská arcivévodkyně
• Matyáš (1557-1619), císař Svaté říše římské

~ 1611 arcivévodkyně Anna

• Syn (1557)
• Maxmilián (1558-1618), velmistr řádu německých rytířů
• Albrecht (1559-1621), portugalský vícekrál a nizozemský místodržitel

~ 1599 španělská infantka Isabela, dcera španělského a portugalského krále Filipa II. (I.) a jeho manželky Alžběty

• Václav (1561-1578)
• Fridrich (1562-1563), rakouský arcivévoda
• Marie (1564-1564), rakouská arcivévodkyně
• Karel (1565-1566), rakouský arcivévoda
• Markéta (1567-1633), jeptiška
• Eleonora (1568-1580), rakouská arcivévodkyně

[editovat] Související články

• Nástup Habsburků na český trůn

[editovat] Literatura

• ČECHURA, J. Lexikon českých panovnických dynastií. Praha, 1996.
• BOGDAN, H. Historie Habsburků. Praha, 2003.

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Maxmilián II. Habsburský

Předchůdce: Ferdinand I.

Římskoněmecký císař Maxmilián II. 1564–1576

Nástupce: Rudolf II.

Předchůdce: Ferdinand I. Habsburský

Rakouský vévoda 1564 - 1576

Nástupce: Rudolf II.

Předchůdce: Ferdinand I.

Český král 1564–1576

Nástupce: Rudolf II.

Předchůdce: Ferdinand I.

Uherský král 1564–1576

Nástupce: Rudolf II.

Předchůdce: Ferdinand I

Chorvatský král 1564–1576

Nástupce: Rudolf II.