Období Meidži

Dějiny Japonska
Japonský paleolit Období Džómon Období Jajoi Období Jamato Období Kofun Období Asuka Období Nara Období Heian Období Kamakura Období Muromači Období Nanbokučó Období Sengoku Období Azuči-Momojama Období Edo Období Meidži Reformy Meidži Období Taišó Období Šówa Období Heisei
Portál: Japonsko

Období Meidži (japonsky: 明治時代, Meidži džidai, éra osvícené vlády, 23. říjen 1868 – 30. červenec 1912) je období japonských dějin, během kterého Japonsko zažilo prudkou modernizaci za podpory západních mocností.

V roce 1876 vešla v platnost vyhláška Haitorei, která zakazovala nosit na veřejnosti meč a zrušila třídu samurajů se všemi jejími výsadami. Samurajové chtěli zachovat tradice a nezávislost Japonska na západní civilizaci. Vyvolávají proto vzpouru (1877), která byla potlačena hlavně díky tomu, že císařská armáda již v té době disponovala střelnými zbraněmi (děla, pušky). V poslední bitvě u Širojamy byl zbytek armády samurajů zmasakrován (25 tis. mužů) - sám vůdce povstání Takamori Saigó byl velmi vážně raněn a přímo na bitevním poli spáchal seppuku.

Zánik třídy samurajů a industrializace Japonska jsou nejzásadnějšími atributy období Meidži. Pro formální označení potomka samurajů se do roku 1945 používal termín „šizoku“.

Související články obsahuje Portál Japonsko