Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| Mechelen | |
|---|---|
Radnice |
|
| Symboly obce | |
| Znak | Vlajka |
| Poloha v rámci Belgie |
|
| Poloha obce v arr. Mechelen a v provincii Antverpy | Poloha provincie Antverpy v Belgii |
| Zeměpisné údaje | |
| Region | |
| Společenství | |
| Provincie | |
| Arrondissement | Mechelen |
| Souřadnice | 51° 1' s. š., 4° 28' v. d. |
| Rozloha | 65,2 km² |
| Demografické údaje (zdroj: fgov.be) | |
| Počet obyvatel – Mužů – Žen Hustota zalidnění |
78 680 (1. 7. 2006) 48,83 % 51,17 % 1207 obyv./km² |
| Věková struktura – 0–19 let – 20–64 let – 65 let a více |
(1. 1. 2006) 23,60 % 58,51 % 17,89 % |
| Cizinci | 7,35 % (1. 7. 2006) |
| Ekonomika | |
| Míra nezaměstnanosti | 11,94 % (1. 1. 2006) |
| Průměrný roční příjem | 13 910 €/obyv. (2003) |
| Správa obce | |
| Starosta | Bart Somers (VLD) |
| Vládnoucí strany | VLD, CD&V, Groen!, N-VA, nezávislí |
| Počet zastupitelů | 41 |
| Další informace | |
| PSČ | 2800, 2801, 2811, 2812 |
| Telefonní předvolba | 015 - 03 |
| Oficiální web | www.mechelen.be |
Mechelen (francouzsky Malines, německy Mecheln) je belgické město a správní centrum jednoho z arrondissementů provincie Antverpy ve Vlámském regionu. Obec Mechelen kromě vlastního města zahrnuje bývalé obce Heffen, Hombeek, Leest, Muizen a Walem a patří k ní i osady Nekkerspoel a Battel. S 78 680 obyvateli je Mechelen desátým největším městem v Belgii.
Mechelen se nachází v metropolitní oblasti známé jako vlámský diamant na půli cesty mezi Bruselem a Antverpami ve vzdálenosti asi 25 km od obou z nich. Leží na řece Dijle, a proto bývá označováno jako „Dijlestad“.
Roku 1559 se Mechelen stal sídlem arcibiskupství a od roku 1962 sdílí tuto funkci s Bruselem.
Obsah |
Archeologické nálezy, které dokazují osídlení území mezi Bruselem, Lovaní a Antverpami v době laténské, se koncentrují zejména v okolí Mechelenu, kde se původně nacházely mokřady. Mezi tyto nálezy patří 8,4 m dlouhá kanoe z dubového kmene a osada s asi pěti dřevěnými domy u Nekkerspoelu.[1]
Území Mechelenu u řeky Dijle bylo osídleno i v době Galorománů, jak dokazuje několik římských ruin a cest. V 3.-4. století byla oblast za slábnoucího vlivu Římanů osídlena germánskými kmeny. Podle tradice oblast v 8. století pokřesťanštil skotský nebo irský misionář svatý Rumold (nizozemsky Rombout) a pravděpodobně zde i založil klášter.
Roku 1303 Mechelenu udělil městská práva brabantský vévoda Jan II. V té době také začala rivalita mezi Mechelenem a Antverpami. V 15. století se Mechelen dostal pod vládu burgundského vévodství a nastalo období rozkvětu. Roku 1473 Karel Smělý do města přesunul několik politických institucí a až do Velké francouzské revoluce Mechelen sloužil jako sídlo vrchního soudu. V pozdním středověku Mechelen bohatl díky obchodu se suknem a v první polovině 16. století za vlády Markéty Rakouské se stal dokonce hlavním městem Nizozemí (přibližně dnešní Nizozemsko, Belgie a Lucembursko).
V průběhu 16. století prudce poklesl politický vliv Mechelenu, poněvadž mnoho vládních institucí bylo přesunuto do Bruselu. Ztrátu politické moci však vynahradil vzestup v církevní hierarchii – roku 1559 se stal Mechelen sídlem arcibiskupství, a tedy duchovním hlavním městem Nizozemí. Roku 1572 během osmdesátileté války město vypálili a vyplenili Španělé. Po této události muselo být město přestavěno. V tomto období začala tradice výroby nábytku, která přetrvává dodnes. Roku 1781 nařídil císař Josef II. zbourání městských hradeb. Na jejich místě se dnes nachází vnitřní silniční okruh.[2]
19. století znamenalo nástup průmyslové revoluce. Roku 1835 byla otevřena první železniční trať na evropském kontinentu mezi Bruselem a Mechelenem, který se stal belgickým železničním uzlem. To vedlo k rozvoji různých odvětví kovodělného průmyslu, mimo jiné železničního strojírenství, které je ve městě zastoupeno ještě dnes.
Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článku Mechelen na anglické Wikipedii.
| Související články obsahuje Portál Belgie |
| Obce v belgické provincii Antverpy | ||
|---|---|---|
|
Arrondissement Antverpy: |
||
|
||
|
Artois | Brabant | Drenthe | Flandry | Frísko | Groningen | Geldern | Henegavsko | Holandsko | Limburk | Lucembursko | Mechelen | Namur | Overijssel | Utrecht | Zeeland | Zutphen |
||
|
||
|
Antverpy | Besançon | Breda | Burgundsko |
||