Medvědí ostrov

Mapa Špicberků s Medvědím ostrovem na jihu

Medvědí ostrov (norsky Bjørnøya) je ostrov patřící Norskému království. Na ostrově je umístěna meteorologická stanice. Nachází se v Severním ledovém oceánu mezi samotným Norskem a Špicberky, s nimiž vytváří administrativní oblast Svalbard. Rozloha ostrova je 178 km². V roce 2002 byl ostrov s výjimkou 1,2 kilometru čtverečních kolem norské meteorologické stanice v Herwighamne vyhlášen celý Medvědí ostrov přírodní rezervací, jejíž území sahá až čtyři námořní míle (7,4 kilometrů) do moře.

[editovat] Charakteristika

Nejvyšší vrchol Medvědího ostrova Miseryfjellet na jihu Medvědího ostrova, má 536 metrů na mořem

Medvědí ostrov má tvar trojúhelníka směřujícího na jih. Rozloha ostrova je 178 kilometrů čtverečních a jeho délka v severojižním směru je asi dvacet a šířka přibližně 15, 5 kilometru. Jižní část ostrova je hornatá s množstvím kopců s plochými vrcholy pohybující ve výšce mezi 360–440 metrů nad mořem. Na východě ostrova se nachází pohoří Miseryfjellet s vrcholy Urd (536 m n.m.), Vardan' (462 m. n. m.) a Skuld (454 m. n. m.), dalšími pohořími jsou Antarcticfjellet na johovýchodě a Fuglefjellet, Hamburgfjellet, a Alfredfjellet na jihozápadě. Severní část ostrova je rovinatá.

Průměrná teplota se v lednu pohybuje kolem −7,9 °C a v letních měsících okolo +4,4 stupňů Celsia. Průměrné roční srážky se zde pohybují kolem 350 milimetrů za rok. Polární noc zde trvá od 8. listopadu do 3. února a polární den od 2. května do 11. srpna. Jedinými obyvateli Medvědího ostrova je asi deset zaměstnanců místní meteorologické a rádiové stanice na severu ostrova v Herwighamne.

[editovat] Dějiny

Francouzská korveta La Recherche 7. srpna 1838 poblíž Medvědího ostrova

ptáci kroužící u útesu, Medvědí ostrov

Ostrov byl objeven 10. června roku 1596 Barentsovou expedicí. Protože se jejím členům podařilo zde zabít ledního medvěda, byl ostrov pojmenován Medvědí ostrov. Ostrov byl zmapován švédskými a norskými výzkumníky.

V minulosti se ostrov stával základnou pro ruské a norské velrybáře, kteří zde přezimovávali. Trvalé osídlení zde nebylo až do roku 1916, kdy se na ostrově krátce těžilo uhlí.

Během druhé světové války a později i za studené války byly vody kolem Medvědího ostrova strategicky důležité pro lodě plující z Atlantiku do Murmansku a dalších přístavů v Bílém moři. Ačkoliv nebyly Špicberky během druhé světové války nikdy okupovány nacistickým Německem, tak zde Němci postavili několik meteorologických stanic. Roku 1941 byla na Medvědím ostrově umístěna radiostanice. Ve vodách kolem Medvědího ostrova německé síly několikrát zaútočily na atlantské konvoje s dodávkami pomoci pro Sovětský svaz. Konvoj PQ-17 zde v červnu 1942 utrpěl těžké ztráty. Vody jižně od ostrova byly dějištěm mnoha námořních bitev roku 1943. V listopadu 1944 Sovětský svaz navrhl zrušení tzv. Špicberské smlouvy se záměrem získat kontrolu na Medvědím ostrovem. Nicméně vyjednávání s norskou vládou v exilu však nevedlo k jejímu souhlasu až do konce války a sovětské návrhy nebyly nikdy realizovány^[1]. Sovětský svaz a později Rusko si však na Špicberkách udržovali svou přítomnost.

[editovat] Zdroje

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Medvědí ostrov

Tento článek je zčásti nebo zcela založen na překladu článků Bjørnøya na anglické Wikipedii a Medvedí ostrov na slovenské Wikipedii.

1. ↑ Arlov, Thor B. (2003). Svalbards historie (in Norwegian). Trondheim: Tapir Akademisk Forlag. ISBN 82-519-1851-0.