Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| Methan | |
|---|---|
| Obecné | |
| Systematický název | methan |
| Triviální název | bahenní plyn |
| Sumární vzorec | CH4 |
| Vzhled | bezbarvý plyn |
| Identifikace | |
| Registrační číslo CAS | 74-82-8 |
| Vlastnosti | |
| Molární hmotnost | 16,0426 g/mol |
| Teplota tání | −182,5 °C |
| Teplota varu | −161.6 °C |
| Hustota | 0,676 kg/m³ (plyn, 21 °C, 1013 hPa) 0,42262 g/cm³ (kapalina, −161,6 °C, 1013 hPa) |
| Kritická teplota | -82,7 °C |
| Kritický tlak | 4,596 MPa |
| Rozpustnost ve vodě | 0,22 mg/l (20 °C) |
| Meze výbušnosti | 5-15% |
| Dipólový moment | 0 |
| NFPA 704 | |
| Teplota vznícení | 600 °C |
|
SI a STP (25 °C, 100 kPa). |
|
Methan (mimo chemii dle PČP metan) neboli podle systematického názvosloví karban je nejjednodušší alkan a tedy i nejjednodušší uhlovodík vůbec. Při pokojové teplotě je to netoxický plyn bez barvy a zápachu, lehčí než vzduch (relativní hustota 0,55 při 20 °C).
Obsah |
Hlavním zdrojem methanu je přírodní surovina, zemní plyn. Přímá příprava sloučením uhlíku s vodíkem je prakticky nemožná, vzhledem k tomu, že by uhlík musel být nejprve převeden do plynného stavu. Teoreticky však lze methan připravit dvoustupňovou syntézou přes sirouhlík
který pak reakcí se sulfanem (sirovodíkem) a mědí dá methan
Jinou možností je reakce karbidu hliníku s vodou
Laboratorně se dá připravit žíháním směsi octanu sodného s hydroxidem sodným (natronovým vápnem)
Molekula methanu má symetrii pravidelného čtyřstěnu (bodová grupa symetrie Td), v jehož těžišti se nachází uhlíkový atom a v jehož vrcholech se nacházejí vodíkové atomy. Díky této vysoké symetrii je celkově molekula methanu nepolární, přestože vazby H–C slabou polaritu vykazují.
Methan může reagovat explozivně s kyslíkem
Bod samozážehu je sice velmi vysoký (595 ºC, teplota vznícení při koncentraci 8,5 % je 537 ºC), ale stačí např. elektrická jiskra nebo otevřený plamen a směs methanu se vzduchem může být přivedena k výbuchu (minimální iniciační energie je 0,28 mJ). Přitom meze výbušnosti jsou značně velké, od 4,4 do 15 objemových procent. Proto je nezbytně nutné průběžně sledovat koncentraci methanu (důlního plynu) v uhelných dolech, aby se předešlo katastrofám. Podobně prudce může methan reagovat i s plynným chlórem, je-li reakce iniciována prudkým zahřátím. Za normální teploty probíhá pomalu čtyřstupňově za vzniku chlorovaných derivátů methanu
Podobně reaguje i s jinými halogeny. Jinak je málo reaktivní.
Methan se přirozeně vyskytuje na Zemi:
Ve vesmíru byl nalezen v plynných mračnech v mezihvězdném prostoru. Dále pak je součástí atmosfer velkých planet (Jupiter, Saturn, Uran a Neptun). V pevném stavu je součástí tzv. ledových měsíců velkých planet a tvoří zřejmě nezanedbatelnou část hmoty transneptunických těles, případně je vysrážen ve formě ledu nebo jinovatky na jejich povrchu (např. Pluto). Byl také prokázán v komách komet.
Hlavní oblastí použití methanu je energetika, kde slouží ve směsi s jinými uhlovodíky jako plynné palivo.
Experimentálně byl kapalný methan použit ve směsi s kapalným kyslíkem jako pohonná látka v raketových motorech.
V chemickém průmyslu se používá především k výrobě oxidu uhličitého spalováním se vzduchem a při neúplném spalování k výrobě sazí, používaných jako plnidlo a barvivo v gumárenském průmyslu.
Vzhledem k tomu, že silně absorbuje infračervené záření, patří mezi významné skleníkové plyny (cca 20× účinnější než oxid uhličitý[1]), zvyšující teplotu zemské atmosféry.