Melian

Melian je literární postavou ve Středozemi, fiktivním světě vytvořeném J. R. R. Tolkienem. Je jednou z Maiar, původem Ainur a příbuzná Yavanny. Na počátku Prvního Věku, když Eldar putovali do Amanu, potkala Elu Thingola, krále Šedopláště, zamilovala se do něj a vládla s ním království Doriathu. Měla s Thingolem dceru Lúthien, o které se říká, že byla nejkrásnější z Ilúvatarových dětí. Byla jediná z Ainur, o které je oficiálně známo, že měla děti (měla je také Ungoliant, ale pouze pokud ji pokládáme za jednu z Ainur, a v raných verzich i Manwë, ale později to bylo utajeno). Melianini potomci patří k linii půlelfů.

[editovat] Život

Thingol se v lesích Nan Elmothu setkal s Melian, která ho na dlouhé roky očarovala kouzlem lásky. Díky jeho zmizení zůstala část jeho následovníků ve Středozemi, aby ho nalezli, zatímco ostatní odpluli do Valinoru. Melian a Thingol pak v Beleriandu založili říši Doriath. Měli spolu dceru Lúthien, která si vzala člověka Berena a skrze jejich děti koluje krev Maiar v elfech i lidech.

Když nastala válka proti Morgothovi, Melian ochránila Doriath svými schopnostmi, vytvořila Melianin pás, který znemožňoval každému, kdo je méně mocný než ona, vstoupit do její říše. Přesto díky svému vidění předpověděla, že pásem projde někdo, jehož osud bude mocnější než její kouzla. Když podle předpovědi přišel tento člověk, Beren, poradila Thingolovi, aby ho neposílal pro Silmaril, on ji však neposlechl, což nakonec přivodilo zkázu Doriathu a způsobilo smrt Thingola. Toto je jeden z příkladů, kdy díky své moudrosti a schopnosti předvídat budoucnost dokázala, že je chytřejší než její manžel a že je významnou panovnicí své země.

Po Thingolově smrti nechala své tělo „zemřít“ a odešla ze Středozemě do Valinoru, kde truchlila pro svého manžela ztraceného v síních Mandosu a svou dceru, jež sdílela s Berenem jí neznámý osud lidské smrti.