Miloš Seifert

Miloslav Seifert - Woowotanna (* 3. ledna 1887 Sušice - † 3. prosince 1941 Bechyně ) učitel, přírodovědec, překladatel a především otec československého woodcrafterského hnutí

Otec byl ředitelem měšťanské školy, matka učitelka. Měl tři sourozence. Dva starší bratry - Ladislava a Jaroslava a mladší sestru Marii.

[editovat] 1911 - 1922

Již r. 1911 se jako profesor přírodovědy na Berounském gymnáziu pokouší (neúspěšně) zorganizovat "Kroužek přátel přírody"^[1], to se již přelévala vlna zájmu o anglické skautské hnutí v pedagogických kruzích, z Německa i k nám.^[2]. Ta vedla ke spontánnímu zakládání skautských družin na školách a Seifert tak dostal příležitost stát u zrodu takové družiny i na Berounském gymnáziu, kde učil.

Podobné skupiny vznikly také na jiných školách. V Praze, kde u její zrodu stál Bořivoj Müller, Příbrami (Seifertův známý Jan Hořejší^[3] ) a Plzni. Ty pracovaly v podstatě na vlastní pěst, nezávisle a jednotily je spíš osobní kontakty, než společný program.

Berounská skupina díky Seifertovi svou pozornost velice záhy odvrátila od Baden-Powella k Setonovi. Tento malíř, spisovatel, lovec a přírodovědec pacifisticky zaměřenému Seifertovi imponoval víc, než voják Robert Baden-Powell a tak neváhal a navázal písemný kontakt. Obratem obdržel od Setona v první polovině roku 1913 poslední vydání "The Birch Bark Roll"^[4] a od léta podle ní začal berounský kmen "Dětí Živěny" pracovat.

R. 1915 sice založily spřátelené junácké skupiny "Obec Psohlavců", ale názorové rozdíly se stále více prohlubovaly.^[5] Po převratu roku 1918 se k Obci Psohlavců začali hlásit další členové z jiných měst. Seifert i Hořejší byli tak jako řada dalších učitelů vysláni na Slovensko aby alespoň částěčně zmírnili akutní nedostatek učitelů.^[6] Seifertův vliv tak byl značně omezen. V červnu 1919 byl proveden první pokus o začlenění Psohlavců do Svojsíkova "Svazu Skautů", ovšem neúspěšný. Woodcraftersky orietované jádro (pravděpodobně na Seifertův popud) se během léta opět osamostatňuje.

V září 1919 Seifert, nejspíš pod vlivem svého švagra, který už na Slovensku krátce učil odchází učit na reálné gymnázium do Dolného Kubína ^[7]. Ani tam však asi Seifert neustal ve svém misijním úsilí pro věc woodcraftu ^[8]

Během svého pobytu Seifert začal pracovat na monumentální příručce, vycházející ze Setonovy "The Book of Woodcraft", která by mohla nahradit při práci Svojsíkovy "Základy junáctví" a dala tak woodcrafterům vlastní program. Seifert už tou tobou věděl, jak v USA odstranili z vedení Boy Scouts of America Setona^[9] a viděl jak Baden-Powell pozvolna strhává ve skautském hnutí veškerou pozornost výhradně na svou osobu. Proto chtěl zabránit asimilaci Psohlavců se Svazem skautů stůj co stůj.

Vznik woodcrafterského kmene na Slovensku^[10] vedl k tomu že Obec Psohlavců na svém listopadovém sjezdu v Berouně přijala rozšíření názvu na Československá Obec Junácká Psohlavci - Horní Chlapci

[editovat] 1922 - 1931

[editovat] 1936

Na jaře 1931 se Miloš Seifert vzdal náčelnictví Ligy Lesní moudrosti a od té doby již více nic na téma woodcraftu nepsal. Čekal na svou satisfakci (které se mu nakonec nedostalo) do r. 1936, kdy o vánocích navštívil ČSR sám zakladatel woodcaftu Ernest Thompson Seton.

[editovat] Epilog

Miloš Seifert zemřel sám a všemi opuštěn, během druhé světové války 3. prosince 1941 v Bechyni na mozkový nádor ve věku 54 let.

[editovat] Poznámky

1. ↑ Za neúspěchem stojí především sám Seifert, který sice byl nadšeným milovníkem přírody, ale podle všeho nebyl příliš člověkem praktickým a tak sám nedokázal hochy zaujmout.
2. ↑ Roku 1911 údajně upozornil Věstník Rakousko-Uherského ministerstva kultury a vyučování na knihu Alexandra Liona "Das Pfadfinderbuch". Faktem je, že v tomto roce došlo k založení německé skautské organizace de:Deutsche Pfadfinderbund
3. ↑ Seifert se s Hořejším znal přes Alexandra S. Batěka
4. ↑ Není vyloučeno, že za promptní Setonovou odpovědí Seifertovi doplněnou o základní woodcrafterský manuál byla snaha stáhnout nově se líhnoucí skautské hnutí od Baden-Powellova směru zpět k woodcraftu.
5. ↑ Seifert, se zřejmě tak jako mnozí jiní naivně domníval, že mladí stoupenci skautského hnutí odmítnou proti sobě ve světové válce bojovat. Fakt, že se navzdory proklamovanému bratrství mladí skauti obou stran vzájemně vraždili v zákopech, dával za vinu vojenské organizaci a skautské výchově k občanské poslušnosti.
6. ↑ Na slovenských vyšších školách se do vzniku ČSR vyučovalo výhradně maďarsky, což bylo po převratu 1918 úředně zakázáno.
7. ↑ Na Slovensku se do převratu roku 1918 učilo slovensky jen na nižších stupních škol, na vyšších stupních se učilo výhradně v maďarštině. V počátcích společného soustátí tak byl na Slovenských vyšších školách akutní nedostatek vyučujících a z Českých zemí proto byla řada učitelů dočasně vyslána na výpomoc.
8. ↑ Přestože se již počátkem února 1920 Seifert vrátil zpět do Berouna, nejspíš stačil naočkovat woodcrafterskou myšlenkou některé ze studentů, zřejmě při svém dalším pobytu v Dolní Lehotě o dovolené roku 1921 inicioval vznik prvního slovenského woodcrafterského kmene, tvořeného studenty z dolnokubínského gymnázia, pod vedením Jan Čaploviče z Jasenové u Dolného Kubína.
9. ↑ r. 1915 došlo k Setonovu vyloučení z BSA, které vedlo k založení jeho vlastní organizace Woodcraft League of America (WLA)
10. ↑ Jeho existenci potvrzuje pozdrav z 1. listopadu 1921, který vyslali "Horní chlapci z Dolného Kubína" zároveň jako omluvu své neúčasti na zmíněném sjezdu.