Mišna

Mišna (hebrejsky משנה, aramejsky מתניתין / matnitin, celým názvem – ששה סדרי משנה – Šest pořádků Mišny (ש“ס - Šas)). Pojem odvozen od שנה – učit, studovat, původní význam byl „opakovat“. Z toho se dá vyvodit, že se jedná o opakování ústního Zákona – nepsaní ústního Zákona znamená, že zápis nesměl být oficiální, na rozdíl od textu Psané Tóry. Mišna může znamenat:

• Předmět tohoto studia – v konkrétním významu tradovaný (ústní) Zákon nebo učení jako celek (Tora še–be–al–pe) – člení se do halachot (ústní tradice právní povahy), midraš (homiletický výklad Tóry) a agadot (vyprávění, ústní tradice, která nemá právní charakter).
  
• Užší význam – Mišna = Halacha – označuje tu část ústní tradice právní povahy, která nemá exegetický charakter (netýká se výkladu Písma), někdy je tato halacha označovaná v odborné literatuře jako „nemotivovaná“ – tj. halacha, která není přímo spojená s biblickým textem. Z tohoto důvodu jsou jednotlivé normativní právní ustanovení označovány jako halachot a mišnajot.
  
• Označení sbírky halachot, kterou zredigoval kolem roku 200 n. l. Jehuda ha-Nasi (יהודה הנשׂיא / "Kníže Jehuda", zvaný též Rabi). Jedná se o literární dílo, které se skládá ze 63 traktátů, rozdělených dle tematiky do 6 pořádků (sedarim). Komentáře a diskuze k Mišně během následujících staletí byly zapsány většinou aramejsky a tvoří takzvanou Gemaru. Mišna a Gemara dohromady tvoří Talmud.

[editovat] Mišna jako literární dílo

Literární forma Mišny přesně odráží způsob a podmínky, v jakých byla sestavena. Jedná se o zaznamenané výroky a tradice, které byly po staletí předávány ústně - jejich zaznamenání je tudíž spíše stručné než popisné. Výroky v Mišně jsou jak anonymní (pokud názor není citován, pak často představuje „anonymní většinu“), tak i připisované konkrétním učencům. Tito učenci, kteří žili a působili v Izraeli v době od 1. stol. př.n.l. až do počátku 3.. stol. n.l., se nazývají tanaité (aramejsky Tana'im, sg. Tana תנא), tj. "ten kdo učí" ale zároveň i "ten, kdo opakuje". Aramejské sloveso תנא/י je ekvivalentem hebrejského שנה.

Původně výraz "tana„ označoval pouze člověka, který sloužil jako “živá kniha" - výuka Ústní Tóry probíhala tak, že tana přišel před studenty a odříkal jim zpaměti tradovaný text. Poté teprve nastoupil učitel (rav, rabi), který začal tradici přednesenou tanou vykládat a vyučovat - rovněž ústně. Tato praxe a především postava tany se leckdy setkávala ze strany rabínů z pohrdáním a despektem (Kouzelník mumlá, a neví co říká, tana učí, a také neví co říká - Sota 22b).

Jako první tanaité jsou většinou uváděni Šemaja a Hilel, kteří byli zároveň posledním z pěti párů (hebrejsky zugot). První tanaité, kteří začali ústní tradici zaznamenávat, byli rabi Akiva a rabi Me'ir. Většina anonymních výroků v Mišně je později připisována těmto dvěma učencům. Od rabiho Akivy převzal dle tradice mišnu (tedy učení) rabi Jehuda ha-Nasi, nazývaný v Mišně i v Talmudu prostě "Rabi", případně "Rabejnu ha-kadoš" (náš svatý učitel). Jeho synové pak redakci textu Mišny dokončili.

[editovat] Struktura a obsah Mišny

Mišna se skládá ze šesti oddílů - pořádků (sedarim, sing. seder סדר). Každý seder se skládá z určitého počtu traktátů, hebrejsky masechtot, sg. מסכת masechet (aramejsky masechta), dosl. tkanina. Každý traktát se dělí na kapitoly (prakim, sg. perek), které se skládají z menších jednotek nazývaných mišnajot (sing. mišna). Mišna uvádí traktáty podle tématu, nikoli podle biblického pořadí. Předmětové (tematické) uspořádání Mišny se stalo i osnovou celého Talmudu.

• Oddíl první: Zera'im („Semena“). 11 traktátů. Zabývá se zákony souvisejícími převážně se zemědělstvím. V tomto sederu také existuje jediná výjimka, neboť jeho prvním traktátem je traktát Berachot, tj. požehnání, který přímo s tematikou zemědělství nesouvisí. Tato anomálie je vysvětlena dvěma důvody. Prvním je ten, že traktát beracot obsahuje kromě řady jiných i zákony o požehnání po jídle - Birkat ha-Mazon. Druhý důvod je ten, že učenci schválně ustavili tento traktát, aby byl prvním, neboť i požehnání se říkají před vykonáním micvy.
  • Berachot - požehnání - 9 kapitol. Recitace Šema, Amidy, požehnání díků, Birkat ha-Mazon, vyslovování Božích Jmen.
  • Pe'a - okraj pole - 8 kapitol. Výklad Lv 19,9, 23,22 a Dt 24,19. Postavení chudých. Definice okraje pole, který má být chudým ponechán, kdo má na okraj pole nárok.
  • Demaj - podezřelé - 7 kapitol. věci, které jsou podezřelé, že z nich nebyl oddělen desátek.
  • Kilajim - různé - 9 kapitol. Zákony ohledně mísení určitých plodin (někdy je toto přirovnáváno k zákazu mísení masa a mléka), zvířat a šatů. Co je kilajim a co ne.
  • Ševi'it - sedmý (rok) - 10 kapitol. Zákony ohledně sedmého roku - rok odpočinutí, milostivé léto, propouštění otroků a prominutí dluhu. Prosbul.
  • Trumot - kněžské desátky - 11 kapitol. Výklad Nu 18 a Dt 18,4. Odvody levitů kněžím, jak určit velikost dávky. Znečištění trumy.
  • Ma'aserot - desátky - 5 kapitol. Výklad Nu 18,21. Z čeho je povinné odvádět desátek a z čeho ne.
  • Ma'aser šeni - druhý desátek - 5 kapitol. Dt 14,22 - desátek, který má být určen pro Jeruzalém.
  • Chala - chléb, těsto - 4 kapitoly. Výklad Nu 15,8. Jak se odděluje chala,
  • Orla - neobřezané (stromy) - 3 kapitoly. Výklad Lv 19,23. Kdy se smí jíst a kdy nesmí jíst plody stromů a vinné révy.
  • Bikurim - prvotiny - 3 kapitoly. Přinášení a obětování prvotin. Rozdíl mezi prvotinami a desátkem.

• Oddíl druhý: Moed („Stanovené časy“). 12 traktátů. Zákony ohledně Šabatu a svátků.
  • Šabat - 24 kapitol. Přenášení předmětů o Šabatu. Rozdíl mezi soukromým a veřejným prostorem. Příprava na Šabat, čeho by se měl člověk vyvarovat. 39 zakázaných prací. Mukce (to, co zůstane o Šabatu stranou). Povolené činnosti na Šabat.
  • Eruvin - prolnutí - 10 kapitol. Eruv - ustanovení, díky kterému je možné obejít některá z ustanovení Šabatu (přenášení, příprava jídla apod.)
  • Pesachim - 10 kapitol. Pesachová oběť, zničení kvasu, příprava macesů, seder.
  • Šekalim - šekely - 8 kapitol. Daň půl šekelu na Chrám (Ex 30,12). Chrámové nádoby, Archa úmluvy, chrámové nádvoří, chrámová opona.
  • Joma - (ten) den - 8 kapitol. Zákony ohledně Jom Kipur. Zákony týkající se velekněze.
  • Suka - stan - 5 kapitol. Zákony týkající se svátku Sukot. Zhotovení suky. Zákony ohledně lulavu a etrogu.
  • Bejca - vejce - 5 kapitol. Nazývaný též Jom tov - svátek. Název podle úvodních slov „Vejce, které je sneseno ve svátek…“ Sporné výklady ohledně svátků, spory mezi Šamajou a Hilelem. Přeprava potravin o svátcích, zákaz rozdělávání ahně apod.
  • Roš Ha-Šana - Nový rok - Druhy nových roků, nový rok letopočtů, nový rok králů, nový rok vegetativní, nový rok stromů. Určování novoluní. Šofar a troubení na něj. Požehnání na Nový rok.
  • Ta'anit - půst - 4 kapitoly. Půst za déšť, kdy se postit a kdy ne, příběhy Choniho ha-me'agele - kresliče kruhů. Postní dny.
  • Megila - svitek (Ester) - 4 kapitoly. Kdy se čte megila na purim. Jak se čte. Kdy se číst nesmí. Jak a kdy se čte z Tóry a proroků. Platnost a neplatnost svitků. Spory ohledně veřejné četby. Které texty je možno překládat a které ne.
  • Mo'ed katan - malý svátek - 3 kapitoly. Předpisy pro Chol ha-Mo'ed.
  • Chagiga - pouť - 3 kapitoly. Poutní svátky. Kdy chodit do Chrámu. Rabínská ordinace (smicha). Mytí rukou.

• Oddíl třetí: Našim („Ženy“). 7 traktátů. Týká se sňatků a rozvodů, některých forem přísah, a zákonů zasvěceného (nazíra).
  • Jevamot - švagrové - 16 kapitol. Levirátní sňatek. Chalica. Koho si nesmí vzít velekněz. Amonovci. Proselyté.
  • Ketubot - svatební smlouvy - 13 kapitol. Věno, obnos, který muž dává ženě a který si žena v případě rozvodu či smrti manžela ponechá. Znásilnění a tresty za něj. Vzájemné povinnosti muže a ženy. Majetek ženy. Vdovy a jejich práva.
  • Nedarim - sliby - 11 kapitol. Sliby a zrušení slibů. Co je a co není slib. Neplatné sliby. Lži, Kdo smí koho zprostit slibu a za jakých okolností.
  • Nazir - zasvěcenec - 9 kapitol. Nazírství, jak dlouho trvá. Co nazír smí a nesmí. Oběť nazíra. Ženy a otroci jako nazíři.
  • Sota - cizoložnice - 9 kapitol. Žárlivost muže. Kněží a obyčejní izraelité. Závěrečná mišna obsahuje některá mesiášská znamení (jedná se o jeden z nejstarších zaznamenaných projevů mesianismu a eschatologických představ).
  • Gitin - rozvodové listy - 9 kapitol. Zákony a předpisy ohledně rozvodů. Podmínky a důvody rozvodu.
  • Kidušin - zásnuby - 4 kapitoly. Věci které předcházejí svatbě. Jak muž získává ženu. Věno. Zásnuby prostřednictvím poslů. Dobré mravy.

• Oddíl čtvrtý: Nezikin („Škody“). 10 traktátů. Týká se občanského a trestního práva, fungování soudů a přísah.
  • Bava Kama - první brána - 10 kapitol. Poškození cizí věci. Poškození z důvodu krádeže. Náhrada škody. Kdy je kdo povinen co nahradit a kdy může poškozený náhradu žádat. Krádež a náhrada škody.
  • Bava Meci'a - prostřední brána - 10 kapitol. Nalezené předměty. Vracení nalezených předmětů. Zástavy a úroky. Vymáhání.
  • Bava Batra - poslední brána - 10 kapitol. Dělení majetku. Dědictví. Ručitelé. Původně všechny "bavot" tvořily jeden velký traktát "Nezikin".
  • Sanhedrin - soudní dvůr - 10 kapitol. Kolik členů má mít soud. Majetkové a hrdelní soudy. Kdo může a kdo nesmí soudit nebo svědčit. Tresty smrti. Zvláštní příklady (vzpurný syn, recidivista). Poprava. Podíl na budoucím světě, nepravý prorok.
  • Makot - rány - 4 kapitoly. Fyzické tresty. Bití. 39 ran. Bičování jako náhrada trestu smrti.
  • Ševu'ot - přísahy - 8 kapitol. Druhy přísah, lehkomyslné přísahy. Přísahy svědků a soudců. Obchodní přísaha.
  • Edujot - svědectví - 8 kapitol. Svědectví o výrocích dřívějších učitelů.
  • Avoda Zara - modloslužba - 5 kapitol. Idolatrie. Modly. Jak postupovat u věcí zakoupených u modlářů.
  • Avot - otcové - 5 (6) kapitol. Ryze etický traktát, nazývaný též Pirkej Avot - výroky otců. Tradování ústní tradice od Mojžíše až po tanaity. Pravidla chování a morálky.
  • Horajot - vyučování - 3 kapitoly. Mylné rozhodnutí. Oběť za hřích. Rozdíly mezi veleknězem a obyčejnými kněžími.

• Oddíl pátý: Kodašim („Svatosti“). 11 traktátů. Týká se obětních obřadů, Chrámu, a zákonů stravování.
  • Zevachim - oběti - 14 kapitol. Zápalné oběti. Odlévání krve. Kde se která oběť obětuje. Spalování obětí.
  • Menachot - pokojné (oběti) - 13 kapitol. Smysl těchto obětí. Výklad Lv 2, Lv 5, 6, 7. Nu 6. Přídavná oběť. Úlitby.
  • Chulin - světské (věci) - 12 kapitol. Porážka zvířat, zákony o kašrutu. Maso a mléko.
  • Bechorot - prvorození - 9 kapitol. Prvorozená dobytčata, prohlídka, obětování.
  • Arachin - odhad - 9 kapitol. Vzetí do zástavy, zaplacení slíbeného obnosu.
  • Temura - výměna - 7 kapitol. Zač smí být vyměněno obětní zvíře. Oběť jednotlivce a oběť společenství.
  • Keritot - vytětí - 6 kapitol. Trest karet - vytětí z Izraele (Ex 12,15). Smrt bez potomků, předčasná smrt. 36 provinění. Oběť za vinu. Smíření o Jom Kipur.
  • Me'ila - zpronevěra - 6 kapitol. Zpronevěra zasvěcené oběti.
  • Tamid - každodenní oběť - 6 (7) kapitol. Zákony týkající se každodenní oběti. Úklid oltáře, vynášení popela, ranní modlitba, kněžské požehnání.
  • Midot - míry - 5 kapitol. Rozměry Chrámu. Brány Chrámu. Vybavení. Chrámová hora. Chrám, jeho nádvoří a síně.
  • Kinim - hnízda (ptáků) - 3 kapitoly. Oběť holoubat. Oběť šestinedělek.

• Oddíl šestý: Tohorot („Čistoty“). 12 traktátů. Název je eufemismem, ve skutečnosti pojednává o rituálních nečistotách - bylo by ovšem neslušné nazvat pořádek mšny "nečistoty".
  • Kelim - nádoby (nástroje) - 30 kapitol. Nečistota nástrojů a nádob. Druhy nástrojů a jejich znečištění.
  • Oholot - stany (příbytky) - 18 kapitol. Znečištění obydlí mrtvolou. Hřbitovy. Domy pohanů.
  • Nega'im - ranění (malomocenstvím) - 14 kapitol. Lv 13 - 14. Malomocenství, prohlídka knězem. Malomocenství domů a šatů. Očišťování.
  • Para - (červená) kráva - 12 kapitol. Výklad Nu 19. Vlastnosti krávy. Příprava popela, který sloužil k očišťování.
  • Tohorot - čistoty - 10 kapitol. Znečištění trvající do západu slunce. Špatná porážka zvířete. Stupně znečištění.
  • Mikvaot - očistné koupele - 10 kapitol. Nádoby, malomocní, výtoky. Rozměry mikve. Kdy je mikve účinná a kdy ne.
  • Nida - krvotok - 10 kapitol. Lv 12 a 15. Menstruující žena. Šestinedělka. Dospívání dívek.
  • Machširin - to, co je schopné znečistit - 6 kapitol. Znečištění tekutinami.
  • Zavim - lidé postižení výtoky - 5 kapitol. Mužský výtok. Poluce. Znečištění věcí.
  • Tevul Jom - kdo se vykoupal tentýž den - 4 kapitoly. Stav mezi úplnou nečistotou a čistotou. Které věci smí a které ne.
  • Jadajim - ruce - 4 kapitly. Znečištění a očišťování rukou. Knihy, které "znečišťují ruce", tj. jsou svaté. Biblický kánon. Rozdíly mezi farizeji a saduceji.
  • Ukcin - stonky - 3 kapitoly. Nečistota ovoce, nečistota stonků.

[editovat] "Mimokanonické" traktáty

Kromě těchto traktátů ještě existují další traktáty, které už do Mišny nebyly zařazeny. Jsou to:

• Avot de-rabi Natan - původně byla považován za apokryfní verzi Avot, ale současné výzkumy ukazují, že možná tento traktát je v něterých věcech původní verzí Avot.
• Sofrim - písaři - zabývající se zákony ohledně psaní svitků svatých písem.
• Evel rabati - dosl. velké truchlení - zákony týkající se období smutku.
• Kala a Kala rabati - nevěsta - zákony týkající se svateb.
• Derech erec raba a Derech erec zuta - dosl. Velká a malá cesta země - tj. způsoby, zvyky, mravy; Menší je adresován učencům, týká se pokory a skromnosti.
• Sefer Tora - týká se psaní svitků Tóry.
• Mezuza
• Tfilin
• Cicit
• Avadim - služebníci, otroci - nařízení týkající se zacházení s otroky a se sluhy.
• Gerim - zákony ohledně konverze k judaismu.
• Kutim - Samaritáni - rozdíly mezi Samaritánem a Izraelcem, co mají společného, co je přijatelné od Samaritána pro Izraelce a naopak.

Většina z těchto traktátů je tvořena pouze jednou kapitolou. Ačkoli nejsou tedy součástí běžných vydání Mišny, tradice v nich zaznamenané mají stejnou právní váhu jako u „kanonických“ traktátů.

[editovat] Vztah mezi Tanachem a Mišnou

viz Ústní Tóra

[editovat] Komentáře a výklady Mišny

První výklad Mišny byl zformován během prvních staletí po jejím uzavření a tím byla Gemara. Obsáhlost a vzájemná provázanost látky Mišny a Gemary způsobila, že teprve v 9. století začala být Mišna opět v židovských kruzích chápána jako samostatné dílo a tak k ní bylo přistupováno. První samostatný komentář k Mišně sepsal Sa'adja Gaon v 9. století - tento komentář se nám ovšem nezachoval a známe jej pouze prostřednictvím zmínek v jiných dílech. Další úplný komentář přináší až v r. 1168 Maimonides, který ho nazval Sefer ha-Ma'or, kniha světla. Jeho komentář se stal slavným mj. díky úvodu k desáté kapitole traktátu Sanhedrin, kde formuloval svých třináct článků víry.

Tradiční vydání Mišny mají ovšem jiné komentáře - tím prvním je komentář Ovadiji di Bertinoro, častěji uváděný jako „Bertinora“ (15. stol. Itálie). Jeho komentář čerpá z Maimonida, ale rovněž i z Gemary a z Rašiho komentáře k Talmudu. K Bertinorovu komentáři napsal výklad následník Maharala, pražský rabín Jom Tov Lipmann Heller. Ten svůj komentář nazval uctivě Tosafot Jom Tov (Dodatky od Jom Tova), ačkoli se jedná o plnohodnotný a obsáhlý komentář.

Mezi další významné komentátory patřil Gaon z Vilna, Šlomo Lurja a Akiva Eger

Kromě těchto tradičních středověkých komentářů jsou v současné době populární komentáře rava Adina Steinsaltze k Talmudu, který rovněž čerpá z Rašiho, komentář Chanocha Albeka z let 1952 - 59, nesmírně populární v akademických i náboženských kruzích, který byl prvním opravdu moderním komentářem k Mišně; a s velkou oblibou si získal i obsáhlý a velmi kvalitní moderní komentář Pinchase Kehatiho z let 1955 - 1964, který v moderním pojetí spojuje to nejlepší ze všech předchozích komentátorů i Gemary dohromady a de facto je všechny cituje. Jeho komentář nazvaný Mišnajot mevo'arot (vysvětlené mišny), v židovských kruzích známý prostě jako „Kehati“, byl v devadesátých letech přeložen do angličtiny.

[editovat] Bibliografie

• Stemberger, Günter: Talmud a Midraš
• Cohen, Abraham: Talmud pro každého
• Porton, Gary G.: Understanding Rabbinic Literature
• Talmud – Steinsalz edition – a reference guide
• Pinchas Kehati: Mishnayot mevo'arot
• Artscroll Schottenstein edition of Talmud Bavli

[editovat] Související články

Související články obsahuje Portál Hebraistika

• Halacha
• Gemara
• Talmud
• Ústní Tóra