Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
| Micheil Nikolozis dze Saakašvili მიხეილ ნიკოლოზის ძე სააკაშვილი |
|
|---|---|
|
3. gruzínský prezident
|
|
| Ve funkci: 25. leden 2004 – 25. listopad 2007 |
|
| Předchůdce | Nino Burdžanadze |
| Nástupce | Nino Burdžanadze |
| Úřadující | |
| Přijal funkci: 20. leden 2008 |
|
| Předchůdce | Nino Burdžanadze |
|
|
|
| Narození | 21. prosinec 1967 Tbilisi, Gruzínská SSR, Sovětský svaz |
| Národnost | Gruzínec |
| Politická strana | Národní hnutí |
| Manžel/ka | Sandra Roelofs |
| Náboženství | Gruzínská ortodoxní a apoštolská církev |
Micheil Nikolozis dze Saakašvili, gruzínsky მიხეილ ნიკოლოზის ძე სააკაშვილი (*21. prosince 1967, Tbilisi), je gruzínský politik a prezident a předseda strany Národní hnutí. Ve funkci nahradil 25. ledna 2004 dočasně zastupující hlavu státu Nino Burdžanadze. 25. listopadu 2007 odstoupil z funkce a byl nahrazen předsedkyní parlamentu Nino Burdžanadze. 5. ledna 2008 byl znovu zvolen prezidentem v předčasných volbách.
Za manželku má Sandru E. Roelofsovou, která je pochází z Nizozemí. Má také dva syny Eduarda a Nikoloza. Kromě jeho rodné gruzínštiny, mluví plynně anglicky, francouzsky, rusky a ukrajinsky.[1][2]
Obsah |
Saakašviliho otec byl známý lékař žijící v Tbilisi, jeho matku - profesorku historie - však opustil ještě před jeho narozením. Saakašvili složil v Tbilisi maturitu roku 1984; poté nastoupil studium na elitní Vysoké škole mezinárodních vztahů v Kyjevě. Studium ukončil roku 1992.
V dalších letech studoval v cizině - ve Štrasburku, v USA na Columbia University v New Yorku, George Washington University, v italské Florencii na Akademii evropského práva a v Haagu na Akademii mezinárodního práva. V Haagu se také seznámil se svou budoucí manželkou Sandrou.
V roce 1995 se vrátil do Gruzie, záhy byl zvolen poslancem. V letech 1998 až 1999 byl předsedou parlamentní frakce Svazu občanů prezidenta Ševarnadzeho, který ho v roce 2000 jmenoval ministrem spravedlnosti. O rok později Saakašvili podal demisi, když předtím prezidenta obvinil z korupce. V říjnu 2003 pak Saakašviliho hnutí Kmara (Dost) donutilo Ševarnadzeho k odstoupení po tzv. Revoluci růží.
Drtivou většinou 95 % vyhrál prezidentské volby v lednu 2004 právě Saakašvili.[3] Na začátku listopadu 2007 zorganizovala gruzínská opozice, vyčítající prezidentovi odpovědnost za pokles životní úrovně a korupci, vlnu protestů. Po několika dnech byly protesty v Tbilisi násilně rozehnány policií a 7. listopadu prezident vyhlásil výjimečný stav, následující den vypsal ve shodě s požadavky opozice předčasné prezidentské volby. 16. listopadu byl výjimečný stav odvolán. 25. listopadu Saakašvili odstoupil z funkce prezidenta a ucházel se o znovuzvolení v předčasných volbách v lednu 2008. V prvním kole předčasných prezidentských voleb vyhrál se ziskem 52,8% hlasů a zajistil si tak znovuzvolení. Na druhém místě skončil opoziční kandidát Levan Gachechiladze se ziskem 27% hlasů. Saakašvili se formálně ujal funkce 20. ledna 2008. Někteří zástupci opozice, jako např. Salomé Zurabišvili však zpochybnili spravedlnost těchto voleb.[4]
V srpnu 2008 vyhlásil plnou mobilizaci záloh poté, co se ruské jednotky zapojily do eskalujícího konfliktu se separatisty z Jižní Osetie.[5]
Saakašviliho zahraniční politika je zaměřená na posílení vztahů s USA a na vstup Gruzie do Severoatlantické aliance, naopak vztahy s Ruskem během jeho působení značně ochladly.
Generální tajemník NATO Jaap de Hoop Scheffer 12. srpna 2008 prohlásil, že i po válce mezi Gruzií a Ruskem v srpnu 2008 platí příslib budoucího členství Gruzie v NATO, který aliance dala na svém posledním summitu Tbilisi.[6]
| Související články obsahuje Portál Gruzie |
)