Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Mircea Eliade (9. března 1907 Bukurešť – 22. dubna 1986 Chicago) byl rumunský religionista, historik a filosof náboženství, spisovatel, esejista, kritik, profesor a také diplomat fašistického Rumunska (1940–1944), od roku 1966 naturalizovaný Američan. Hovořil plynně rumunsky, francouzsky, německy, italsky a anglicky, ovládal také hebrejštinu, perštinu a sanskrt. Pro religionistiku jde o jednu z nejdůležitějších postav vůbec.
Obsah |
V roce 1928 se na Bukurešťské univerzitě setkal s Emilem Cioranem a Eugenem Ioneskem. V tomto období Eliade udržoval styky se Železnou gardou (Garda de Fier), krajně pravicovou politickou organizací.
Léta 1928-1931 zahrnují jedno z nejdůležitějších Eliadových období - pobyt v Indii. Po získání soukromého stipendia se v Kalkatě věnuje studiu sanskrtu a jógy. Učitelem se mu stává indický filozof Surendranath Dasgupta, do jehož dcery Maitreyi se Eliade zamiluje. Protože jde o nerovný vztah, musí Eliade opustit učitelův dům a odchází meditovat do jednoho himalájského kláštera.
Po návratu z Indie vydává své vzpomínky a v roce 1933 román Maitreyi, který ho okamžitě v Rumunsku proslaví. V březnu 1940 byl s podporou rumunského ministra propagandy Constantina Giuresca jmenován kulturním atašé při velvyslanectví Rumunska v Londýně a téhož roku vycházejí fantastické novely Tajemství doktora Honigbergera (rumunsky Secretul doctorului Honigberger) a Noci v Šúrámpuru (rumunsky Nopţi la Serampore). V létě roku 1940 se v Rumunsku diktatura krále Carola II transformovala v totalitní fašistický režim orientovaný na Německo. V únoru 1941, poté co Velká Británie přerušila diplomatické styky s Rumunskem, je Eliade přemístěn do Portugalska, kde pracuje na velvyslanectví v Lisabonu. V červenci 1942 přijíždí naposledy do Rumunska, aby osobně předal rumunskému diktátorovi Ionu Antonescovi poselství od portugalského diktátora Antonia Salazara. V období od listopadu do prosince 1944 napsal mnoho článků o Eliadově návratu Oscar Lemnaru.
Mircea Eliade se chce vrátit domů. Samozřejmě, že nemůžeme být proti tomu, ale zároveň mu z tisíce důvodů nemůžeme říct „buď vítán!“ , (…) 2) reprezentuje v cizině rumunský hitlerismus (…). Možná bylo by lepší, kdyby odjel do Indie.
Rok 1945 znamená pro Rumunsko konec fašistického režimu a následné tříleté období poměrnou svobodu – pro Eliada však definitivní odchod do exilu. Jeho fašistické postoje jsou nejvíce viditelné v knize věnovane portugalskému diktátorovi Salazar a portugalská revoluce (rumunsky Salazar şi revoluţia din Portugalia, 1942).
Ve svém díle o dějinách náboženství je nejvíce ceněn pro spisy o šamanismu, józe a kosmologických mýtech.
Jeho myšlení bylo značně ovlivněno dílem tradicionalistické školy, které také popularizoval.
Ve svých autobiografických a fantasy titulech (např. Na dvoře Dionýsiově) se věnoval především osobní náboženské zkušenosti pravoslavného věřícího.