Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Michael Kocáb | |
|---|---|
 |
|
| Narození | |
| Datum: | 28. července 1954 |
| Místo: |  Československo |
| Příbuzenstvo | |
|---|---|
| manželka | |
| syn | |
| dcera | |
| dcera | |
Michael Kocáb (* 28. července 1954, Praha) je český varhaník a klavírista, hudební skladatel, zpěvák, občanský aktivista a politik. Na počátku 90. let 20. století byl hlavním iniciátorem odchodu sovětských vojsk z území bývalého Československa.
Obsah |
Narodil se v rodině evangelického faráře Alfréda Kocába a promované psycholožky ve městě Zruč nad Sázavou. V roce 1973 maturoval na gymnáziu v Mladé Boleslavi, o šest let později absolvoval pražskou konzervatoř v oboru skladba a varhany (studoval u Ilji Hurníka).
Ještě během studií v roce 1977 založil skupinu Pražský Výběr. Skupina se až do roku 1989 pohybovala na pomezí mezi oficiální a neoficiální scénou. V roce 1980 byl Kocáb obviněn pro politickou provokaci a stíhání bylo ukončeno až díky prezidentské amnestii. Mezi roky 1982 a 1987 měla skupina zakázanou činnost. Několik měsíců před revolucí v roce 1989 se podílel na natáčení filmu Pražákům, těm je tu hej (mj. zde byla scéna Kocábovy popravy natáčená v mauzoleu Klementa Gottwalda).
Po rozpadu původní skupiny Pražský výběr Kocáb vytvořil roku 2006 projekt Pražský Výběr II.
V současnosti je Kocáb autorem písní, komorních děl i filmové hudby (mj. držitelem Českého lva za rok 2004 za film Král zlodějů).
Kocáb na jaře 1989 společně s Michalem Horáčkem založil iniciativu Most, která měla zprostředkovávat komunikaci mezi vládnoucími a disidentskými strukturami. Na podzim stejného roku se tato iniciativa podílela na zprostředkování všech rozhovorů mezi zástupci opozice a předsedou komunistické vlády Ladislavem Adamcem.
Po 17. listopadu 1989 byl jedním ze zakladatelů Občanského fóra a členem krizového štábu koordinačního centra OF. Jednal s náčelníkem generálního štábu Československé lidové armády Miroslavem Vackem a velitelem západního vojenského okruhu Mojmírem Zachariášem o nezasahování armády do průběhu sametové revoluce. Stejná jednání vedl i se zástupci sovětské armády umístěné v ČSSR.
V prosinci 1989 Kocáb navrhnul Federálnímu shromáždění ČSSR volbu Václava Havla prezidentem republiky.
V letech 1990–1992 byl poslancem Federálního shromáždění ČSFR. Ve volbách v roce 1990 získal vysoký počet preferenčních hlasů (54 % - druhý nejpreferovanější kandidát po Alexandru Dubčekovi). V československém parlamentu byl členem zahraničního výboru, parlamentní komise prověřující spolehlivost generálů armády a členem komise pro kontrolu Federální bezpečnostní informační služby.
V roce 1991 navštívil společně s Dubčekem Sovětský svaz, kde promluvil na plénu Nejvyššího sovětu.
Obecnou popularitu Kocáb získal jako předseda parlamentní komise pro dohled nad odsunem sovětských vojsk z Československa. Poté, co poslední sovětský voják opustil ČSFR (30. 3. 1991) rezignoval na veřejné politické funkce a začal se věnovat hudbě, podnikání a poradenství.
V roce 1992 organizoval společně s Pavlem Tigridem petici na podporu práva občanů Československa rozhodnout o případném rozdělení federace v referendu (více jak 2,5 milionu podpisů).
Mezi roky 1993-2003 působil jako externí poradce prezidenta Václava Havla. Na tuto činnost navázala spolupráce s Havlovou nadací a knihovnou, která trvá dodnes.
V srpnu 2008 Kocáb ohlásil svou kandidaturu v senátních volbách za Stranu zelených[1] v centrálním pražském volebním obvodu, který zahrnuje Prahu 1, Prahu 7, Prahu-Troja a menší části Prahy 2 a Prahy 6[2]. Na kandidátce SZ nahradil Jiřího Hromadu, který o měsíc dříve odstoupil ze zdravotních důvodů. Podle vlastních slov až na „dost důraznou přímluvu od exprezidenta Havla.“[3]
Michael Kocáb společně s dalším známým muzikantem Martinem Kratochvílem založili v roce 1991 v rámci kupónové privatizace všeobecný investiční fond Trend, jemuž své kupony svěřilo přes sto tisíc drobných akcionářů. V roce 1995 Kocáb s Kratochvílem fond prodali Královéhradecké brokerské společnosti. Noví majitelé jej vytunelovali a připravili drobné akcionáře o jejich vklady ve výši 1,4 miliardy Kč[4]. Trestní řízení se skupinou podvodných manažerů v čele s Miroslavem Hálkem nebylo ani po deseti letech od podání obžaloby pravomocně uzavřeno[5]. V srpnu 2008 odsoudil královehradecký soud Miroslava Hálka k sedmi letům vězení, po třech letech vězení dostali i další bývalí vrcholní manažeři. Součástí nepravomocného rozsudku je také povinnost nahradit škodu a zákaz podnikat v managementu firem[6].
Sám Kocáb tvrdí, že akcionáře nepoškodil a zisk z transakce ve výši 36 milionů nepoužil k osobnímu obohacení[7] (většinu peněz investoval do nadace podporující českou literaturu[8]).
Kocáb je zřizovatelem a členem správní rady Nadace Michaela Kocába podporující mimo jiné rozvoj a propagaci české kultury. Je členem statutárních orgánů několika společností (ART PRODUCTION K. - INSPIRACE, a.s, ČKD Polovodiče Praha, a.s., Czech Sat, a.s., G 1, spol.s r.o., AR TV,a.s. a CINEMASOUND, s.r.o.). Byl zakladatelem a prezidentem mediální a producentské společnosti Art Production K.
Michael Kocáb zakládal a dodnes spoluvlastní významný podíl (6 %) ve firmě Bonton[9][10].
Kocáb je ženatý, má manželku Marshu, dcery Natálii a Jessicu, syna Michaela. Kocábova dcera Natalie se také zabývá hudbou[11].
Michael Kocáb má trvalé bydliště v Praze 1, přechodně žije v Praze-Troji.[12]
