Michail Alexandrovič Šolochov

Michail Alexandrovič Šolochov v roce 1938

Šolochovův pomník v Rostově na Donu

Michail Alexandrovič Šolochov (Михаи́л Алекса́ндрович Шо́лохов; 24. května 1905, Kružilino ve Věršenské stanici – 21. února 1984, Vjošenka) byl sovětský spisovatel.

Pocházel z Kružilina v Rostovské oblasti. Na Donu strávil většinu života. Rodnému kraji zvrásněnému občanskou válkou i dalšími společenskými proměnami věnoval Šolochov podstatnou část tvorby.

Studoval na gymnáziu, kde napsal své první verše.

Účastnil se druhé světové války, působil jako válečný dopisovatel. V roce 1932 vstoupil do komunistické strany. Již v roce 1934 byl členem vedení Svazu sovětských spisovatelů a roku 1939 se stal členem Akademie věd. Byl také poslancem Nejvyššího sovětu.

Za čtyřdílný Tichý Don byl dekorován vysokým státním vyznamenáním. V roce 1960 mu byla udělena Leninova cena. V roce 1965 obdržel Šolochov za své celoživotní dílo Nobelovu cenu.

[editovat] Dílo

Počátky jeho tvorby byly ovlivněny expresionismem a naturalismem.

Častým námětem mu bylo rodné kozácké prostředí nejprve z doby ruské občanské války a později z doby druhé světové války.

Jeho rukopisy shořely za války při bombardování Vjošenky.

• Donské povídky (1925)
• Azurová step (1926)
• Tichý Don - 4 dílý román(1928 – 1940)
• Rozrušená země (1932, 1960)
• Škola nenávisti (1942)
• Bojovali za vlast (od roku 1943 časopisecky)
• Osud člověka (1957)
• Slovo o vlasti
• Sebrané spisy

[editovat] Související články

Seznam děl
v databázi Národní knihovny ČR, jejichž autorem nebo tématem je
Michail Alexandrovič Šolochov

• Ruská literatura
• Expresionismus

[[Kategorie:Expresionističtí spisovatelé]