Melantrichův dům

Melantrichův dům – snímek před rokem 1893, Jindřich Eckert

Melantrichův dům (zvaný původně U dvou velbloudů) v Praze na Starém Městě byl významnou renesanční stavební a historickou památkou. V domě sídlil tiskař a humanista Jiří Melantrich z Aventina a jeho tiskárna. Dům byl stržen roku 1893, dochoval se z něj pouze portál a několik kamenických prvků.

[editovat] Dějiny domu

Dům Jiřího Melantricha z Aventina zvaný U dvou velbloudů v Kunešově ulici (nynější Melantrichově) na Starém Městě v Praze byl rozsáhlým a výstavným renesančním, respektive výrazně renesančně přestavěným měšťanským domem.^[1] Melantrich jej koupil za značnou sumu 510 kop českých grošů a poté, mezi lety 1563-67 jej nechal zásadně přestavět. Dům byl jak sídlem samotného Melantricha, tak místem působení jeho tiskárny. Ta se do něj přestěhovala roku 1567.^[2]

Dochovaný portál na fasádě MHMP, polokruhový nástavec s melantrichovým erbem a dvojicí velbloudů nebyl zachován

Bez velkých přestaveb zůstal dům zachován až do konce 19. století. Protože však příliš zasahoval do uliční čáry, byl roku 1893 demolován a na jeho místě byla záhy postavena novostavba, která přejala též číslo popisné 471. Původní dům je znám pouze z několika historických fotografií, Langweilova modelu Prahy a dochovaných kamenických prvků, které jsou loženy v lapidariu Národního muzea v Praze na Výstavišti. Portál je dnes druhotně použit na zadní fasádě Muzea hlavního města Prahy.^[1]

[editovat] Popis domu

Uliční průčelí dvoupatrové, vznosné budovy bylo osazeno mohutným edikulovým portálem s toskánskými sloupy a završeno dvojicí výrazných renesančních štítů. Průčelí bylo přitom díky nepravidelné parcele rozděleno ve dva samostatné bloky, z nichž pravý byl o několik metrů oproti levému ustouplý. Každý blok byl opatřen v prvním i druhém patře trojicí rozměrných oken v kamenných ostěních.^[1]

Ve dvoře dvoře domu byla ušlechtile tvarovaná třípodlažní arkáda, jejíž parapetní výplně a sokly sloupů byly opatřeny tesanými reliéfy.^[1]

Melantrich s rodinou obýval první patro přední části domu. Druhé patro domu pak zaujala tiskárna. V zadní, do Kožné uličky otočené části domu fungoval v přízemí šenk, který Melantrich pronajímal.^[2]

Arkáda ve dvoře Melantrichova domu – snímek před rokem 1893, Jindřich Eckert

[editovat] Význam domu

Architektonicky mimořádný objekt demolovaného Melantrichova domu nemá v Pražském prostoru přímou analogii. Z hlediska uměleckých vlivů je v literatuře konstatována příbuznost domu se stavbami severské renesance a na druhé straně též určitá podobnost s hornoitalskou renesanční architekturou. Určité analogie, například v pojetí nádvorní arkády, lze najít na Letohrádku královny Anny v Královské zahradě Pražského hradu, na Mydlářovském domě v Chrudimi a na dalších stavbách české renesance.^[1]

Dochovaný portál je nejstarší ukázkou tohoto typu portálu v Čechách a je také důležitou ukázkou a dokladem silných italských uměleckých vlivů.^[3]

[editovat] Odkazy

[editovat] Reference

1. ↑ ^{a b c d e} LÍBAL, Dobroslav. a MUK, Jan.: Staré město pražské - architektonický a urbanistický vývoj, Nakladatelství Lidové Noviny, Praha, 1996, S. 248–250.
2. ↑ ^{a b} PEŠEK, Jiří: Jiří Melantrich z Aventýna – Příběh pražského arcitiskaře, Časopis Slovo k historii č. 32, Melantrich, Praha 1991, S. 28.
3. ↑ VILÍMKOVÁ,Milada, LÍBAL, Dobroslav: Architektura renesance a manýrismu in: Praha na úsvitu nových dějin, Panorana, Praha 1988, S. 105.

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Melantrichův dům

• Melantichův dům a Melantrichova ulice na webu Prahy 1