Mercerace

Mercerace je způsob úpravy bavlněných textilií, který vyvinul Angličan John Mercer v polovině 19. století.

Působením koncentrovaného louhu sodného vlákna nabobtnají, ledvinovitý průřez se změní na kruhový a délka vlákna se zmenší až o 25 %.

Následkem těchto změn mají pak mercerované výrobky vyšší pevnost a afinitu k barvivům, lesk podobný hedvábí a příjemnější omak.

[editovat] Mercerace tkanin a pletenin

K merceraci se používají nejčastěji výrobní linky s kombinací válcového stroje a rozpínacího rámu.^[1]

Linka má 3 hlavní díly: Louhovací, stabilizační a prací (neutralizační), merceruje se většinou za mokra (metodou „mokré na mokré“).

Koncentrace (hustota) louhu bývá 28° Bé, doba louhování při horkém louhu 25-30 sec. (studený louh 45-50 sec.), spotřeba louhu 220-240 g / kg textilie.

Mercerací se zušlechťují zejména popelíny a damašky. Některé tkaniny a pleteniny se mercerují jen pro zlepšení afinity k barvivům (při nižší koncentraci a kratším působení louhu).

[editovat] Mercerace přízí

Technologické podmínky jsou podobné jako u tkanin. Příze se nejčastěji dodává ve formě přaden, která se k mercerování navlékají na nosiče a vypraná a vysušená příze se pak zpravidla přesoukává na konické cívky.^[2]

Výrobci strojů udávají možnou produkci stroje 130 kg/h a spotřebu louhu 380 g/kg příze.

Mercerování příze se také dá provádět na kontinuálních linkách.^[3] Těm se předkládají vály s cca. 1000 nitěmi, které probíhají vedle sebe mercerační linkou a navíjí se jednotlivě na cívky nebo na společný vál. Výroba zde dosahuje cca. 80 kg/h.

Mercerované příze jsou žádané především na šicí nitě a skané příze na ruční pletení a háčkování.

[editovat] Literatura

• Pospíšil a kol.: Příručka textilního odborníka (SNTL Praha 1981) str. 893-895

[editovat] Reference

1. ↑ http://www.benningergroup.com/module/site/view/index.php?lang=de&navid=12&id=36&pid=32
2. ↑ http://redirect.jaegglimeccanotessile.it/pdf/hl_2000.pdf
3. ↑ http://redirect.jaegglimeccanotessile.it/pdf/mc2000.pdf