Invia.cz
Last minute
Tunisko
Dovolená v Chorvatsku
Pojeďte do Egypta
Bulharsko
Last minute Kréta
 Mladoboleslavský hrad | |
 znak  vlajka | |
| NUTS 5: | CZ0207 535419 |
| kraj (NUTS 3): | Středočeský (CZ020) |
| okres (NUTS 4): | Mladá Boleslav (CZ0207) |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 28,89 km² |
| počet obyvatel: | 44 167 (2018)[1] (e) |
| zeměp. souřadnice: | 50°24′45″ s. š., 14°54′16″ v. d. |
| nadmořská výška: | 235 m n. m. |
| PSČ: | 293 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 46 |
| části obce: | 13 |
| městské části / obvody: | 0 |
| katastrální území: | 7 |
| adresa magistrátu: | Magistrát města Mladé Boleslavi Komenského nám. 61 293 49 Mladá Boleslav epodatelna@mb-net.cz |
| primátor(ka): | Raduan Nwelati (ODS) |
| www.mb-net.cz | |
  Mladá Boleslav Mladá Boleslav, Česko | |
Mladá Boleslav (německy: Jungbunzlau) je statutární město ve Středočeském kraji. Leží na levém břehu středního toku Jizery, na soutoku s říčkou Klenicí zhruba 50 km severovýchodně od Prahy, s níž je spojena dálnicí D10. Má přibližně 44 tisíc[1] obyvatel a je stavebně srostlá se sousedním malým městem Kosmonosy. Ve městě sídlí automobilka Škoda Auto.
Ve druhé polovině 10. století založil Boleslav II. na přirozeně chráněném skalním ostrohu dřevěný hrad nazvaný Nový, resp. Mladý Boleslav. Hlavní záměr byl pravděpodobně vybudování správního střediska nově získaných území. V této době začala pod hradem na břehu Jizery vznikat osada. Koncem 13. století byl důsledkem vpádu a boji mezi panstvem hrad zcela zničen a podhradí zpustošeno.[2][3]
Po vymření královské větve Přemyslovců po meči v roce 1306 přešlo město do majetku Michaloviců. 24. října 1334 vydal Ješek z Michalovic listinu, v níž dal Mladou Boleslav přenést do sousedství hradu a vybavil ji mnoha městskými právy. Během 14. století se většina objektů (převážně dřevěných) soustředila kolem trojúhelníkového rynku. Během husitských válek bylo město opakovaně pustošeno, zničeny byly všechny kláštery.[2][3]
V roce 1469 se město dostalo do držení Tovačovských z Cimburka. Jan Tovačovský ihned potvrdil všechna dřívější práva, která Mladá Boleslav měla. Když se oženil s Johankou Krajířovou z Krajku, oddanou příznivkyní Jednoty bratrské, přiklonil se k této víře. Po vymření Tovačovských v roce 1502 přešlo město do držení Krajířů z Krajku. Koncem 15. století získali čeští bratři zpustlý minoritský klášter, kde zřídili svou modlitebnu. V roce 1518 zde založil Mikuláš Klaudyán tiskárnu. Díky významné podpoře Krajířů z Krajku se z Mladé Boleslavi stalo centrum Jednoty bratrské a začalo se mu přezdívat bratrský Řím. V roce 1554 byl otevřen velký sbor, postavený Matteo Borgorellim. Dílem tohoto italského architekta je i honosná renesanční radnice postavená v letech 1554–1559. Podílel se i na přestavbě hradu. Ze 16. století pochází i kališnický kostel (dnešní kostel Nanebevzetí Panny Marie), dokončený v roce 1566. V 16. století město procházelo i hospodářským vzestupem – v roce 1528 bylo město rozšířeno o předměstí, nazývané Nové město, koupilo okolní majetek, byly založeny vinice a šafranice, postaven byl vodovod.[2][3]
3. července 1600 císař Rudolf II. povýšil Mladou Boleslav na královské město. Záhy však nastal pro Mladou Boleslav úpadek. Důvodem byla třicetiletá válka, během níž se městem proháněla vojska, která ve velkém pustošila mladoboleslavskou zástavbu. Nejhůře dopadla předměstí, která nebyla chráněna hradbami, v roce 1648 však byl pobořen mladoboleslavský hrad.
Rozkvět byl znovu nastartován s rozvojem průmyslu. V 18. a zejména 19. století vznikalo v Mladé Boleslavi mnoho továren, z nichž většina se soustředila na březích řeky Jizery. Mezi vzniklými továrnami byl například lihovar, pivovar, textilní továrna nebo cukrovar. Významným milníkem bylo pro město také přivedení železnice, první železniční trať do Mladé Boleslavi dorazila v roce 1865. Na počátku 20. století rychle vznikaly nové čtvrtě a město se výrazně rozšiřovalo za hranice své původní zástavby, která na severu končila přibližně (dnešní) Jaselskou a Dukelskou ulicí. Roku 1895 byla založena továrna na jízdní kola „Slavia“, z níž se zanedlouho stala továrna na motocykly a poté automobilka (1905) Laurin & Klement, dnešní Škoda Auto. Urbanistickou koncepci moderního průmyslového města vytvořil svým regulačním plánem architekt František Janda.[2]
V roce 1927 se ve městě konala Hraničářská výstava českého severu. Předsednictví měl inspektor českých škol Josef Maštálek z České Lípy, kde se konala v roce 1926 první porada přípravného výboru. Výstava byla podnětem k založení řady spolků v severních Čechách. V té době již fungovalo v Mladé Boleslavi městské muzeum.[4]
Ve městě Mladá Boleslav s 19604 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody (pouze výběr):[5]
Ve vsi Čejetice s 1465 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Mladé Boleslavi) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[6] poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, cukrovar, sbor dobrovolných hasičů, 3 autodopravci, výroba cementového zboží, holič, hospodářské družstvo, 6 hostinců, továrna na knoty do svíček, kolář, kovář, krejčí, lakýrník, lom, družstevní mlékárna, 2 mlýny, 2 obuvníci, sklady piva, pokrývač, Nádražní restaurace, 3 rolníci, 3 řezníci, sedlář, 6 obchodů se smíšeným zbožím, zprostředkování míst, studnař, 5 trafik, truhlář, obchod s uhlím, velkostatek, zahradnictví.
Ve vsi Debř s 1216 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Mladé Boleslavi) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[7] 2 autodopravci, barvírna, výroba cementového zboží, 2 cihelny, 3 cukráři, elektroinstalace, 3 holiči, 6 hostinců, hudební škola, klempíř, konsum, kovář, 3 krejčí, obchod s lahůdkami, lakýrník, obchod s mlékem, továrna na kancelářský nábytek Arbor, obchod s obuví Baťa, 4 obuvníci, 4 pekaři, pletárna, pohřební ústav, 2 porodní asistentky, 3 povoznictví, 3 řezníci, koňský řezník, sedlář, 5 obchodů se smíšeným zbožím, sochař, 2 stavitelé, obchod se střižním zbožím, 4 švadleny, 4 trafiky, 2 truhláři, 5 obchodů s uhlím, dílna na opravy velocipedů, zámečník.
Ve vsi Jemníky s 240 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Mladé Boleslavi) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[8] autodopravce, 3 hostince, 2 obchody se smíšeným zbožím, krejčí, výroba sodové vody, trafika, truhlář.
Dne 9. května 1945 kolem 10. hodiny byl několika letouny uskutečněn nálet na Mladou Boleslav, která v té době byla stále pod kontrolou německého wehrmachtu a Boleslav se tak stala posledním evropským městem bombardovaným za druhé světové války; paradoxně již několik hodin po jejím oficiálním konci. Podle některých pamětníků měla bombardující letadla na sobě rudé hvězdy, nepodařilo se však s jistotou dokázat, že skutečně patřila sovětským vojskům. Při náletu zahynulo zhruba 150 Čechů a více než 300 příslušníků německých ozbrojených sil.[9] Poničena byla značná část mladoboleslavské automobilky.
Roku 1950 byla k obci Mladá Boleslav připojena obec Bezděčín.[10] V 60. letech došlo k zásadní přestavbě města. Byla zdemolována značná část staré zástavby, která byla nahrazena panelovými domy. Přebudováno bylo například dnešní náměstí Míru, náměstí Republiky a třída T. G. Masaryka. Zástavba se navíc rozšiřovala i východním (sídliště Rozvoj) a severním (Severní sídliště) směrem.[11]
Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:
Mladá Boleslav se skládá ze 13 místních částí na sedmi katastrálních územích:
Do roku 1990 bylo součástí Mladé Boleslavi také dnešní město Kosmonosy a obce Bradlec, Josefův Důl, Dalovice a Vinec.
Mladá Boleslav má přes 40 tisíc obyvatel, kromě toho do města také dojíždí přes 10 tisíc lidí za prací i za studiem.[18]
Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 139 domech 17 237 obyvatel, z nichž bylo 8 365 žen. 16 686 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 145 k německé a 14 k židovské. Žilo zde 11 013 římských katolíků, 739 evangelíků, 805 příslušníků Církve československé husitské a 312 židů.[19] Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 794 domech 19 630 obyvatel. 18 875 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 251 k německé. Žilo zde 11 789 římských katolíků, 1 299 evangelíků, 1425 příslušníků Církve československé husitské a 264 židů.[20]
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 | 2011 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 11 003 | 12 249 | 14 452 | 17 017 | 20 640 | 21 425 | 24 488 | 23 204 | 26 021 | 31 085 | 41 226 | 43 859 | 44 255 | 44 303 |
| Počet domů | 812 | 890 | 958 | 1 160 | 1 449 | 1 646 | 2 511 | 3 071 | 3 142 | 3 183 | 3 340 | 3 714 | 3 846 | 4 209 |
| Rok | 1869 | 1880 | 1890 | 1900 | 1910 | 1921 | 1930 | 1950 | 1961 | 1970 | 1980 | 1991 | 2001 |
|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obyvatel | 8 777 | 9 749 | 11 600 | 13 589 | 16 486 | 17 370 | 19 264 | 19 111 | 22 011 | 26 113 | 37 831 | 40 688 | 40 593 |
| Počet domů | 564 | 611 | 648 | 778 | 982 | 1 151 | 1 701 | 2 184 | 3 014 | 2 216 | 2 379 | 2 592 | 2 625 |
Věková struktura obyvatel obce Mladá Boleslav roku 2011
Rodinný stav obyvatel obce Mladá Boleslav roku 2011
Vzdělání obyvatel obce Mladá Boleslav roku 2011
Silniční doprava
Železniční doprava
Mladá Boleslav je železniční křižovatkou tratí 070 Praha – Turnov, 071 Nymburk – Mladá Boleslav, 064 Mladá Boleslav – Stará Paka a 076 Mělník – Mladá Boleslav.
Ve městě se nacházejí tři železniční stanice. První je hlavní nádraží, na němž se stýkají všechny tratě procházející Mladou Boleslaví, ovšem je velmi vzdáleno od centra města. V centru města se nachází stanice Mladá Boleslav město (trať 064). Toto dříve poměrně velké nádraží bylo po zahloubení trati 064 zredukováno na dvě koleje. Na území města se nachází ještě stanice Mladá Boleslav – Debř, která leží v příměstské části Debř na trati 070.
Po trati 070 vede linka S3 a R3 (Praha-Vršovice – Mladá Boleslav) v rámci pražského systému Esko.
Železniční trať 070 Praha – Turnov je jednokolejná celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1865. Po trati 070 jezdí osobní vlaky i rychlíky, přepravní zatížení mezi Všetaty a Mladou Boleslaví v pracovních dnech roku 2011 bylo obousměrně 5 rychlíků, 1 spěšný a 12 osobních vlaků, mezi Mladou Boleslaví a Bakovem nad Jizerou 10 rychlíků, 1 spěšný a 13 osobních vlaků.
Železniční trať 071 Nymburk – Mladá Boleslav je jednokolejná celostátní trať, doprava byla na trati zahájena roku 1870. Přepravní zatížení činilo obousměrně 5 rychlíků a 10 osobních vlaků.
Železniční trať 064 Mladá Boleslav – Dolní Bousov – Stará Paka je jednokolejná regionální trať, doprava byla na trati zahájena roku 1905. Přepravní zatížení úseku mezi Mladou Boleslaví a Dolním Bousovem činilo v pracovních dnech roku 2011 obousměrně 14 osobních vlaků.
Železniční trať 076 Mělník – Mšeno – Mladá Boleslav je jednokolejná regionální trať, doprava byla na trati z Mladé Boleslavi do Skalska zahájena roku 1905. Přepravní zatížení úseku mezi Mšenem a Mladou Boleslaví v roce 2011 činilo obousměrně 7 osobních vlaků.[23]
Autobusová doprava
V rámci města je provozována městská hromadná doprava. Ve městě zastavovaly v květnu 2011 meziměstské a dálkové autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Bardejov, Bratislava, Brno, Česká Lípa, Harrachov, Hořice, Hradec Králové, Chrudim, Jablonec nad Nisou, Jičín, Jilemnice, Kolín, Košice, Kladno, Liberec, Lvov, Mělník, Michalovce, Nitra, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Polička, Poprad, Praha, Prešov, Prostějov, Roudnice nad Labem, Svitavy, Turnov, Trutnov, Ústí nad Labem, Vrchlabí, Žilina.[24]
V Mladé Boleslavi se nachází Městské divadlo Mladá Boleslav.[25] To již od roku 1909 působí v divadelní budově v Palackého ulici, kde hraje na dvou scénách. Dále ve městě funguje několik menších divadelních souborů, například Divadýlko na dlani.[26]
Nejnavštěvovanějším mladoboleslavským kinem je multikino Cinestar, které od roku 2008 funguje v budově nákupního centra Bondy, kde promítá ve 4 sálech.[27] Ve městě se promítá i v divadelním sále Domu kultury, projekce se konají pod názvem Kino ve středu.[28] V Mladé Boleslavi v minulosti fungovalo více kin, ta však postupně ukončovala provoz. Nejpozději uzavřené kino bylo kino Forum, které ukončilo provoz s otevřením multikina Cinestar.
Hlavním místem kulturního dění v Mladé Boleslavi je velký Dům kultury, který se nachází v centru města.[29] Několik sálů o různých velikostech poskytuje prostor divadelním souborům, promítáním filmů, tanečním školám a plesům nebo koncertům. V květnu 2013 sem navíc byly přesunuty akce z Kulturního střediska Svět, které bylo 30. dubna 2013 uzavřeno.[30]
Ve městě funguje i několik úspěšných tanečních škol. Nejnavštěvovanějšími školami, které navíc pořádají plesy pro veřejnost, jsou Taneční studio Hana a Jan Stinkovi, Taneční škola Zita a Taneční škola Ladislava Fišera. První jmenovaná funguje ve velkém sále Domu kultury, TŠ Zita má vlastní sál v budově bývalého kina Oko. Taneční škola Ladislava Fišera pořádá mimo jiné taneční lekce v sále muzea automobilky Škoda Auto. V minulosti také ve městě úspěšně působila taneční škola manželů Hesových.[31][32]
Prvním muzeem, které ve městě funguje, je Muzeum Mladoboleslavska. Ačkoliv vzniklo už v 19. století, do prostor mladoboleslavského hradu, kde se nachází v současnosti (2013), se dostalo až v roce 1972. Stálá muzejní expozice se týká historie města, v muzeu jsou však i další výstavní prostory, ve kterých se výstavy střídají.[33]
Dalším muzejním prostorem je palác Templ. Budova, která vznikla už v 15. století, poskytuje prostor výstavě archeologických nálezů z Mladé Boleslavi a okolí. Templ dále slouží jako galerie s obměňovanými výstavami výtvarných děl, obrazů nebo fotografií. Konají se zde i mnohé literárně hudební akce nebo zábavně vzdělávací akce pro děti.[34]
Sbor českých bratří je budova ze 16. století, výstavním účelům slouží od roku 1910, kdy prošel důležitou rekonstrukcí. Nejdříve fungoval jako budova muzea, v 70. letech pak byl rekonstruován, aby mohl sloužit jako galerie a koncertní síň. V současnosti (2013) se zde pořádají krátkodobé i dlouhodobé výstavy a koncerty zejména vážné hudby.[35]
Škoda Muzeum je soukromý muzejní objekt v jedné z nejstarších budov firmy Škoda Auto na třídě Václava Klementa nedaleko od autobusového nádraží. Dokumentuje zejména historii této firmy, přehled automobilů, kol a motorů, vyráběných v Mladé Boleslavi.
V roce 2015 bylo otevřeno Letecké muzeum Metoděje Vlacha, které připomíná tohoto mladoboleslavského nadšence, který si roku 1912 postavil vlastní letadlo. Muzeum stojí na severním okraji mladoboleslavského letiště a vystavuje deset replik historických letadel, s nimiž jeho piloti také létají.
Z církevních subjektů má v Mladé Boleslavi nejvíce členů i největší účast na bohoslužbách římskokatolická farnost Mladá Boleslav. Působí zde také několik protestantských, či reformovaných církví a pravoslavná obec. Židovská obec v Mladé Boleslavi, kdysi jedna z nejvýznamnějších v celých Čechách, zanikla během druhé světové války. Dochoval se zde rozehlý a cenný židovský hřbitov, kde je mj. pohřben Jakub Baševi, osobní bankéř Albrechta z Valdštejna.
Mladá Boleslav je domovem několika profesionálních sportovních oddílů. Prim ve městě hrají fotbal a hokej, neboť má Boleslav zastoupení v nejvyšších soutěžích těchto sportů. Tedy tým FK Mladá Boleslav, jenž hraje své zápasy na městském stadionu Mladá Boleslav, vystavěném v 70. letech a přebudovaném na přelomu tisíciletí, a BK Mladá Boleslav, jenž patří k nejstarším sportovním oddílům na území České republiky vůbec, a který se v polovině 50. let přesunul z přírodního ledu na zimní stadion.[36] Zajímavostí je v souvislosti s hokejem 3. základní škola, známá také jako hokejová škola, která s klubem těsně spolupracuje ve výchově budoucích hokejistů,
Kromě hokeje a fotbalu se ve městě od 90. let úspěšně rozvíjí též florbal, jenž ve městě reprezentuje jeden z předních florbalových týmů Technology Florbal Mladá Boleslav, hrající ve Sportovní hale TJ Auto Škoda. V témže místě hrají své domácí zápasy i původně pražský basketbalový klub Slovanka MB, jenž zde našel od sezóny 2009 domácí prostředí po přesunu z Kralup nad Vltavou.
Ve městě působí kromě těchto profesionálních celků i amatérské týmy fotbalové, hokejové (BK Mladá Boleslav "B" hrající krajský přebor) i oddíly dalších sportů, například tenisový, plavecký, triatlonový klub, atd.
.JPG)
Hrad z letadla, vlevo uprostřed Templ
Bývalý hřbitovní kostel sv. Havla
Bývalý kostel sv. Bonaventury na Karmeli
Bývalý klášter a gymnázium na Karmeli
Templ od východu
Sbor Českých bratří
Budova magistrátu na Komenského náměstí
Nový vysokoškolský areál na Karmeli
Gymnázium (1900), Palackého ulice
Rodný dům Adiny Mandlové
.jpg)
Okresní soud na náměstí Republiky
Obchodní dům Bondy centrum
Stadion mladoboleslavského fotbalového klubu
Původní budova firmy Laurin a Klement v Mladé Boleslavi
Od roku 2011 návštěvníky městem provází naučná stezka s názvem Metalová cesta Mladou Boleslaví. Jedná se o 4 km dlouhou trasu, na které turista potká 12 velice originálně ztvárněných zastavení s informacemi o daném místě. Naučná stezka má také zkrácenou variantu pro děti a poskytuje informace v několika jazykových mutacích. Mapu k Metalové cestě Mladou Boleslaví si lze vyzvednout v Infocentru Mladá Boleslav.
Region Mladoboleslavsko je územně vymezen hranicemi okresu Mladá Boleslav s 10% přesahem a svou polohou zasahuje hned do několika regionů (Český ráj, Polabí, Máchův kraj a Kokořínsko). Řízení rozvoje turismu v regionu zajišťuje Infocentrum Mladá Boleslav ve spolupráci s dalšími obcemi a regiony v rámci projektu Mladoboleslavsko - nejen brána do Českého ráje.
Po listopadu 1989
Cena Statutárního města Mladá Boleslav je udělována od roku 2006 u příležitosti státního svátku 28. října jedné dosud žijící osobnosti, která svým životem a dílem přispěla k propagaci města, jeho zvelebení, rozvoji a zkvalitnění života občanů. V roce 2007 nebyla cena udělena. Ocenění získali tito spoluobčané:
Mladá Boleslav byla dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Mladá Boleslav ale stále existuje a skládá se ze 120 obcí, ORP z 98 obcí.
Obrázky, zvuky či videa k tématu Mladá Boleslav ve Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo Mladá Boleslav ve Wikislovníku| Statutární město Mladá Boleslav | |
|---|---|
|
Mladá Boleslav I (Staré Město) • Mladá Boleslav II (Nové Město) • Mladá Boleslav III (Podolec) • Mladá Boleslav IV (Pták) • Bezděčín • Čejetice • Čejetičky • Debř • Chrást • Jemníky • Michalovice • Podchlumí • Podlázky | |
.JPG)
.jpg)
