Mea culpa

Mea culpa je latinská fráze, jež by se dala přeložit jako „moje chyba“ nebo „má vlastní chyba“. Příslovce „maxima“ pak tuto frázi ještě zdůrazňuje: „mea maxima culpa“ – „moje největší chyba“.

Původ vyjádření je v úvodním úkonu kajícnosti katolické mše známém jako Confiteor („Vyznávám se“), ve kterém člověk uznává své nedokonalosti a hříchy před Bohem.

Užití spojení mea culpa v běžném hovoru není, jak by se mohlo zdát, přiznáním hříchů, ale spíše připuštěním špatného postoje či postupu v dané věci a ochoty věc napravit.

[editovat] Latinský text

Confiteor Deo omnipotenti
et vobis, fratres, 
quia peccavi nimis
cogitatione, verbo, opere et omissione:
mea culpa,
mea culpa,
mea maxima culpa. 
Ideo precor beatam Mariam
semper Virginem, 
omnes angelos et sanctos et vos fratres
orare pro me ad Dominum Deum nostrum.
Amen.

[editovat] Český překlad

Vyznávám se Bohu všemohoucímu
a vám bratři, 
že jsem zhřešil převelice 
myšlením, slovem, skutkem a opomenutím: 
má vina, 
má vina, 
má největší vina.
Proto prosím blahoslavenou Marii, 
vždy Pannu, 
všechny anděly a svaté, i vás, bratří, 
modlete se za mne u Pána, našeho Boha.
Amen.

Překlad dle^[1]

[editovat] Reference

1. ↑ Internetová revue Katolík: K českému překladu NOM Michal Kretschmer