Minidisc

Sony MZ1

Minidisc (zkracuje se také na MD) je magnetooptické médium uvedené na trh firmou Sony v květnu 1991 a to primárně pro nahrávání a distribuci hudby. V roce 1993 pak byl na trh uveden i minidisc s možností ukládat data. Kapacita média je podobně jako u CD 74 nebo 80 minut hudby nebo zvuku.

Pojmem Minidisc se také ve zkratce označují rekordéry nebo přehrávače, které s tímto médiem pracují. Ty používají k ukládání zvukové nahrávky ztrátovou kompresi (podobně jako MP3) s názvem ATRAC (Adaptive TRansform Acoustic Coding). Od uvedení na trh se objevilo několik variant MD přehrávačů – kromě standardního MD ještě MDLP, NetMD a Hi-MD.

• MDLP - Uvedeno v září 2000. Zkratka pro MiniDisc Long Play. Umožňuje uložit na médium více hudby díky vylepšenému kodeku ATRAC3 - v módu LP2 (stereo) 2× více hudby a v módu LP4 (joint-stereo) pak až 4× více.

• NetMD - Na trh uveden v červnu/červenci 2001. Jedná se o rozšíření MD, které dovoluje přenos hudby z PC na MD pomocí USB. Hudbu je nutno přenášet ve formátu ATRAC, takže se musí před samotným přenosem převést v příslušném software (SonicStage, plugin pro RealPlayer apod.). Přenos může být až 64× rychlejší než je skutečná délka záznamu (závislé na způsobu komprese).

• Hi-MD - Hi-MD se objevilo na trhu začátkem roku 2004 a přineslo jednak rozšíření možností předchozí verze NetMD, tak upravený ATRAC kodek - ATRAC3Plus. Hi-MD konečně umožnilo nahrání hudby z MD do PC a dále umožnilo používat média i pro data. V případě staršího 80minutového média je tak možno na něj uložit po přeformátování cca 300 MB a na nově uvedené Hi-MD médium až 1 GB.

MD přehrávače získaly značnou popularitu hlavně v Japonsku, kde byla většina přehrávačů uváděna jako první na trh a také zde byly, jako v jedné z malá zemí, dostupné již nahrané MD nosiče (lisované MD). Přehrávače a rekordéry též pronikly do profesionální sféry a byly hojně využívány v nahrávacích studiích a rádiích. Výhodou MD přehrávačů je odolnost média a kompaktnost rekordérů a jejich výdrž na baterie (využíváno v terénu k nahrávání reportáží). Nevýhodou, alespoň starších modelů, je nemožnost převést záznam z MD do počítače jinak, než použitím analogového výstupu (tj. v reálném čase). Dále je většina modelů MD přehrávačů a rekordérů vybavena ochranou proti kopírování SCMS, která znemožňuje vytvořit digitální kopii existujícího disku. Ačkoliv se objevilo několik řešení, které obě tyto nevýhody eliminovaly, díky tlaku Sony tato zařízení záhy zmizela z trhu.

Digitální kopírování je samozřejmě možné a to buď varianta MD-MD; pomocí optického in/out kabelu, nebo přímé kopírování do počítače, např. přes externí zvukovou kartu s optickým vstupem. Je však zapotřebí vlastnit MD přehrávač (rekordér) s optickým výstupem, který mají pouze MD přehrávače typu deck.

Tento článek o hudbě je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.