Mayská dvacítková soustava

Mayské číslice

Mayové ve své početní soustavě, která byla dvacítková, používali poziční zápis, kdy číslice jednotlivých řádů psali nad sebe. Oni nebo jejich předchůdci Olmékové nezávisle na sobě objevili pojem nuly někdy kolem roku 357 ^[zdroj?]. Evropané neznali nulu do 12. století. Mayské nápisy ukazují, že občas pracovali se sumami většími než stovky milionů. Měli velice přesné astronomické observatoře, jejich přehled o pohybu Měsíce a planet jsou vůbec nejpřesnější, čeho dosáhla jakákoliv jiná civilizace pouhým okem ^[zdroj?]. Mayští kněží a jejich pozorovatelé velmi přesně změřili délku solárního roku, mnohem přesněji než v Evropě, kde se až do roku 1582 používal Juliánský kalendář.

Číslice byly tvořeny ze tří znaků: nul (lastura), jedniček (tečka) a pětek (čára).

Například 19 se napíše jako čtyři tečky v horizontální řadě nahoře a k tomu tři čáry rovnoběžně pod sebou. Dvě tečky pod sebou se dají přečíst jako 1 × 20 + 1 = 21. Čísla se psala zespodu nahoru. Na stavbách a stélách, většinou tam, kde tesali do kamene, Mayové používali hieroglyfů (různě propracované tváře z profilu). Každý takový hieroglyf reprezentuje božstvo asociované s číslem. V mayském kalendáři se používá variace dvacítkové soustavy upravené pro počítání času, tzv. Long Count.

[editovat] Související články

• Mayská civilizace
• Mayský kalendář

[editovat] Externí odkazy

• (cs) Převod čísel – formulář pro převod čísel z naší desítkové do mayské dvacítkové soustavy