Meningitida

Meningitida neboli zánět mozkových blan je závažné infekční onemocnění, při kterém dochází k zánětu mozkových obalů (tzv. meningů).

Meningitida může nabývat dvou rozdílných forem

a) hnisavé meningitidy - která bývá nejčastěji bakteriálního původu

b) nehnisavé (aseptické) meningitidy - která bývá nejčastěji původu virového

[editovat] Hnisavá meningitida

Může být způsobena prakticky jakoukoli pro člověka nebezpečnou baktérií, která například při poranění hlavy nebo při těžkém zánětu v blízkém okolí mozku (např. zánětu středního ucha) pronikne k mozkovým obalům. Za normálních okolností však hnisavou meningitidu působí jen několik bakterií.

a) Neisseria meningitidis - ta působí meningitidu hlavně u mladých lidí. Je velmi nebezpečná, snadno proniká do krve a způsobuje otravu krve (sepsi) v důsledku čehož často končí smrtelně.

b) Streptococcus pneumoniae

c) Haemophilus influenzae - častý původce meningitid u malých dětí

[editovat] Projevy hnisavé meningitidy

Jsou dány zejména podrážděním mozkových obalů, patří mezi ně

a) nevolnost neboli nausea

b) podrážděnost a zmatenost

c) bolest hlavy

d) zvýšená citlivost na světlo tzv.fotofobie daná podrážděním optického nervu

e) meningeální příznaky - zánět mozkových obalů se šíří obaly míšní, které jsou vystaveny mechanické námaze při pohybech páteře. To se projeví zvýšenou bolestivostí při některých pohybech, například ztuhlostí šíje při předklonu hlavy.

f) speciálním příznakem, který provází meningitidu doprovázející sepsi u infekce Neisseria meningitidis je výskyt drobných fialových skvr zejména na kůži končetin - ty jsou projevem ucpávání drobných kapilár.

[editovat] Nehnisavé meningitidy

Jsou způsobené některými viry, zejména herpes viry. Na rozdíl od hnisavé meningitidy obvykle neohrožují život, ale zanechávají řadu trvalých následků (důsledek trvalého poškození nervů).

• klíšťová encefalitida