Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Metro v Petrohradu | |
|---|---|
Schéma sítě petrohradského metra s výhledem do roku 2025
|
|
| Délka sítě | 105.6 km |
| Počet linek | 4 |
| Počet stanic | 60 |
| Datum otevření | 15. listopadu 1955 |
| Parametry | |
| Typ metra | klasické metro sovětského typu |
| Rozchod kolejí | 1524 mm |
| Přívod proudu | přívodní kolejnicí |
| Napětí | 825 V |
| Vozy a zázemí | |
| Nasazené typy vozů | Soupravy E Soupravy 81–71 |
| Počet vozů | |
| Depa | 5 |
Petrohrad, druhé největší velkoměsto v Rusku, má vlastní systém podzemní dráhy. Tvoří jej čtyři linky, radiálně vedné a spojující historický střed města s jeho novějšími částmi.
Obsah |
První plány na výstavbu metra existují již od roku 1899. Byla vyhlášena soutěž, v níž se objevilo velké množství projektů. Jejich základním a jednotným prvkem ale bylo propojení všech nádraží spolu s Něvským prospektem, hlavní dopravní tepnou města. Jednalo se tehdy ještě o nadzemní městskou dráhu.
Na počátku 20. století se objevil návrh P. I. Balinského který na něm pracoval několik let, považován za velmi významný pro historii metra v Petrohradu. Mělo vzniknout šest linek, z toho dvě okružní. Celková délka sítě by dosáhla 172 km; vzniknout mělo mnoho mostů a estakád. Výstavba by si vyžádala náklady ve výši 190 milionů tehdejších rublů.
Nakonec se však ukázalo, jak náročná stavba v oblasti s písčitým a velmi komplikovaným podložím bude, proto se výstavba nerealizovala. Situaci rovněž ztížila i říjnová revoluce a změna priorit země.
Kopat se začalo až v roce 1940 a stavělo se 15 let (ražbu tunelů však přerušila 2. světová válka a blokáda Leningradu). Po válce se ještě měnily trochu projekty, opět se začalo se stavebními pracemi 3. září 1947. Město bylo ve srovnání s Moskvou více poničené válkou, a proto bylo nutné stavební kapacity využít na potřebnějších místech (obnova nádraží, ulic apod). Na podzim roku 1955 už vše finišovalo. 7. října téhož roku projel první zkušební vlak tratí a 15. listopadu se konalo slavnostní otevření prvního úseku, spojujícího všechna významná nádraží ve městě, dnes součást Kirovsko-Vyborgské linky (označená červeně).
V roce 1961 přibyla druhá linka, o šest let později třetí; tím se v centru města vytvořil přestupní trojúhelník. Roku 1985 byla otevřena ještě linka Pravoberežnaja.
Na začátku roku 1992 probíhaly stavební práce na celkem 14 stanicích, nacházejících se na několika úsecích po celém městě. Jednalo se o 6 stanic „přímořského rádiusu“ (Admiraltějskaja, Sportivnaja, Čkalovskaja, Krestovskij ostrov, Staraja Děrevňa a Komendantskij prospekt), dvě stanice na Pravoberežné lince (Spasskaja a tunel do stanice Narodnaja), dále také i stanice Parnas (otevřena teprve v roce 2007), stanice „frunzenského rádiusu“ (Zvenigorodskaja, Obvodnyj kanal, Volkovskaja, Bucharestskaja, Meždunarodnaja). Pokud by bylo dodrženo tempo výstavby ještě z let osmdesátých, bylo by možné tyto stanice dokončit do pěti až šesti let. To však předpokládalo dosatatek finančních prostředků.
Roku 1994 bylo navrženo vybudovat v dalších deseti letech celkem 61 stanic na třech zcela nových linkách. Přestože první z nich (pátá) už byla ve stavbě, nakonec se právě kvůli problémům, které prostihly v 90. letech celou zemi otevřelo v této době mnohem méně – jen šest stanic. Navíc stárl také i vozový park, problematické se stalo i několikaleté rozdělení první linky na dvě kvůli technickým problémům (vnik podzemní vody). Metro začalo být sponzorovaným projektem.
Pátá linka je tedy v současné době stále ve stavbě, a její otevření se plánuje nejdříve roku 2008. Podle velkolepých plánů má existovat kolem roku 2030 již okolo osmi linek (v mnoha projektech se objevuje i linka okružní) a hlavní dopravní zátěž tak připadne metru.
Zatímco stanice budované v 50. letech se podobají soudobým z Moskvy, výstavba z let 60. a 70. je více strohá a spartánská, nakonec začaly převažovat stanice jednolodní. Petrohradskou specialitou jsou také stanice metra uzavřeného typu, které nemají přístupné boční lodě; jsou zavřené dveřmi, které se otevřou jen při příjezdu vlaku. Na rozdíl od jiných měst bývalého SSSR, kde bylo rozšířeno v jednu dobu více typů stanic, v Petrohradu docházelo k pravidelnému střídání.
| # | Název linky | Otevření | Délka | Počet stanic |
|---|---|---|---|---|
| 1 | Kirovsko-Vyborgskaja (rusky Кировско-Выборгская) | 1955 | 30,9 km | 19 |
| 2 | Moskovsko-Petrogradskaja (rusky Московско-Петроградская) | 1961 | 30,1 km | 18 |
| 3 | Něvsko-Vasileostrovskaja (rusky Невско-Василеостровская) | 1967 | 24,3 km | 10 |
| 4 | Pravoberežnaja (rusky Правобережная) | 1985 | 24,8 km | 13 |
| 5 | Kupčinsko-Primorskaja (rusky Купчинско-Приморская) | 2008 | N/A | N/A |
| Celkem: | 109,5 km | 60 |
Současný systém metra tvoří 4 linky s 59 stanicemi a celkovými 101,7 km tratí. Většina stanic je budovaná hluboko pod zemí. 15 je konstruováno jako jednolodní, 14 se sloupy, 13 s prostupy, 3 jsou mělce založené se sloupy a 3 stanice jsou povrchové. Pět dep vypravuje celkem 1403 vagónů nasazených na 188 vlacích, přepraví denně 3,43 milionu cestujících.
V Petrohradském metru jezdí vlaky několika typů, deponováno je dohromady 1476 vozů. Nejstaršími jsou typu E, vyrobené v dnešním závodě Metrovagonmaš u Moskvy. Mezi novější pak patří soupravy typů Em a 81-71, rovněž původem z moskevského závodu. Ovšem ne všechny; některé z nich byly vyrobené přímo v Petrohradu, v tehdejší továrně Leningradskij vagonosrojitelnyj zavod imeni I. J. Jegorova (rusky Ленинградский вагоностроительный завод им. И. Е. Егорова). Menší část vozového parku tvoří různé modifikace těchto vlaků, jako například 81-540/541 (série těchto souprav byla vyrobena přímo specificky pro Petrohrad) a další úpravy vlaků sérií 81-71.
Vlaky jsou na první lince provozovány osmivozové, na zbylých třech linkách pak mají soupravy vagonů šest. Na nejstarší úseky jsou také vypravovány i nejstarší vozy; zatímco na Kirovsko-Vybrogské lince přepravují cestující vozy typů E a Em, novější 81-71 a jejich modifikace lze potkat na zbylých třech linkách.[1]
| Související články obsahuje Portál Metro |