Hledat:

Parfémy Krása Produkty pro zdraví Hodinky Elektro Šperky a klenoty Nábytek Nářadí a zahrada Outdoor Počítače a notebooky
 

Mišna

Součást seriálu

Davidova hvězda                
Judaismus

Portál | Kategorie
Židé · Judaismus · Kdo je Žid
Ortodoxní · Konzervativní (Masorti)
Progresivní (Reformní - Liberální) · Ultraortodoxní
Samaritáni · Falašové · Karaité
Etnické skupiny a jazyky
Aškenazim · Sfaradim · Mizrachi
Hebrejština · Jidiš · Ladino · Ge'ez
Náboženství
Bůh · Principy víry v judaismu · Boží jména
613 micvot · Halacha · Noemovy zákony
Mesiáš · Eschatologie
Židovské myšlení, filosofie a etika
Židovská náboženská filosofie
Cdaka · Musar · Vyvolenost
Chasidismus · Kabala · Haskala
Náboženské texty
Tóra · Tanach · Mišna · Talmud · Midraš
Tosefta · Mišne Tora · Šulchan aruch
Sidur · Machzor · Pijut · Zohar
Životní cyklus, tradice a zvyky
Obřízka · Pidjon ha-ben · Simchat Bat · Bar micva
Šiduch · Svatba · Rozvod (Get) · Pohřeb
Kašrut · Židovský kalendář · Židovské svátky
Talit · Tfilin · Cicit · Kipa
Mezuza · Menora · Šofar · Sefer Tora
Významné postavy židovství
Abrahám · Izák · Jákob · Mojžíš
Šalamoun · David · Elijáš · Áron
Maimonides · Nachmanides · Raši
Ba'al Šem Tov · Gaon z Vilna · Maharal
Náboženské budovy a instituce
Chrám · Synagoga · Ješiva · Bejt midraš
Rabín · Chazan · Dajan · Gaon
Kohen (kněz) · Mašgiach · Gabaj · Šochet
Mohel · Bejt din · Roš ješiva
Židovská liturgie
Šema · Amida · Kadiš
Minhag · Minjan · Nosach
Šacharit · Mincha · Ma’ariv · Ne’ila
Dějiny Židů
Starověké dějiny Izraele
Dějiny Židů ve středověku
Dějiny Židů v novověku
Blízká témata
Antisemitismus · Holocaust · Izrael
Filosemitismus · Sionismus
Abrahámovská náboženství
v  d  e

Mišna (hebrejsky משנה, aramejsky מתניתין / matnitin, celým názvem – ששה סדרי משנהŠest pořádků Mišny (ש“ס - Šas)). Pojem odvozen od שנה – učit, studovat, původní význam byl „opakovat“. Z toho se dá vyvodit, že se jedná o opakování ústního Zákona – nepsaní ústního Zákona znamená, že zápis nesměl být oficiální, na rozdíl od textu Psané Tóry. Mišna může znamenat:

Obsah

[editovat] Mišna jako literární dílo

Literární forma Mišny přesně odráží způsob a podmínky, v jakých byla sestavena. Jedná se o zaznamenané výroky a tradice, které byly po staletí předávány ústně - jejich zaznamenání je tudíž spíše stručné než popisné. Výroky v Mišně jsou jak anonymní (pokud názor není citován, pak často představuje „anonymní většinu“), tak i připisované konkrétním učencům. Tito učenci, kteří žili a působili v Izraeli v době od 1. stol. př.n.l. až do počátku 3.. stol. n.l., se nazývají tanaité (aramejsky Tana'im, sg. Tana תנא), tj. "ten kdo učí" ale zároveň i "ten, kdo opakuje". Aramejské sloveso תנא/י je ekvivalentem hebrejského שנה.

Původně výraz "tana„ označoval pouze člověka, který sloužil jako “živá kniha" - výuka Ústní Tóry probíhala tak, že tana přišel před studenty a odříkal jim zpaměti tradovaný text. Poté teprve nastoupil učitel (rav, rabi), který začal tradici přednesenou tanou vykládat a vyučovat - rovněž ústně. Tato praxe a především postava tany se leckdy setkávala ze strany rabínů z pohrdáním a despektem (Kouzelník mumlá, a neví co říká, tana učí, a také neví co říká - Sota 22b).

Jako první tanaité jsou většinou uváděni Šemaja a Hilel, kteří byli zároveň posledním z pěti párů (hebrejsky zugot). První tanaité, kteří začali ústní tradici zaznamenávat, byli rabi Akiva a rabi Me'ir. Většina anonymních výroků v Mišně je později připisována těmto dvěma učencům. Od rabiho Akivy převzal dle tradice mišnu (tedy učení) rabi Jehuda ha-Nasi, nazývaný v Mišně i v Talmudu prostě "Rabi", případně "Rabejnu ha-kadoš" (náš svatý učitel). Jeho synové pak redakci textu Mišny dokončili.

[editovat] Struktura a obsah Mišny

 
v  d  e
Šest oddílů Mišny (ששה סדרי משנה)
 
Zeraim (זרעים) Mo'ed (מועד) Našim (נשים) Nezikin (נזיקין) Kodašim (קדשים) Tahorot (טהרות)
Brachot · Pe'a · Dmai · Kil'ajim · Švi'it · Trumot · Ma'aserot · Ma'aser Šényi · Chala · Orla · Bikurim Šabat · Eruvin · Pesach · Škalim · Joma · Suka · Bejca · Roš haŠana · Ta'anit · Megila · Mo'ed Katan · Chagiga Jevamot · Ktuvot · Nedarim · Nazir · Sota · Gitin · Kidušin Bava Kama · Bava Mecia · Bava Batra · Sanhedrin · Makot · Švu'ot · Edujot · Avoda Zara · Avot · Horajot Zvachim · Menachot · Chulin · Bechorot · Arachin · Tmura · Kritot · Me'ilah · Tamid · Midot · Kinim Keilim · Ohalot · Nega'im · Para · Tahorot · Mikva'ot · Nida · Machširin · Zavim · Tvul Jom · Jadajim · Ukcin

Mišna se skládá ze šesti oddílů - pořádků (sedarim, sing. seder סדר). Každý seder se skládá z určitého počtu traktátů, hebrejsky masechtot, sg. מסכת masechet (aramejsky masechta), dosl. tkanina. Každý traktát se dělí na kapitoly (prakim, sg. perek), které se skládají z menších jednotek nazývaných mišnajot (sing. mišna). Mišna uvádí traktáty podle tématu, nikoli podle biblického pořadí. Předmětové (tematické) uspořádání Mišny se stalo i osnovou celého Talmudu.

[editovat] "Mimokanonické" traktáty

Kromě těchto traktátů ještě existují další traktáty, které už do Mišny nebyly zařazeny. Jsou to:

Většina z těchto traktátů je tvořena pouze jednou kapitolou. Ačkoli nejsou tedy součástí běžných vydání Mišny, tradice v nich zaznamenané mají stejnou právní váhu jako u „kanonických“ traktátů.

[editovat] Vztah mezi Tanachem a Mišnou

viz Ústní Tóra

[editovat] Komentáře a výklady Mišny

První výklad Mišny byl zformován během prvních staletí po jejím uzavření a tím byla Gemara. Obsáhlost a vzájemná provázanost látky Mišny a Gemary způsobila, že teprve v 9. století začala být Mišna opět v židovských kruzích chápána jako samostatné dílo a tak k ní bylo přistupováno. První samostatný komentář k Mišně sepsal Sa'adja Gaon v 9. století - tento komentář se nám ovšem nezachoval a známe jej pouze prostřednictvím zmínek v jiných dílech. Další úplný komentář přináší až v r. 1168 Maimonides, který ho nazval Sefer ha-Ma'or, kniha světla. Jeho komentář se stal slavným mj. díky úvodu k desáté kapitole traktátu Sanhedrin, kde formuloval svých třináct článků víry.

Tradiční vydání Mišny mají ovšem jiné komentáře - tím prvním je komentář Ovadiji di Bertinoro, častěji uváděný jako „Bertinora“ (15. stol. Itálie). Jeho komentář čerpá z Maimonida, ale rovněž i z Gemary a z Rašiho komentáře k Talmudu. K Bertinorovu komentáři napsal výklad následník Maharala, pražský rabín Jom Tov Lipmann Heller. Ten svůj komentář nazval uctivě Tosafot Jom Tov (Dodatky od Jom Tova), ačkoli se jedná o plnohodnotný a obsáhlý komentář.

Mezi další významné komentátory patřil Gaon z Vilna, Šlomo Lurja a Akiva Eger

Kromě těchto tradičních středověkých komentářů jsou v současné době populární komentáře rava Adina Steinsaltze k Talmudu, který rovněž čerpá z Rašiho, komentář Chanocha Albeka z let 1952 - 59, nesmírně populární v akademických i náboženských kruzích, který byl prvním opravdu moderním komentářem k Mišně; a s velkou oblibou si získal i obsáhlý a velmi kvalitní moderní komentář Pinchase Kehatiho z let 1955 - 1964, který v moderním pojetí spojuje to nejlepší ze všech předchozích komentátorů i Gemary dohromady a de facto je všechny cituje. Jeho komentář nazvaný Mišnajot mevo'arot (vysvětlené mišny), v židovských kruzích známý prostě jako „Kehati“, byl v devadesátých letech přeložen do angličtiny.

[editovat] Bibliografie

[editovat] Související články

Související články obsahuje
Portál Hebraistika
 
Mišna v jiných jazycích: العربية, Български, Cymraeg, Dansk, Deutsch, English, Español, فارسی, Suomi, Français, עברית, Magyar, Interlingua, Bahasa Indonesia, Italiano, 日本語, 한국어, Nederlands, ‪Norsk (nynorsk)‬, ‪Norsk (bokmål)‬, Polski, Português, Română, Русский, Slovenčina, Svenska, Türkçe, ייִדיש
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/wiki/Mi%C5%A1na
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 7. 7. 2008 v 13:00.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt