Minerál

Dolomit (Rumunsko)

Minerál (nerost) je prvek nebo chemická sloučenina, která je za normálních podmínek krystalická a která vznikla jako produkt geologických procesů. Některé definice rozšířují přírodní výskyt jako produkt přírodních procesů na Zemi nebo na jiném kosmickém tělese (pak výjimka ad 3 není potřeba).

V přírodě je známo kolem 4300 minerálů a každým rokem bývá objeveno kolem 50 dalších (v osledních letech rok/počet: 2007/51; 2006/47; 2005/53; 2004/59; 2003/66; 2002/57; 2001/61; 2000/50).^[zdroj?] Častý výskyt se dá přiřknout jen cca 300 minerálům a pro tvorbu hornin je významných jen několik desítek.^[zdroj?]

Některé výjimky definici minerálu porušují, přesto jsou ale za minerály tradičně pokládány.

Za minerály se tedy považují mimo jiné i:

• Rtuť (která je za normálních podmínek kapalná)
• Některé amorfní látky (např. opály)
• Látky pocházející z jiných kosmických těles (Měsíc, Mars, meteority)
• Biogenní materiály, pokud se na jejich formování podílely geologické procesy (např. minerály guana).

Naopak se za minerály nepovažují:

• Voda v kapalném stavu (led je obvykle řazen mezi minerály), atmosférické plyny atd.
• Ropa a nekrystalické bitumenní látky (např. uhlí)
• Antropogenní (člověkem vytvořené) materiály, geologickými procesy modifikované antropogenní materiály
• Látky vzniklé zásahem člověka do přírody (např. produkty hoření uhelných hald), ale naopak za nerosty považujeme látky vzniklé přeměnou materiálu hald dolů, na stěnách důlních děl atd.
• Biogenní materiály, pokud nejsou modifikovány geologickými procesy (žlučové kameny, schránky měkkýšů apod.),
• Směsi minerálů
• Horniny. Jsou to obvykle mechanické směsi různých minerálů (např. žuly se skládají z křemene, živců, slíd a dalších minerálů). Výjimkou jsou monominerální horniny tvořené jen jedním minerálem (např. mramor se skládá pouze ze zrn kalcitu)

[editovat] Členění minerálů z hlediska hornictví

Nerosty se z hlediska hornictví člení na vyhrazené nerosty a nevyhrazené nerosty.

Vyhrazenými nerosty jsou podle zákona č. 44/1988 Sb., horního zákona,

• a) radioaktivní nerosty,
• b) všechny druhy ropy a hořlavého zemního plynu (uhlovodíky), všechny druhy uhlí a bituminosní horniny,
• c) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět kovy,
• d) magnezit,
• e) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět fosfor, síru a fluór nebo jejich sloučeniny,
• f) kamenná sůl, draselné, borové, bromové a jodové soli,
• g) tuha, baryt, azbest, slída, mastek, diatomit, sklářský a slévárenský písek, minerální barviva, bentonit,
• h) nerosty, z nichž je možno průmyslově vyrábět prvky vzácných zemin a prvky s vlastnostmi polovodičů,
• i) granit, granodiorit, diorit, gabro, diabas, hadec, dolomit a vápenec, pokud jsou blokově dobyvatelné a leštitelné, a travertin,
• j) technicky využitelné krystaly nerostů a drahé kameny,
• k) halloyzit, kaolin, keramické a žáruvzdorné jíly a jílovce, sádrovec, anhydrit, živce, perlit a zeolit,
• l) křemen, křemenec, vápenec, dolomit, slín, čedič, znělec, trachyt, pokud tyto nerosty jsou vhodné k chemicko-technologickému zpracování nebo zpracování tavením,
• m) mineralizované vody, z nichž se mohou průmyslově získávat vyhrazené nerosty,
• n) technicky využitelné přírodní plyny, pokud nepatří mezi plyny uvedené pod písmenem b).

Ostatní nerosty jsou nerosty nevyhrazené.

V pochybnostech, zda některý nerost je nerostem vyhrazeným nebo nevyhrazeným, rozhodne Ministerstvo průmyslu a obchodu v dohodě s Ministerstvem životního prostředí České republiky.

[editovat] Související články

• Systematická mineralogie
• Kámen (stavební materiál)

[editovat] Literatura

• Anthony a kol.: Handbook of Mineralogy. Mineral Data Publishing, Tucson, Arizona.
  • (1990) Vol. I, ISBN 0-9622097-0-8
  • (1995): Vol. II, Part 1. ISBN 0-9622097-1-6
  • (1995): Vol. II, Part 2. ISBN 0-9622097-1-6
  • (1997): Vol. III. ISBN 0-9622097-2-4
  • (2000): Vol. IV. ISBN 0-9622097-0-8
  • (2005): Vol. V. ISBN 0-9622097-0-8
• J. H. Bernard, R. Rost a kol. (1992): Encyklopedický přehled minerálů. Academia Praha ISBN 80-200-0360-6
• Čuchrov a kol.: Mineraly, spravočnik. (1960) Tom I: Samorodnyje elementy, Intermetalličeskije Sojedinenija. Karbidy, nitridy, fosfidy. Arsenidy, antimonidy, vismutidy. Suľfidy. Selenidy. Telluridy. Izdatělstvo Akademii nauk SSSR, Moskva.
  • (1963): Tom II, vyp. 1: Galogenidy
  • (1965): Tom II, vyp. 2: Prostyje okisly.
  • (1967): Tom II, vyp. 3: Složnyje okisly, titanaty, niobaty, tantalaty, antimonaty, girdookisly.
  • (1972): Tom III, vyp. 1: Silikaty s odinočnymi i sdvojennymi kremnekislerodnymi tetraedrami.
  • (1981): Tom III, vyp. 2: Silikaty s linejnymi trochčlennymi gruppami, koľcami i cepočkami kremnekislerodnych tetraedrov. Nauka, Moskva.
  • (1981): Tom III, vyp. 3: Silikaty s lentami kremnekislerodnych tetraedrov.
  • Smoľjaninova a kol. (1992): Tom IV, vyp. 1: Silikaty se strukturoj, perechodnoj ot cepočečnoj k sloistoj: sliostyje silikaty (kaolinovyje mineraly, serpentinity, pirofillit, taľk, sljudy. Akademkniga, Moskva. ISBN 5-02-003245-X
  • Smoľjaninova a kol. (1992): Tom IV, vyp. 2: Sloistyje silikaty (smektity, chlority, smešanoslojnyje): sloistyje silikaty so složnymi tetraedričeskimi silikaty. ISBN 5-02-002899-1
  • Bokij a kol. (1996): Tom IV, vyp. 3: Silikaty, dopolnenija k tomam 3 i 4. Nauka, Moskva. ISBN 5-02-003649-8

• P. Pauliš: Minerály České republiky. Kuttna, Kutná Hora 2003, ISBN 80-86406-31-8

[editovat] Externí odkazy

Další informace o tématu na projektech Wikimedia:

	multimediální obsah na Commons
	slovníková definice na Wikislovníku.

• Stručně o minerálech
• Vše co chcete vědět o minerálech