Milo Urban
Milo Urban (pseudonymy Ján Rovňan ml., Podbabjagurský a jiné) (24. srpna 1904, Rabčice - 10. března 1982, Bratislava) byl slovenský spisovatel-prozaik, překladatel a novinář, jeden z nejvýznamnějších reprezentantů moderní slovenské literatury.
Obsah |
[editovat] Životopis
Narodil se v rodině hajného a vzdělání získal v Zázrivé, Polhoře, Trstené a v Ružomberku. Z rodinných důvodů musel studium přerušit a pracoval jako pomocný redaktor a úřadník ve Spolku sv. Vojtěcha v Trnavě. Nakonec se rodinná i finanční situace zlepšila a on mohl pokračovat ve studiuna státní vyšší lesnické škole v Banské Štiavnici, ale studium predčasně ukončil pro další finanční problémy. Pracoval v časopise Slovenský národ v Bratislavě, v roce 1927 však zůstal po zániku časopisu nezaměstnaný a věnoval se hlavně vlastní literární činnosti. Byl redaktorem v časopise Vatra, později pracoval v periodiku Slovák. Od roku 1940 v době existence loutkového Slovenského štátu byl šéfredaktorem fašistického deníku Gardista. Před koncem 2. světové války emigroval do Rakouska, ale v roce 1947 byl postaven před lidový soud a o rok později odsouzen. V roce 1974 se přestěhoval do Bratislavy, kde se věnoval zejména překladům a později pokračoval ve vlastní literární tvorbě.
[editovat] Tvorba
Urbanova prozaická tvorba patří k trvalým hodnotám slovenského písemnictví. Psal realistické povídky a novely ze života horalů, romány z období Druhé světové války. V trilogii Živý bič, Hmly na úsvite a V osídlach zachytil osudy obyvatelů hornooravského kraje ve 20. letech a 30. letech 20. století. Uměleckou a dokumentární hodnotou vynikají hlavně jeho knihy vzpomínek. Překládal z polské, německé (Thomas Mann) a české literatury (Karel Čapek). Na jeho dílo měli vliv hlavně Martin Kukučín a Svetozár Hurban Vajanský, ale také Ján Kalinčiak a Pavol Országh Hviezdoslav, ze zahraničních autorů potom Fjodor Michajlovič Dostojevskij, Endre Ady, Petr Bezruč či Jiří Wolker.
[editovat] Dílo
[editovat] Povídky, novely a romány
- 1920 - Ej, ten tanec, povídka (vyšlo v časopisu Vatra)
- Nešťastník
- Už je pozde
- V zhone žitia
- Vanitas vanitatum
- Typograf
- 1922 - Jašek Kutliak spod Bačinky, novela
- 1926 - Za vyšným mlynom, toto dílo sa stalo předlohou k opeře Eugena Suchoňa Krútňava
- 1928 - Výkriky bez ozveny, sbírka novel
- V súmraku
- Štefan Koňarčík-Chrapek a Pán Boh
- Rozprávka o Labudovi
- Mičinova kobyla
- Tajomstvo Pavla Hrona
- Svedomie a Staroba
- 1932 - Z tichého frontu, sbírka novel
- Skok do priepasti
- Nie!
- Roztopené srdce
- Pred dražbou
- Drevený chlieb
- Človek, ktorý hľadá šťastie
- 1927 - Živý bič, román (1. díl trilogie)
- 1930 - Hmly na úsvite, volné pokračování díla Živý bič (2. díl trilogie)
- 1940 - V osídlach, druhé pokračování díla Živý bič (3. díl trilogie)
- 1957 - Zhasnuté svetlá
- 1964 - Kto seje vietor
- 1996 - Železom po železe
[editovat] Memoárová literatura
- 1970 - Zelená krv: Spomienky hájnikovho syna
- 1992 - Kade-tade po Halinde
- 1994 - Na brehu krvavej rieky
- 1995 - Sloboda nie je špás
[editovat] Ostatní tvorba
- 1920 / 1921 - Zavrhnutý, báseň (vyšlo v časopisu Vatra)
- 1925 - Otroci predsudkov, divadelná hra (jen ukázka, která vyšla v časopise Slovenský národ)
- 1934 - Česká literatúra a Slováci, přednáška
- 1991 - Beta, kde si? , divadelní hra (rok inscenování, knižně nevydána)
[editovat] Překlady
- 1951 - výběr z ruských lidových pohádek
- 1954 - Igor Newerly: Pamiatka z celulózky
- 1959 - Aleksander Fredro: Pán Geldhab
- 1960 - Karel Čapek a Josef Čapek: Ze života hmyzu
- 1961 - Karel Čapek: Matka
[editovat] Reference
V tomto článku je použit překlad textu z článku Milo Urban na slovenské Wikipedii. Číslo revize nebylo určeno.