Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| F-15 Eagle | |
|---|---|
 |
|
| F-15C USAF (86-0175/LN) na letišti v britském Fairfordu v roce 2006 | |
| Typ: | stíhací letoun pro vybojování vzdušné nadvlády |
| Výrobce: | Boeing (dříve McDonnell Douglas) |
| První let: | 27. červenec 1972 |
| Zaveden: | 9. leden 1976 |
| Hlavní uživatel: | USAF Izrael Japonsko Jižní Korea Saudská Arábie |
| Cena za kus: | 29,9 mil. US$ v roce 1998 |
| Varianty: | F-15E Strike Eagle F-15 SMTD |
F-15 Eagle vyráběný firmou Boeing (dříve McDonnell Douglas) je americký stíhací letoun určený k vybojování a udržení vzdušné nadvlády.
Obsah |
Práce na nástupci F-4 Phantom II, pracovně pojmenovaném FX (fighter experimental), začaly už v roce 1960. USAF tehdy vydalo směrnici, podle které mohly firmy přicházet se svými návrhy. V roce 1965 si USAF vyžádalo stavbu modelů v plné velikosti. O dva měsíce později USAF vydalo požadavky na Taktický podpůrný letoun (TSA-Tactical Support Aircraft). Od roku 1966 až do podzimu 1967 byly práce na FX minimální. V roce 1967 vydalo USAF pod vlivem MiG-25 nové požadavky, změnu ze TSA na pouhý stíhač. Tím byly firmy McDonnell Douglas a General Dynamics odměněny za své šestiměsíční úsilí. USAF vyžadovalo rychlost Mach 1,5 až 3,0. General Dynamics nabídlo stroj s měnitelnou geometrií křídla i s křídlem pevným, McDonnell Douglas doporučil pevné křídlo, dva motory a jednoho pilota. Vzápětí byly uvolněny finance na vývoj. Soutěže se chtělo účastnit mnoho firem, ale o tři měsíce později byly ve hře už jenom McDonnell Douglas, Fairchild a North American. FX byl přejmenován na F-15. US Navy prosazovalo, aby byla místo F-15 přijata upravená verze F-14, ale nestalo se tak. Roku 1969 byl vybrán McDonnell Douglas.
V červnu 1972 se konal slavnostní Roll-out první F-15. Poté byl prototyp převezen na základnu Edwards AFB, kde byl připravován na první let. V 27. července 1972 se první F-15 vznesla k nebi.
Bylo také uvažováno o námořní verzi F-15; proto byl zesílen trup, aby tato mohla nést střely AIM-54 Phoenix. Nicméně námořní varianta byla přes své kvality (mohla startovat bez pomoci katapultu) odmítnuta z finančních důvodů.
Nakonec se F-15 ukázala být příliš drahá i pro letectvo, takže byla doplněna trochu horší, ale zato mnohoúčelovější F-16. Nicméně, je velmi úspěšná, takže bylo postaveno asi 11 verzí F-15 a stále vznikají další.
Streak Eagle byla zalétána 27. června 1972, čímž vzniklo jedno z nejúspěšnějších letadel a programů v historii USAF. Po tříměsíčním bezproblémovém testovém a vývojovém období bylo 14. listopadu 1974 dodáno USAF první letadlo. V roce 1976 byl dodán první Eagle bojové letce, a to 1. Taktické na Langley AFB, Virginia. Před příchodem verze C bylo postaveno 360 kusů F-15A. Po dvaceti letech služby byly F-15A přemístěny k jednotkám národní gardy – AFRES ve státech Oregon, Missouri, Georgia, Louisiana, Havaj a Massachusetts.
Dvoumístná cvičná verze F-15A (předtím nazývaná TF-15A) byla zalétána v červnu 1973. První stroj byl doručen k útvaru v listopadu 1974, a to na 58. cvičnou letku na Luke AFB, Arizona, kde se piloti seznamovali s F-15. F-15B je dvoumístná, piloti sedí v tandemu. V původní F-15A se počítalo s druhým místem v kokpitu, takže pro konverzi na dvoumístný stroj bylo nutno jen trochu upravit bublinový překryt kabiny a elektroniku posunout dozadu, čímž se poněkud zmenšilo množství neseného paliva. Zadní sedadlo F-15B není vybaveno ovladači zbraňových systémů, proto „béčka“ často létají s prázdným zadním sedadlem.
F-15C je vylepšená verze původního F-15A. Bylo přidáno množství neseného paliva, byla vylepšena avionika a zvýšena maximální vzletová váha. Jednosedadlové F-15C přicházely k jednotkám od roku 1979. Celkem bylo přidáno 900 kg paliva, možnost nést FAST packy. Venkovní rozdíly mezi verzemi A a C jsou tak malé, že téměř nejdou rozeznat. Jediné, co odlišuje "Céčka" od "Áček" je sériové číslo stroje. Všechny F-15A mají ocasní sériové šíslo začínající 73- až 77-, F-15C mají sériové ocasní číslo začíající 78- až 86-. F-15C je primární stíhačka pro vzdušnou nadvládu, která bude nahrazena až stroji F-22A Raptor. U jednotek USAF je asi 300 F-15C.
Přestože původní F-15 byla ryze stíhačka pro vzdušné souboje (oficiální heslo USAF "Not a pound for air-to-ground", tj. ani libra váhy pro protizemní výzbroj"), v F-15 byl rozpoznán potenciál pro útoky na pozemní cíle. Proto postavil McDonnell Douglas na vlastní náklady verzi E, ve které bylo za sedadlo pilota přidáno místo zbraňového operátora. To vytvořilo z F-15 bombardér pro hloubkové nálety, který McDonnell Douglas nabídl USAF. F-15E je schopná provádět nálety za jekéhokoli počasí a doby. Je schopná provádět všechny druhy útoků: nálet, strategický útok, OCA a DCA. Strike Eagly jsou vybavené LANTIRN. Přestože je F-15E koncipován k útokům na pozemní cíle, zůstaly mu manévrovací schopnosti F-15C, takže se dá použít i ke vzdušnému boji. V soutěži pořádané USAF zvítězila F-15E nad F-16XL firmy General Dynamics.
Izraelská verze. Vychází z F-15C, minimální změny. Na této verzi dosáhli Izraelci mnoha sestřelů, mimo jiné i tří MiGů-25, k jejichž překonání byla F-15 původně stavěna. Je bez utajovaných amerických systémů (ECM), ale Izraelci je nahradili vlastními, které jsou podle všeho stejně dobré ne-li lepší.
Verze F-15 pro Japonsko. Po druhé světové válce byla Japonsku povolena armáda, ale pouze pro obranné účely. S tím se shoduje i tato varianta. Této verzi bylo odebráno zařízení pro elektronický boj, výstražné radarové systémy a zařízení umožující shoz nukleární munice. JASDF odebraly celkem 223 kusů F-15J.
Verze pro Saúdskou Arábii vycházející z draku F-15E. Saúdská Arábie si vyžádala zjednodušení avioniky a odebrání částí draku tak, aby se ocitl přibližně na úrovni F-15A/C. Celkem bylo odebráno 72 kusů.
Jednomístná projektovaná/zvažovaná verze F-15E s radarem AESA určená k vybojování vzdušné nadvlády a k doplnění F-22A.
F-15 je postavená tak, aby se co nejsnáze udržovala. Proto 53 m² jejího povrchu tvoří přístupové panely a dveře. F-15 je převážně z titanu. Má vynikající aerodynamiku, jediné, co narušuje jinak aerodynamicky čistý rám, je bublinový překryt kabiny. Až do poloviny křídel se táhnou palivové nádrže. F-15A, Streak Eagle, překonal všechny tehdejší rekordy ve stoupavosti. Ve svíčce dokáže zrychlovat až nad rychlost zvuku – F-15 je první západní letadlo, které toho bylo schopné. Jen pro zajímavost, F-15 vystoupá do 15 km rychleji, než raketa Saturn, která poháněla kosmické lodi Apollo na jejich cestě k Měsíci. Jeden z požadavků USAF na F-15 byl, aby pokud možno ve všech ohledech překonávala dosavadní stíhačky Sovětského svazu. Proto dostala F-15 do vínku skvělou manévrovatelnost. V rychlosti 260 Kias dokázala bez jakýchkoli problémů vymanévrovat svého předchůdce, F-4. Jak by také nemohla, když má skoro dvakrát menší poloměr zatáčky. V jiném testu se zase při rychlosti Mach 0.9, poloměru otáčky 7100 stop (asi 2360 m), přetížení 4G na plný plyn, s plným nákladem zbraní a polovinou paliva ve vnitřních nádržích dokázala vyšplhat o 2164 metrů, což je úctyhodné, vezmeme-li v potaz fakt, že při zatáčce každé letadlo, zvláště pak vojenské, velmi rychle ztrácí rychlost. To vše díky svému skvělému poměru váhy a tahu motorů Pratt & Whittney F-100P200 a svému velmi lehkému trupu z titanu. Díky němu se také dokáže odlepit od země s plným nákladem zbraní v konfiguraci CAP, HVA, AA na pouhých 250 metrech.
Podle USAF má F-15C poměr vítězství:ztráty 95:0.
 |
Související články obsahuje Portál Letectví |
