Mince

Prvorepublikový svatováclavský dukát 1923

Zlaté mince: Tři sovereigny a jeden krugerrand

Mince jsou jedním z nejdéle trvajících prostředků směny, první zmínky se objevují již před 4500 lety, ovšem opravdový rozmach přišel s antickým Řeckem, kde se standardizovala váha a ryzost. V dnešní době jsou mince stále nepostradatelnou částí měnového systému, ovšem jejich úloha se podstatně změnila. Novodobá mince totiž sama o sobě nemá žádnou hodnotu a pokud by se za ni nezaručil stát, tak by se jednalo o pouhý kus plechu. V minulosti tomu bylo naopak, neboť byly mince raženy především z drahých kovů (zlato, stříbro) a tak představovali hodnotu i bez statní garance. Obecně můžeme vyjádřit určité znepokojení na budoucností mincí, protože jejich výroba je čím dál tím více nákladnější, přičemž mikro-platební systémy se neustále zdokonalují. Je tedy možné, že jednoho dne nám již v peněžence žádné mince chrastit nebudou.

[editovat] Charakteristika

Přední strana mince se nazývá avers (averz, líc), zadní strana revers (reverz, rub). Lícem je vždy ta strana, na níž je zobrazeno, kdo minci vydal a kdo tedy ručí za její hodnotu a pravost. (V případě českých mincí je to tedy ta strana, kde je zobrazen státní znak – český lev).

V dnešní době jsou mince většinou ražené. Z minulosti známe i mince lité. Mincemi se zabývá základní historická věda zvaná numismatika.

Druhy používaných mincí jsou stanoveny právními předpisy, jejich porušování je trestáno.

Původně mince měly stejnou hodnotu jako drahý kov, ze kterého byly vyrobeny, představovaly tedy něco jako že je úředně (autoritou panovníka) potvrzeno (vyražením razítka), že daný kus kovu má určitou hmotnost a určitou kvalitu. Později se začaly mince „šidit“ příměsemi levnějších kovů a jejich hodnota začala být spjatá s kredibilitou panovníka, který je vydal. Různé mince měly různou pověst v zahraničí a byly různě ceněny.

Nakonec došlo k abstrakci fyzické hodnoty kovu a hodnota mince je dnes ryze virtuální, ačkoli u mincí nižších nominálních hodnot dochází k paradoxnímu jevu, že výrobní náklady přesahují jejich nominální hodnotu. Mince je dnes v podstatě pouze „kovová bankovka“.

[editovat] Sbírání mincí

Sbírání mincí patří odedávna mezi klasické sběratelské obory. Sbírají se všechny druhy mincí, sběratelé mohou být zaměřeni na určité historické období či jeden konkrétní region. V poslední době se však sběratelství stalo zálibou střední generace, kterou krom uměleckého zpracování zajímá i investiční faktor. Zdroj: Hospodářské noviny

[editovat] Numismatika

Numismatika je pomocná věda historická zabývající se mincemi a medailemi celkově, nejedná se jen o pouhé sbírání mincí. Tento obor má počátky již v antickém Řecku, avšak opravdový věhlas a prestiž získala až v renesanci. Česká republika patří k zemím, kde má sběratelství silné zázemí (především první republika) a pamětní mince ražené na našem uzemí jsou oblíbené v řadě zemích, což dokazuje, že současný náklad zlatých mincí je rozprodád předem minimálně do roku 2010.

Numismatika je základní historickou vědou. V minulosti byla (nesprávně) řazena mezi pomocné vědy historické (viz článek níže).

[editovat] Zajímavosti

• Největší zlatá mince je ze série Vídeňský filharmonik, ražený rakouskou státní mincovnou. Váží 1000 uncí, tedy přibližně asi 31 kg.

[editovat] Externí zdroje

• Aktuálně.cz - Češi bohatnou, kupují sběratelské mince ve velkém

[editovat] Související články

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Mince

• České mince
• Euromince

Tento ekonomický článek je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.