Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Miloslav Seifert - Woowotanna (* 3. ledna 1887 Sušice - † 3. prosince 1941 Bechyně ) učitel, přírodovědec, překladatel a především otec československého woodcrafterského hnutí
Otec byl ředitelem měšťanské školy, matka učitelka. Měl tři sourozence. Dva starší bratry - Ladislava a Jaroslava a mladší sestru Marii.
Obsah |
Již r. 1911 se jako profesor přírodovědy na Berounském gymnáziu pokouší (neúspěšně) zorganizovat "Kroužek přátel přírody"[1], to se již přelévala vlna zájmu o anglické skautské hnutí v pedagogických kruzích, z Německa i k nám.[2]. Ta vedla ke spontánnímu zakládání skautských družin na školách a Seifert tak dostal příležitost stát u zrodu takové družiny i na Berounském gymnáziu, kde učil.
Podobné skupiny vznikly také na jiných školách. V Praze, kde u její zrodu stál Bořivoj Müller, Příbrami (Seifertův známý Jan Hořejší[3] ) a Plzni. Ty pracovaly v podstatě na vlastní pěst, nezávisle a jednotily je spíš osobní kontakty, než společný program.
Berounská skupina díky Seifertovi svou pozornost velice záhy odvrátila od Baden-Powella k Setonovi. Tento malíř, spisovatel, lovec a přírodovědec pacifisticky zaměřenému Seifertovi imponoval víc, než voják Robert Baden-Powell a tak neváhal a navázal písemný kontakt. Obratem obdržel od Setona v první polovině roku 1913 poslední vydání "The Birch Bark Roll"[4] a od léta podle ní začal berounský kmen "Dětí Živěny" pracovat.
R. 1915 sice založily spřátelené junácké skupiny "Obec Psohlavců", ale názorové rozdíly se stále více prohlubovaly.[5] Po převratu roku 1918 se k Obci Psohlavců začali hlásit další členové z jiných měst. Seifert i Hořejší byli tak jako řada dalších učitelů vysláni na Slovensko aby alespoň částěčně zmírnili akutní nedostatek učitelů.[6] Seifertův vliv tak byl značně omezen. V červnu 1919 byl proveden první pokus o začlenění Psohlavců do Svojsíkova "Svazu Skautů", ovšem neúspěšný. Woodcraftersky orietované jádro (pravděpodobně na Seifertův popud) se během léta opět osamostatňuje.
V září 1919 Seifert, nejspíš pod vlivem svého švagra, který už na Slovensku krátce učil odchází učit na reálné gymnázium do Dolného Kubína [7]. Ani tam však asi Seifert neustal ve svém misijním úsilí pro věc woodcraftu [8]
Během svého pobytu Seifert začal pracovat na monumentální příručce, vycházející ze Setonovy "The Book of Woodcraft", která by mohla nahradit při práci Svojsíkovy "Základy junáctví" a dala tak woodcrafterům vlastní program. Seifert už tou tobou věděl, jak v USA odstranili z vedení Boy Scouts of America Setona[9] a viděl jak Baden-Powell pozvolna strhává ve skautském hnutí veškerou pozornost výhradně na svou osobu. Proto chtěl zabránit asimilaci Psohlavců se Svazem skautů stůj co stůj.
Vznik woodcrafterského kmene na Slovensku[10] vedl k tomu že Obec Psohlavců na svém listopadovém sjezdu v Berouně přijala rozšíření názvu na Československá Obec Junácká Psohlavci - Horní Chlapci
Na jaře 1931 se Miloš Seifert vzdal náčelnictví Ligy Lesní moudrosti a od té doby již více nic na téma woodcraftu nepsal. Čekal na svou satisfakci (které se mu nakonec nedostalo) do r. 1936, kdy o vánocích navštívil ČSR sám zakladatel woodcaftu Ernest Thompson Seton.
Miloš Seifert zemřel sám a všemi opuštěn, během druhé světové války 3. prosince 1941 v Bechyni na mozkový nádor ve věku 54 let.