Metropolitní opera - Encyklopedie - Portál divoch.net

Hledat:

Invia.cz Pojeďte do Egypta Kanárské ostrovy Dovolená - Turecko Dominikánská republika Madeira Last minute
 

Metropolitní opera

Metropolitní opera
Budova Metropolitní opery v New Yorku
Základní informace
Stát USAUSA USA
Místo New York
Typ divadla profesionální operní scéna
Zaměření opera, balet, koncerty
Budova
Styl moderní architektura
Otevření duben 1880
Osobnosti
Umělecký šéf Yannick Nézet-Séguin (šéfdirigent)
Další informace
Metropolitní opera (Svět)
Metropolitní opera, Svět
Souřadnice
Adresa Metropolitan Opera
30 Lincoln Center Plaza, New York City, NY 10023
Oficiální web http://metopera.org/
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Metropolitní opera (anglicky Metropolitan Opera, zkráceně též „Met“) je operní dům, který se nachází na Manhattanu ve čtvrti Upper West SideNew Yorku. Byla založena v dubnu 1880. Oficiální název operního domu je běžně zkracován na Met.

Činnost[editovat | editovat zdroj]

Nynější budova Met je součástí Lincolnova centra (Lincoln Center for the Performing Arts). Je provozována prostřednictvím neziskové organizace Metropolitan Opera Association, kterou podporují četné významné osobnosti. Jsou zde uváděny všechny druhy operních děl. V současnosti v ní jako generální manažer působí Peter Gelb. Hlavním dirigentem byl od 6. září 2011 Ital Fabio Luisi, od roku 2018 je to Kanaďan Yannick Nézet-Séguin.

Hlediště Metropolitní opery

Metropolitní opera představuje největší organizaci klasické hudby ve Spojených státech amerických a každoročně uvádí přibližně 220 operních představení. Patří mezi největší operní divadla na světě (hlediště pojme zhruba 3800 diváků) a je také považována za jednu z nejdůležitějších světových operních scén.

Rozpočet operního domu dosáhl v sezóně 2011/2012 již 325 milionů dolarů, z toho přišlo 182 milionů dolarů (43 %) od soukromých sponzorů. Celkový součet kapacity při všech představeních kalendářního roku 2011 byl 800 000 míst. Skutečné vytížení však kleslo z 88 % v roce 2009 na 79,2 % v roce 2011.[1] Kromě klasických představení na operním jevišti rozšířila Metropolitní opera postupně svoje posluchačstvo pomocí nových technologií. Rozhlasová vysílání z této opery se pravidelně konají již od roku 1931televizní vysílání od roku 1977. V roce 2006 začala Met vysílat svá představení přes satelitní rádio a internet a také živě (live) pomocí HD-videových přímých přenosů do biografů (kin) po celém světě. Tato představení jsou přenášena i do vybraných kin v České republice. V roce 2011 dosáhl počet diváků v 1 600 kinech světa již 3 miliony. V samotném městě New Yorku jsou vybraná představení Metropolitní opery promítána na velkoplošné obrazovce na náměstí Times Square.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Zahajovací sezóna[editovat | editovat zdroj]

Metropolitan Opera Company byla založena v dubnu roku 1880 s úmyslem vytvořit alternativu k již existujícímu opernímu domu Academy of Music. Předplatitelé lóží v tomto divadle patřili k nejvyšším společenským vrstvám v New Yorku. Tyto rodiny s tzv. "starými penězi" (old money families) nechtěly akceptovat nové bohaté průmyslníky do svých řad. Zakladatelé Metropolitní opery, kteří pocházeli z průmyslových kruhů, se proto rozhodli postavit novou operu s tím, že musí předčit dosavadní Academy of Music ve všech směrech.

Met ve Philadelphii[editovat | editovat zdroj]

Během první sezóny byla od ledna do srpna 1884 pořádána představení opery také ve městě Philadelphia.

Německé sezóny[editovat | editovat zdroj]

Zahajovací sezóna pod vedením Henryho E. Abbeye byla sice z uměleckého hlediska velmi úspěšná, avšak finančně prodělečná. V následujícím roce 1885 byl jako ředitel povolán Leopold Damrosch.

Abbey a Grau[editovat | editovat zdroj]

V roce 1891 se Met vrátila k převážnému uvádění italských oper. Bylo to po návratu Henryho E. Abbeye do funkce ředitele. Jeho asistentem byl Maurice Grau.

Conried a Gatti-Casazza[editovat | editovat zdroj]

Generální manažer Metropolitní opery Giulio Gatti-Casazza

V letech 1903-1908 stála Metropolitní opera pod vedením generálního manažera Heinricha Conrieda. Jednou z jeho největších zásluh bylo zangažování slavného italského tenora Enrica Carusa z Neapole. Do opery přivedl také dirigenta Artura Vignu. Conriedovo působení bylo poměrně krátké. Po něm nastoupil jako generální manažer Giulio Gatti-Casazza, za jehož vlády v letech 1908 až 1935 se Metropolitní opera - díky jeho organizačním schopnostem a dovedné personální politice - dostala trvale na vysokou úroveň. Bylo to její nezapomenutelné tzv. Stříbrné období (Silver Age). Gatti-Casazza, který byl předtím manažerem milánského operního domu Teatro alla Scala, přivedl odtud do New Yorku skvělého dirigenta Artura Toscaniniho. Prezidentem dozorčí rady Metropolitní opery (Chairman) se v roce 1931 stal prominentní právník Paul Drennan Cravath.[2]

Rudolf Bing a Peter Gelb[editovat | editovat zdroj]

V roce 1950 nastoupil na místo generálního manažera Rudolf Bing, rodilý Rakušan, a zůstal jím až do roku 1972. Od roku 2006 až do současnosti působí Peter Gelb jako generální manažer Metropolitní opery.

Slavní účinkující[editovat | editovat zdroj]

V minulosti[editovat | editovat zdroj]

V Metropolitní opeře působili v minulosti slavní dirigenti, kromě Artura Toscaniniho to byli mj. Leonard Bernstein a Rafael Kubelík.

Na Metropolitní opeře zpívali nejproslulejší pěvkyně a pěvci. Na začátku 20. století to byly Nellie MelbaEma Destinnová, která společně s Enricem Carusem zpívala hlavní roli mj. při světové premiéře opery Giacoma Pucciniho La fanciulla del West dne 10. prosince 1910. Později přišly na scénu Met také původem české velké sopranistky Maria Jeritza a Jarmila Novotná. Jeritza zpívala v New Yorku v letech 1921-1932 a osobně se zasloužila o uvedení Janáčkovy opery Její pastorkyňa (pod názvem Jenůfa). V Met vystoupila Jeritza po dobu svého angažmá ve 20 rolích v 290 představeních.

V druhé polovině 20. století zde účinkovaly slavné sopranistky Maria Callas, Renata Tebaldi, Joan Sutherland a Mirella Freni. Tenorové party zpívali Giuseppe Di Stefano, Mario Del Monaco, Luciano Pavarotti, Plácido DomingoJosé Carreras. Jednou z vysoce oceňovaných sólistek Metropolitní opery v 90. letech byla také Gabriela Beňačková.

Nedávno ukončila své dlouholeté angažmá na Metropolitní opeře jedna z nejproslulejších pěvkyň konce 20. století a začátku 21. století, Američanka Renée Fleming, která zde zpívala mj. své oblíbené role Taťány v Evženu Oněginovi a Rusalky ve stejnojmenné opeře Antonína Dvořáka.

Dlouholetý šéfdirigent Metropolitní opery James Levine se po přestávce od roku 2011, způsobené těžkou nemocí, v roce 2013 vrátil a řídil orchestr při svých vystoupeních vsedě na zvlášť pro ten účel zkonstruovaném elektricky poháněném vozíčku. Dne 2. prosince 2017 otiskl deník The New York Times na první stránce svého vydání článek obsahující podrobná svědectví čtyř mužů, v současnosti ve věku od 40 do více než 60 let, kteří vypověděli o dlouhodobém sexuálním zneužívání, kterého se James Levine na nich dopustil v době, kdy byli 16 až nejvíce něco přes 20 let staří. Tyto výpovědi se staly součástí policejního protokolu. Den poté ukončila Metropolitní opera své veškeré vztahy s Levinem a zrušila všechna jeho plánovaná vystoupení. Obdobné kroky učinila také vedení hudební slavnosti Ravinia Festival (v blízkosti Chicaga) a Bostonského symfonického orchestru.[3]

V současnosti[editovat | editovat zdroj]

V současnosti zajišťují vysokou úroveň hudebního projevu mj. italští dirigenti Fabio Luisi, Marco Armiliato a mnozí další světově renomovaní umělci jako je Rus Valerij Gergijev. Po definitivním odchodu Jamese Levina z privátních důvodů se novým šéfdirigentem Met posléze stal kanadský maestro Yannick Nézet-Séguin, jehož angažmá bylo původně plánováno až od sezóny 2020/2021.

V Metropolitní opeře vystupuje nadále celá řada velkých pěveckých hvězd. Mezi pěvkyněmi jsou to především vysoce renomované sopranistky Anna Netrebko (Rusko) a Angela Gheorghiu (Rumunsko). Dále také Bulharka Sonja Jončeva, která v sezóně 2017/2018 převzala tři hlavní role, a to v Pucciniho operách ToscaBohéma (Mimì) a ve Verdiho díle Luisa Miller. Na Met vystupují také mj. ruské sopranistky Irina Lungu a Olga Peretjatko, která v současnosti vytváří hlavní roli v opeře Lucia di Lammermoor od Gaetana Donizettiho, Diana Damrau (Německo) a Sondra Radvanovsky (USA). Častými hosty jsou mezzosopranistky Joyce DiDonato (USA), Cecilia Bartoli (Itálie) a Elīna Garanča (Lotyšsko). Anita Rachvelishvili z Gruzie zpívala v New Yorku Carmen již v roce 2009, krátce po svém překvapujícím debutu v milánském Teatro alla Scala.[4] Na Met se již také prosadily mladé pěvkyně z Jižní Afriky Pretty Yende a Golda Shultz.

Dále je nutno jmenovat tenoristy jako jsou Juan Diego Flórez (Peru), Vittorio Grigolo (Itálie), Jonas Kaufmann (Německo), Matthew Polenzani (USA), Joseph Calleja (Malta) a mnozí další. V Met vystupují nebo vystupovali ovšem i prominentní barytonisté současnosti René Pape, Bryn Terfel a nedávno zemřelý Dmitrij Chvorostovskij. Dříve jako tenorista proslulý Plácido Domingo přešel ve zralém věku na barytonové role a působí také jako dirigent. Český barytonista Adam Plachetka obdržel na březen 2018 roli v cyklu představení Mozartovy opery Così fan tutte.[5]

Režijní koncepty[editovat | editovat zdroj]

Libretto pro Metropolitní operu ke Smetanově Prodané nevěstě (nakladatelství Fred. Rullman Inc., 1908)

Metropolitní opera je známa dosti konzervativními produkcemi, které se vyznačují výpravností a povětšinou nákladnými kostýmy. Moderní tzv. režijní divadlo se dostává na scénu jen postupně. Ještě velmi tradičním způsobem byla v roce 2011 uvedena opera Gaetana Donizettiho Anna Bolena se skvělou ruskou sopranistkou Annou Netrebko v hlavní roli, uváděná přímým přenosem také v kinech po celém světě.

Také nejslavnější opera Petra Iljiče Čajkovského Evžen Oněgin, opět s Annou Netrebko v hlavní roli a zpívaná v ruském jazyce, která měla premiéru 23. září 2013, byla vypravena velmi nákladně bez velkých režijních změn proti tradici. Příkladem velmi moderního přístupu režiséra bylo ale provedení opery Giuseppe Verdiho Rigoletto v podzimní sezóně 2013, jehož dějištěm nebyla renezanční Mantova v Itálii, ale kasinoLas Vegas (v roce 1960). Hlavní role vytvořili Dmitrij Chvorostovskij (Rigoletto), Sonja Jončeva (Gilda) a Matthew Polenzani (vévoda).[6]

Balet[editovat | editovat zdroj]

V Metropolitní opeře se odehrávají také mnohá představení, která přesahují pravidelný operní provoz. Například v červenci 1986 se konalo gala představení, při kterém vystoupil baletní soubor Pařížské opery pod uměleckým vedením Michaila Baryšnikova a ředitele pařížského baletu Rudolfa Nurejeva.[7]

Koncerty[editovat | editovat zdroj]

19. října 1986 hostovala v Met Berlínská filharmonie pod vedením Herberta von Karajana.[8]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. Met donations hit a record $182 million (Dary Metropolitní opeře dosáhly rekordních 182 milionů dolarů), Met donations hit a record $182 million
  2. Časopis Time, "Milestones, July 8, 1940", dostupné online.
  3. TSIOULCAS, Anastasia: Sexual Abuse Allegations Against James Levine Spell Trouble For Met Opera. National Public Radio, https://www.npr.org/2017/12/04/568342326/sexual-abuse-allegations-against-james-levine-spell-trouble-for-met-opera, 4. prosince 2017 (anglicky).
  4. BALTENSWEILER, Thomas: Kernrepertoire dramatisch. Rozhovor s Anitou Rachvelishvili. Das Opernglas, č. 3/2018, s. 24-27 (německy).
  5. Program Metropolitní opery na březen 2018, Das Opernglas, č. 3/2018, s. 72 (německy).
  6. http://archives.metoperafamily.org/archives/frame.htm
  7. Associated Press."Baryshnikov, Nureyev Dance Together Again", Los Angeles Times, LATimes.com, 9 July 1986. 
  8. "Karajan Concert Set For Pasadena", Los Angeles Times, LATimes.com, 16 September 1986. Ověřeno k 2011-05-20. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • BING, Rudolf. 5000 večerů v opeře. Překlad Helena Nebelová. Praha: Supraphon, 1984. (čeština) Memoáry ředitele Metropolitní opery v New Yorku. 

Související články[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Metropolitní_opera&oldid=15916083
Stránka byla naposledy upravena 4. 3. 2018 v 23:47. Editovat celý článek Metropolitní opera.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy