Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Mechanické návěstidlo je návěstidlo, které má jednu nebo více pohyblivých částí. Změnou polohy této části se mění návěst, kterou návěstidlo dává. Ovládání návěstidla se děje obvykle pomocí drátovodů, ale například v Německu je rozšířené i poloautomatické ovládání – po průjezdu vlaku se návěstidlo samočinně elektricky přestaví do polohy zakazující jízdu.
Mechanická návěstidla v drážní a silniční dopravě byla inspirována dorozumívacími systémy v námořní dopravě pomocí vlajek a paží. Jednoduché ramenové návěstidlo se na železnici použivalo už od poloviny 19. století. Modernější mechanická návěstidla vznikla v 80. letech 19. století. Od počátku byla ovládána drátovody, pro noční provoz byla také vybavována osvětlením. Původní návěstidla měla lampy na řepkový olej, později nastoupil petrolej, svítiplyn a dnes se užívá výhradně elektřina. Olejové a petrolejové lampy se vytahovaly k ramenům na pomocném lanku přes kladku. Na moderních tratích se místo mechanických návěstidel používají světelná návěstidla.
Z roku 1868 je doloženo použití primitivního mechanického semaforu v silniční dopravě na londýnských křižovatkách - semafor měl tvar kříže napadobujícího lidskou postavu s rozpaženýma rukama („stůj“) s možností svěsit obě paže („volno“).[1] V silniční dopravě byly mechanické semafory rovněž nahrazeny světelnými signalizačními zařízeními.
V mechanické podobě se v současné době vyskytují v Česku čtyři druhy návěstidel: