Hledat:

Invia.cz Pojeďte do Egypta Kanárské ostrovy Dovolená - Turecko Dominikánská republika Madeira Last minute
 

Mladá Boleslav

Statutární město Mladá Boleslav
Mladoboleslavský hrad
Znak – Mladá BoleslavVlajka – Mladá Boleslav
znakvlajka
Lokalita
NUTS 5 CZ0207 535419
kraj (NUTS 3) Středočeský (CZ020)
okres (NUTS 4) Mladá Boleslav (CZ0207)
historická země Čechy
PSČ 293 01
Zeměpisné souřadnice 50°24′45″ s. š., 14°54′16″ v. d.
Základní informace
Katastrální výměra 28,89 km²
Počet obyvatel 44 167 (2018)[1] (e)
Nadmořská výška 235 m n. m.
Počet zákl. sídelních jednotek 46
Počet částí obce 13
Počet městských částí / obvodů 0
Počet katastrálních území 7
Kontakt
Adresa magistrátu Magistrát města Mladé Boleslavi
Komenského nám. 61
293 49 Mladá Boleslav
epodatelna@mb-net.cz
Primátor(ka) Raduan Nwelati (ODS)
Web www.mb-net.cz
Mladá Boleslav
Mladá Boleslav
Mladá Boleslav, Česko

Mladá Boleslav (německy: Jungbunzlau) je statutární město ve Středočeském kraji. Leží na levém břehu středního toku Jizery, na soutoku s říčkou Klenicí zhruba 50 km severovýchodně od Prahy, s níž je spojena dálnicí D10. Má přibližně 44 tisíc[1] obyvatel a je stavebně srostlá se sousedním malým městem Kosmonosy. Ve městě sídlí automobilka Škoda Auto.

Dějiny[editovat | editovat zdroj]

Historické město z letadla

Založení[editovat | editovat zdroj]

Ve druhé polovině 10. století založil Boleslav II. na přirozeně chráněném skalním ostrohu dřevěný hrad nazvaný Nový, resp. Mladý Boleslav. Hlavní záměr byl pravděpodobně vybudování správního střediska nově získaných území. V této době začala pod hradem na břehu Jizery vznikat osada. Koncem 13. století byl důsledkem vpádu a boji mezi panstvem hrad zcela zničen a podhradí zpustošeno.[2][3]

Vláda Michaloviců[editovat | editovat zdroj]

Po vymření královské větve Přemyslovců po meči v roce 1306 přešlo město do majetku Michaloviců. 24. října 1334 vydal Ješek z Michalovic listinu, v níž dal Mladou Boleslav přenést do sousedství hradu a vybavil ji mnoha městskými právy. Během 14. století se většina objektů (převážně dřevěných) soustředila kolem trojúhelníkového rynku. Během husitských válek bylo město opakovaně pustošeno, zničeny byly všechny kláštery.[2][3]

Krajířové z Krajku[editovat | editovat zdroj]

V roce 1469 se město dostalo do držení Tovačovských z Cimburka. Jan Tovačovský ihned potvrdil všechna dřívější práva, která Mladá Boleslav měla. Když se oženil s Johankou Krajířovou z Krajku, oddanou příznivkyní Jednoty bratrské, přiklonil se k této víře. Po vymření Tovačovských v roce 1502 přešlo město do držení Krajířů z Krajku. Koncem 15. století získali čeští bratři zpustlý minoritský klášter, kde zřídili svou modlitebnu. V roce 1518 zde založil Mikuláš Klaudyán tiskárnu. Díky významné podpoře Krajířů z Krajku se z Mladé Boleslavi stalo centrum Jednoty bratrské a začalo se mu přezdívat bratrský Řím. V roce 1554 byl otevřen velký sbor, postavený Matteo Borgorellim. Dílem tohoto italského architekta je i honosná renesanční radnice postavená v letech 1554–1559. Podílel se i na přestavbě hradu. Ze 16. století pochází i kališnický kostel (dnešní kostel Nanebevzetí Panny Marie), dokončený v roce 1566. V 16. století město procházelo i hospodářským vzestupem – v roce 1528 bylo město rozšířeno o předměstí, nazývané Nové město, koupilo okolní majetek, byly založeny vinice a šafranice, postaven byl vodovod.[2][3]

Palác hejtmana J. Císaře „Templ“ (1493)

Třicetiletá válka a rozvoj průmyslu[editovat | editovat zdroj]

Mladá Boleslav, 1927

3. července 1600 císař Rudolf II. povýšil Mladou Boleslav na královské město. Záhy však nastal pro Mladou Boleslav úpadek. Důvodem byla třicetiletá válka, během níž se městem proháněla vojska, která ve velkém pustošila mladoboleslavskou zástavbu. Nejhůře dopadla předměstí, která nebyla chráněna hradbami, v roce 1648 však byl pobořen mladoboleslavský hrad.

Rozkvět byl znovu nastartován s rozvojem průmyslu. V 18. a zejména 19. století vznikalo v Mladé Boleslavi mnoho továren, z nichž většina se soustředila na březích řeky Jizery. Mezi vzniklými továrnami byl například lihovar, pivovar, textilní továrna nebo cukrovar. Významným milníkem bylo pro město také přivedení železnice, první železniční trať do Mladé Boleslavi dorazila v roce 1865. Na počátku 20. století rychle vznikaly nové čtvrtě a město se výrazně rozšiřovalo za hranice své původní zástavby, která na severu končila přibližně (dnešní) Jaselskou a Dukelskou ulicí. Roku 1895 byla založena továrna na jízdní kola „Slavia“, z níž se zanedlouho stala továrna na motocykly a poté automobilka (1905) Laurin & Klement, dnešní Škoda Auto. Urbanistickou koncepci moderního průmyslového města vytvořil svým regulačním plánem architekt František Janda.[2]

V roce 1927 se ve městě konala Hraničářská výstava českého severu. Předsednictví měl inspektor českých škol Josef Maštálek z České Lípy, kde se konala v roce 1926 první porada přípravného výboru. Výstava byla podnětem k založení řady spolků v severních Čechách. V té době již fungovalo v Mladé Boleslavi městské muzeum.[4]

Kostel Nanebevzetí a stará fara

Rok 1932[editovat | editovat zdroj]

Ve městě Mladá Boleslav s 19604 obyvateli v roce 1932 byly evidovány tyto úřady, živnosti a obchody (pouze výběr):[5]

  • Instituce: okresní úřad, okresní soud, krajský soud, berní úřad, berní správa, katastrální měřičská úřad, živnostenský inspektorát, lesní inspektorát, státní stavební úřad, důchodkový kontrolní úřad, státní pozemkový úřad, velitelství četnictva, celní úřad, vojenská posádka, vyšší státní gymnasium, vyšší státní reálka, průmyslová škola, obchodní škola, hospodyňská škola, rolnická škola, městské divadlo, okresní nemocnice.
  • Průmysl a živnosti: továrny na akumulátory Pražská akumulátorka, automobily Škoda-Laurin&Klement, továrny na elektromotory, na konservy, na těstové zboží, na vlněné zboží, 2 cihelny, lihovar, mlýn, pivovar, pletárna, plynárna, 2 sladovny, slévárny kovů, 3 strojírny, výroba prádla, okresní jednota živnostenských společenstev, obchodní grémium, 3 architekti, 4 geometři, 4 inženýři, 7 stavitelů, 2 velkostatky.
  • Služby: 23 lékařů, zubní lékař, 5 zvěrolékařů, 13 advokátů, notář, Banka pro obchod a průmysl, Česká průmyslová banka, Národní banka, Živnostenská banka, bar Beránek, biografy Legie a Svět, hotely Grandhotel Věnec, Bauer, Bičík, Moravec, Vysoký, Beránek, U černého orla, 5 kaváren, konsumy Svépomoc a Včela, 3 lékárny Komenský, U černého orla, U Karla IV., 9 restaurací, Dělnická záložna, Okresní hospodářská záložna, Spořitelna, Živnostenská záložna, 5 vináren, 3 zubní ateliéry.

Ve vsi Čejetice s 1465 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Mladé Boleslavi) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[6] poštovní úřad, telegrafní úřad, telefonní úřad, četnická stanice, cukrovar, sbor dobrovolných hasičů, 3 autodopravci, výroba cementového zboží, holič, hospodářské družstvo, 6 hostinců, továrna na knoty do svíček, kolář, kovář, krejčí, lakýrník, lom, družstevní mlékárna, 2 mlýny, 2 obuvníci, sklady piva, pokrývač, Nádražní restaurace, 3 rolníci, 3 řezníci, sedlář, 6 obchodů se smíšeným zbožím, zprostředkování míst, studnař, 5 trafik, truhlář, obchod s uhlím, velkostatek, zahradnictví.

Bratrská tiskárna na Karmeli

Ve vsi Debř s 1216 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Mladé Boleslavi) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[7] 2 autodopravci, barvírna, výroba cementového zboží, 2  cihelny, 3 cukráři, elektroinstalace, 3 holiči, 6 hostinců, hudební škola, klempíř, konsum, kovář, 3 krejčí, obchod s lahůdkami, lakýrník, obchod s mlékem, továrna na kancelářský nábytek Arbor, obchod s obuví Baťa, 4 obuvníci, 4 pekaři, pletárna, pohřební ústav, 2 porodní asistentky, 3 povoznictví, 3 řezníci, koňský řezník, sedlář, 5 obchodů se smíšeným zbožím, sochař, 2 stavitelé, obchod se střižním zbožím, 4 švadleny, 4 trafiky, 2 truhláři, 5 obchodů s uhlím, dílna na opravy velocipedů, zámečník.

Ve vsi Jemníky s 240 obyvateli (v roce 1932 samostatné vsi, ale která se později stala součástí Mladé Boleslavi) byly evidovány tyto živnosti a obchody:[8] autodopravce, 3 hostince, 2 obchody se smíšeným zbožím, krejčí, výroba sodové vody, trafika, truhlář.

Stará radnice a mariánský sloup

Další vývoj[editovat | editovat zdroj]

Dne 9. května 1945 kolem 10. hodiny byl několika letouny uskutečněn nálet na Mladou Boleslav, která v té době byla stále pod kontrolou německého wehrmachtu a Boleslav se tak stala posledním evropským městem bombardovaným za druhé světové války; paradoxně již několik hodin po jejím oficiálním konci. Podle některých pamětníků měla bombardující letadla na sobě rudé hvězdy, nepodařilo se však s jistotou dokázat, že skutečně patřila sovětským vojskům. Při náletu zahynulo zhruba 150 Čechů a více než 300 příslušníků německých ozbrojených sil.[9] Poničena byla značná část mladoboleslavské automobilky.

Roku 1950 byla k obci Mladá Boleslav připojena obec Bezděčín.[10] V 60. letech došlo k zásadní přestavbě města. Byla zdemolována značná část staré zástavby, která byla nahrazena panelovými domy. Přebudováno bylo například dnešní náměstí Míru, náměstí Republiky a třída T. G. Masaryka. Zástavba se navíc rozšiřovala i východním (sídliště Rozvoj) a severním (Severní sídliště) směrem.[11]

Územněsprávní začlenění[editovat | editovat zdroj]

Dějiny územněsprávního začleňování zahrnují období od roku 1850 do současnosti. V chronologickém přehledu je uvedena územně administrativní příslušnost obce v roce, kdy ke změně došlo:

  • 1850 země česká, kraj Jičín, politický i soudní okres Mladá Boleslav[12]
  • 1855 země česká, kraj Mladá Boleslav, soudní okres Mladá Boleslav[12]
  • 1868 země česká, politický i soudní okres Mladá Boleslav[12]
  • 1939 země česká, Oberlandrat Jičín, politický i soudní okres Mladá Boleslav[13]
  • 1942 země česká, Oberlandrat Praha, politický i soudní okres Mladá Boleslav[14]
  • 1945 země česká, správní i soudní okres Mladá Boleslav[15]
  • 1949 Pražský kraj, okres Mladá Boleslav[16]
  • 1960 Středočeský kraj, okres Mladá Boleslav[17]

Členění města[editovat | editovat zdroj]

Katastrální území Mladé Boleslavi

Mladá Boleslav se skládá ze 13 místních částí na sedmi katastrálních územích:

Do roku 1990 bylo součástí Mladé Boleslavi také dnešní město Kosmonosy a obce Bradlec, Josefův Důl, Dalovice a Vinec.

Obyvatelstvo[editovat | editovat zdroj]

Mladá Boleslav má přes 40 tisíc obyvatel, kromě toho do města také dojíždí přes 10 tisíc lidí za prací i za studiem.[18]

Podle sčítání 1921 zde žilo v 1 139 domech 17 237 obyvatel, z nichž bylo 8 365 žen. 16 686 obyvatel se hlásilo k československé národnosti, 145 k německé a 14 k židovské. Žilo zde 11 013 římských katolíků, 739 evangelíků, 805 příslušníků Církve československé husitské a 312 židů.[19] Podle sčítání 1930 zde žilo v 1 794 domech 19 630 obyvatel. 18 875 obyvatel se hlásilo k československé národnosti a 251 k německé. Žilo zde 11 789 římských katolíků, 1 299 evangelíků, 1425 příslušníků Církve československé husitské a 264 židů.[20]

Vývoj počtu obyvatel a domů města Mladá Boleslav[21]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001 2011
Počet obyvatel 11 003 12 249 14 452 17 017 20 640 21 425 24 488 23 204 26 021 31 085 41 226 43 859 44 255 44 303
Počet domů 812 890 958 1 160 1 449 1 646 2 511 3 071 3 142 3 183 3 340 3 714 3 846 4 209
Vývoj počtu obyvatel a domů města Mladá Boleslav bez místních částí[22]
Rok 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 8 777 9 749 11 600 13 589 16 486 17 370 19 264 19 111 22 011 26 113 37 831 40 688 40 593
Počet domů 564 611 648 778 982 1 151 1 701 2 184 3 014 2 216 2 379 2 592 2 625

  • Věková struktura obyvatel obce Mladá Boleslav roku 2011

  • Rodinný stav obyvatel obce Mladá Boleslav roku 2011

  • Vzdělání obyvatel obce Mladá Boleslav roku 2011

Doprava[editovat | editovat zdroj]

Silniční doprava

  • okolo města vede dálnice D10 Praha – Mladá Boleslav – Turnov s exity 40, 44, 46
  • městem prochází silnice I/16 Slaný – Mělník – Mladá Boleslav – Jičín
  • městem vede silnice I/38 Kolín – Nymburk – Mladá Boleslav – Doksy – Jestřebí
  • z města vychází II/259 Mladá Boleslav – Mšeno – Dubá
  • městem prochází silnice II/610 Praha – Mladá Boleslav – Bakov nad Jizerou – Mnichovo Hradiště – Turnov

Železniční doprava

Mladá Boleslav je železniční křižovatkou tratí 070 Praha – Turnov, 071 Nymburk – Mladá Boleslav, 064 Mladá Boleslav – Stará Paka a 076 Mělník – Mladá Boleslav.

Železniční stanice Mladá Boleslav město

Ve městě se nacházejí tři železniční stanice. První je hlavní nádraží, na němž se stýkají všechny tratě procházející Mladou Boleslaví, ovšem je velmi vzdáleno od centra města. V centru města se nachází stanice Mladá Boleslav město (trať 064). Toto dříve poměrně velké nádraží bylo po zahloubení trati 064 zredukováno na dvě koleje. Na území města se nachází ještě stanice Mladá Boleslav – Debř, která leží v příměstské části Debř na trati 070.

Po trati 070 vede linka S3 a R3 (Praha-Vršovice – Mladá Boleslav) v rámci pražského systému Esko.

Železniční trať 070 Praha – Turnov je jednokolejná celostátní trať, doprava byla zahájena roku 1865. Po trati 070 jezdí osobní vlaky i rychlíky, přepravní zatížení mezi Všetaty a Mladou Boleslaví v pracovních dnech roku 2011 bylo obousměrně 5 rychlíků, 1 spěšný a 12 osobních vlaků, mezi Mladou Boleslaví a Bakovem nad Jizerou 10 rychlíků, 1 spěšný a 13 osobních vlaků.

Železniční trať 071 Nymburk – Mladá Boleslav je jednokolejná celostátní trať, doprava byla na trati zahájena roku 1870. Přepravní zatížení činilo obousměrně 5 rychlíků a 10 osobních vlaků.

Železniční trať 064 Mladá Boleslav – Dolní Bousov – Stará Paka je jednokolejná regionální trať, doprava byla na trati zahájena roku 1905. Přepravní zatížení úseku mezi Mladou Boleslaví a Dolním Bousovem činilo v pracovních dnech roku 2011 obousměrně 14 osobních vlaků.

Železniční trať 076 Mělník – Mšeno – Mladá Boleslav je jednokolejná regionální trať, doprava byla na trati z Mladé Boleslavi do Skalska zahájena roku 1905. Přepravní zatížení úseku mezi Mšenem a Mladou Boleslaví v roce 2011 činilo obousměrně 7 osobních vlaků.[23]

Autobusová doprava

Související informace naleznete také v článku Městská autobusová doprava v Mladé Boleslavi a Kosmonosech.

V rámci města je provozována městská hromadná doprava. Ve městě zastavovaly v květnu 2011 meziměstské a dálkové autobusové linky jedoucí do těchto cílů: Bardejov, Bratislava, Brno, Česká Lípa, Harrachov, Hořice, Hradec Králové, Chrudim, Jablonec nad Nisou, Jičín, Jilemnice, Kolín, Košice, Kladno, Liberec, Lvov, Mělník, Michalovce, Nitra, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Polička, Poprad, Praha, Prešov, Prostějov, Roudnice nad Labem, Svitavy, Turnov, Trutnov, Ústí nad Labem, Vrchlabí, Žilina.[24]

Vzdělávací zařízení[editovat | editovat zdroj]

Základní školy[editovat | editovat zdroj]

2. základní škola na Komenského náměstí
  • ZŠ, MŠ, Dětský domov, Příp. st. ZŠ spec., ŠD, SPC a ŠJ Mladá Boleslav, Na Celně 2
  • 1. základní škola, Mladá Boleslav, Komenského náměstí 76
  • 2. základní škola s rozšířenou výukou jazyků, Mladá Boleslav, Komenského náměstí 91
  • 3. základní škola dr. Edvarda Beneše Mladá Boleslav, Laurinova 905
  • 4. základní škola T. G. Masaryka a Mateřská škola MB, Svatovítská 574
  • 5. základní škola Mladá Boleslav, Dukelská 1112
  • 6. základní škola Mladá Boleslav, Jilemnického 1152
  • 7. základní škola Mladá Boleslav, Václavkova 1082
  • 8. základní a mateřská škola Mladá Boleslav, Václavkova 1040
  • Základní škola a Mateřská škola Mladá Boleslav, 17. listopadu 1325, příspěvková organizace
  • Masarykova základní škola Debř, Mladá Boleslav, Bakovská 7
  • Základní škola speciální Mladá Boleslav, Václavkova 950

Střední školy a vyšší odborné školy[editovat | editovat zdroj]

Gymnázium Dr. Josefa Pekaře

Vysoká škola[editovat | editovat zdroj]

Kultura a náboženství[editovat | editovat zdroj]

Divadlo[editovat | editovat zdroj]

Městské divadlo

V Mladé Boleslavi se nachází Městské divadlo Mladá Boleslav.[25] To již od roku 1909 působí v divadelní budově v Palackého ulici, kde hraje na dvou scénách. Dále ve městě funguje několik menších divadelních souborů, například Divadýlko na dlani.[26]

Kino[editovat | editovat zdroj]

Nejnavštěvovanějším mladoboleslavským kinem je multikino Cinestar, které od roku 2008 funguje v budově nákupního centra Bondy, kde promítá ve 4 sálech.[27] Ve městě se promítá i v divadelním sále Domu kultury, projekce se konají pod názvem Kino ve středu.[28] V Mladé Boleslavi v minulosti fungovalo více kin, ta však postupně ukončovala provoz. Nejpozději uzavřené kino bylo kino Forum, které ukončilo provoz s otevřením multikina Cinestar.

Dům kultury[editovat | editovat zdroj]

Hlavním místem kulturního dění v Mladé Boleslavi je velký Dům kultury, který se nachází v centru města.[29] Několik sálů o různých velikostech poskytuje prostor divadelním souborům, promítáním filmů, tanečním školám a plesům nebo koncertům. V květnu 2013 sem navíc byly přesunuty akce z Kulturního střediska Svět, které bylo 30. dubna 2013 uzavřeno.[30]

Taneční školy[editovat | editovat zdroj]

Ve městě funguje i několik úspěšných tanečních škol. Nejnavštěvovanějšími školami, které navíc pořádají plesy pro veřejnost, jsou Taneční studio Hana a Jan Stinkovi, Taneční škola Zita a Taneční škola Ladislava Fišera. První jmenovaná funguje ve velkém sále Domu kultury, TŠ Zita má vlastní sál v budově bývalého kina Oko. Taneční škola Ladislava Fišera pořádá mimo jiné taneční lekce v sále muzea automobilky Škoda Auto. V minulosti také ve městě úspěšně působila taneční škola manželů Hesových.[31][32]

Interiér Sboru českých bratří

Muzea a výstavní prostory[editovat | editovat zdroj]

Prvním muzeem, které ve městě funguje, je Muzeum Mladoboleslavska. Ačkoliv vzniklo už v 19. století, do prostor mladoboleslavského hradu, kde se nachází v současnosti (2013), se dostalo až v roce 1972. Stálá muzejní expozice se týká historie města, v muzeu jsou však i další výstavní prostory, ve kterých se výstavy střídají.[33]

Dalším muzejním prostorem je palác Templ. Budova, která vznikla už v 15. století, poskytuje prostor výstavě archeologických nálezů z Mladé Boleslavi a okolí. Templ dále slouží jako galerie s obměňovanými výstavami výtvarných děl, obrazů nebo fotografií. Konají se zde i mnohé literárně hudební akce nebo zábavně vzdělávací akce pro děti.[34]

Sbor českých bratří je budova ze 16. století, výstavním účelům slouží od roku 1910, kdy prošel důležitou rekonstrukcí. Nejdříve fungoval jako budova muzea, v 70. letech pak byl rekonstruován, aby mohl sloužit jako galerie a koncertní síň. V současnosti (2013) se zde pořádají krátkodobé i dlouhodobé výstavy a koncerty zejména vážné hudby.[35]

Škoda Muzeum

Škoda Muzeum je soukromý muzejní objekt v jedné z nejstarších budov firmy Škoda Auto na třídě Václava Klementa nedaleko od autobusového nádraží. Dokumentuje zejména historii této firmy, přehled automobilů, kol a motorů, vyráběných v Mladé Boleslavi.

V roce 2015 bylo otevřeno Letecké muzeum Metoděje Vlacha, které připomíná tohoto mladoboleslavského nadšence, který si roku 1912 postavil vlastní letadlo. Muzeum stojí na severním okraji mladoboleslavského letiště a vystavuje deset replik historických letadel, s nimiž jeho piloti také létají.

Náboženství[editovat | editovat zdroj]

Z církevních subjektů má v Mladé Boleslavi nejvíce členů i největší účast na bohoslužbách římskokatolická farnost Mladá Boleslav. Působí zde také několik protestantských, či reformovaných církví a pravoslavná obec. Židovská obec v Mladé Boleslavi, kdysi jedna z nejvýznamnějších v celých Čechách, zanikla během druhé světové války. Dochoval se zde rozehlý a cenný židovský hřbitov, kde je mj. pohřben Jakub Baševi, osobní bankéř Albrechta z Valdštejna.

Sport v Mladé Boleslavi[editovat | editovat zdroj]

Mladá Boleslav je domovem několika profesionálních sportovních oddílů. Prim ve městě hrají fotbal a hokej, neboť má Boleslav zastoupení v nejvyšších soutěžích těchto sportů. Tedy tým FK Mladá Boleslav, jenž hraje své zápasy na městském stadionu Mladá Boleslav, vystavěném v 70. letech a přebudovaném na přelomu tisíciletí, a BK Mladá Boleslav, jenž patří k nejstarším sportovním oddílům na území České republiky vůbec, a který se v polovině 50. let přesunul z přírodního ledu na zimní stadion ŠKO-ENERGO Aréna.[36] Zajímavostí je v souvislosti s hokejem 3. základní škola, známá také jako hokejová škola, která s klubem těsně spolupracuje ve výchově budoucích hokejistů,

Kromě hokeje a fotbalu se ve městě od 90. let úspěšně rozvíjí též florbal, jenž ve městě reprezentuje jeden z předních florbalových týmů Technology Florbal Mladá Boleslav, hrající ve Sportovní hale TJ Auto Škoda. V témže místě hrají své domácí zápasy i původně pražský basketbalový klub Slovanka MB, jenž zde našel od sezóny 2009 domácí prostředí po přesunu z Kralup nad Vltavou.

Ve městě působí kromě těchto profesionálních celků i amatérské týmy fotbalové, hokejové (BK Mladá Boleslav "B" hrající krajský přebor) i oddíly dalších sportů, například tenisový, plavecký, triatlonový klub atd.

Pamětihodnosti[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam kulturních památek v Mladé Boleslavi.

Historické památky[editovat | editovat zdroj]

Mladoboleslavský hrad, který v současnosti slouží jako muzeum
  • Mladoboleslavský hrad, přemyslovské hradiště, přestavěné před rokem 1350 na gotický hrad a po požáru roku 1555 na renesanční zámek Krajířů z Krajku za účasti M. Borgorelliho. Prostá stavba se dvěma mohutnými věžemi sloužila od 18. století jako kasárna, po roce 1948 věznice, od roku 1970 muzeum.
  • Staroměstské náměstí se směrem k hradu zužuje, od západu do něho zasahuje radnice. Domy z velké části renesanční, různě přestavěné. Na východní straně zachována velká část podloubí.
  • Stará radnice renesanční dvoukřídlá budova s věží z poloviny 16. století, snad podle plánů M. Borgorelliho. Barokně upravena 1710, v letech 1934-1941 zmodernizována. Na jižní fasádě renesanční sgrafita s biblickými výjevy a světci. Obecní síň má valenou klenbu na střední pilíř z roku 1559.
  • Arciděkanství vedle kostela, barokní stavba se dvěma štíty od M. Rossiho z roku 1701.
  • Mariánský sloup z roku 1681, původní čtyři sochy v rozích podstavce jsou umístěny po městě.
  • Palác hejtmana Jana Císaře, zvaný Templ, v Krajířově ulici, přístupný průchodem z jihozápadní části Staroměstského náměstí. Pozdně gotická stavba z let 1488–1493, vestavěná do hradeb a parkánu a později různě upravovaná, slouží dnes jako muzeum.
Kostel sv. Jana Nepomuckého
  • Arciděkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie na Staroměstském náměstí, trojlodní halová gotická stavba, založená roku 1406, s barokním průčelím od J. Rossiho z roku 1702. V presbytáři síťová klenba, v lodi valená se síťovými žebry na tři páry toskánských sloupů na masivní tribuně, patrně ze 16. století. Zařízení barokní, patrně od J. Jelínka z Kosmonos, gotická křtitelnice z roku 1489.
  • Kostel sv. Jana Nepomuckého v Železné ulici, barokní obdélná stavba z roku 1727 s obdélným presbytářem, valenou klenbou s lunetami a věží v průčelí. Hodnotné barokní zařízení, nad hlavním oltářem obraz sv. Jana Nepomuckého od V. V. Rainera z roku 1740.
  • Bývalý bratrský sbor na Českobratrském náměstí, trojlodní renesanční stavba s gotickými prvky, valenou klenbou se síťovými žebry a masivními tribunami z roku 1544, patrně podle plánů M. Borgorelliho. Dnes slouží jako galerie.
  • Bývalá bratrská tiskárna M. Klaudiána, barokně upravená po roce 1635 s mansardovou střechou z 18. století.
  • Bývalý hřbitovní kostel sv. Havla, goticko-renesanční stavba z poloviny 16. století s věží z roku 1735. Obdélná loď s valenou klenbou s lunetami. Slouží příležitostně k bohoslužbám ČCE.
  • Bývalý kostel sv. Bonaventury na Karmeli z let 1675–1711. Jednolodní barokní stavba se třemi páry bočních kaplí sloužila sousednímu klášteru a gymnáziu z let 1728–1737. Roku 1970 kostel zrušen, od roku 2002 slouží jako výstavní síň.
Židovský hřbitov z hradu
  • Židovský hřbitov na jihovýchodě města, za říčkou Klenicí při Pražské ulici. Nejstarší kámen je z roku 1604, pozoruhodná deska bankéře Jakuba Baševiho z roku 1635.[37]
  • Michalovická putna je zřícenina hradu z 13. století v severní části města, na západním břehu Jizery.[38]

Významné domy[editovat | editovat zdroj]

Parky[editovat | editovat zdroj]

  • NPP Radouč
  • Lesopark Štěpánka
  • Park Výstaviště

Galerie[editovat | editovat zdroj]

  • Hrad z letadla, vlevo uprostřed Templ

  • Bývalý hřbitovní kostel sv. Havla

  • Bývalý kostel sv. Bonaventury na Karmeli

  • Bývalý klášter a gymnázium na Karmeli

  • Templ od východu

  • Sbor Českých bratří

  • Budova magistrátu na Komenského náměstí

  • Nový vysokoškolský areál na Karmeli

  • Gymnázium (1900), Palackého ulice

  • Rodný dům Adiny Mandlové

  • Okresní soud na náměstí Republiky

  • Obchodní dům Bondy centrum

  • Stadion mladoboleslavského fotbalového klubu

  • Původní budova firmy Laurin a Klement v Mladé Boleslavi

Cestovní ruch[editovat | editovat zdroj]

Metalová cesta Mladou Boleslaví[editovat | editovat zdroj]

Od roku 2011 návštěvníky městem provází naučná stezka s názvem Metalová cesta Mladou Boleslaví. Jedná se o 4 km dlouhou trasu, na které turista potká 12 velice originálně ztvárněných zastavení s informacemi o daném místě. Naučná stezka má také zkrácenou variantu pro děti a poskytuje informace v několika jazykových mutacích. Mapu k Metalové cestě Mladou Boleslaví si lze vyzvednout v Infocentru Mladá Boleslav.

Turistický region Mladoboleslavsko[editovat | editovat zdroj]

Region Mladoboleslavsko je územně vymezen hranicemi okresu Mladá Boleslav s 10% přesahem a svou polohou zasahuje hned do několika regionů (Český ráj, Polabí, Máchův kraj a Kokořínsko). Řízení rozvoje turismu v regionu zajišťuje Infocentrum Mladá Boleslav ve spolupráci s dalšími obcemi a regiony v rámci projektu Mladoboleslavsko - nejen brána do Českého ráje.

Lidé[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článku Seznam představitelů Mladé Boleslavi.
Historie Mladé Boleslavi – dokument

Rodáci[editovat | editovat zdroj]

Čestní občané[editovat | editovat zdroj]

Po listopadu 1989

Cena města[editovat | editovat zdroj]

Cena Statutárního města Mladá Boleslav je udělována od roku 2006 u příležitosti státního svátku 28. října jedné dosud žijící osobnosti, která svým životem a dílem přispěla k propagaci města, jeho zvelebení, rozvoji a zkvalitnění života občanů. V roce 2007 nebyla cena udělena. Ocenění získali tito spoluobčané:

Správní území[editovat | editovat zdroj]

Související informace naleznete také v článcích Okres Mladá Boleslav a Obvod obce s rozšířenou působností Mladá Boleslav.

Mladá Boleslav byla dříve okresním městem, v současnosti je obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Mladá Boleslav ale stále existuje a skládá se ze 120 obcí, ORP z 98 obcí.

Partnerská města[editovat | editovat zdroj]

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. ↑ a b Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích k 1.1.2018. 30. dubna 2018. Dostupné online. [cit. 2018-05-01]
  2. ↑ a b c d Karel Herčík: Četní o Mladé Boleslavi (2004)
  3. ↑ a b c Vladislav Zlámal: Mladá Boleslav (1941)
  4. ↑ SYKÁČKOVÁ, Olga. Český muzejní spolek v České Lípě. Bezděz, vlastivědný sborník Českolipska. 1990, s. 43. ISSN 80-7065-071-20. 
  5. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strany 839-845. (česky a německy)
  6. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 122. (česky a německy)
  7. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 185. (česky a německy)
  8. ↑ Adresář republiky Československé pro průmysl, živnosti, obchod a zemědělství, sestavila a vydala firma Rudolf Mosse, Praha 1932, svazek I, strana 491. (česky a německy)
  9. ↑ Reichelová, A.: Letadla nad Mladou Boleslaví, diplomová práce, PedF UK v Praze, 2008.
  10. ↑ Vyhláška ministerstva vnitra č. 3/1950 Sb., o změnách úředních názvů míst v roce 1949. Dostupné online.
  11. ↑ Osvald Döbert: Deset let z tisíce (1974)
  12. ↑ a b c Správní uspořádání Předlitavska 1850-1918
  13. ↑ Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren
  14. ↑ Nařízení ministra vnitra č. 185/1942 Sb.
  15. ↑ Dekret presidenta republiky č. 121/1945 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 28-09-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 28-09-2011. 
  16. ↑ Vládní nařízení č. 3/1949 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  17. ↑ Zákon č. 36/1960 Sb.. aplikace.mvcr.cz [online]. [cit. 22-05-2011]. Dostupné v archivu pořízeném dne 22-05-2011. 
  18. ↑ Malý lexikon obcí České republiky 2013 [online]. Český statistický úřad, 2013-12-16 [cit. 2018-01-22]. Dostupné online. 
  19. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1921. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1924. 598 s. S. 140. 
  20. ↑ Statistický lexikon obcí v Republice československé 1930. Díl I. Země Česká. Praha: Orbis, 1934. 613 s. S. 15. 
  21. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2014-12-11]. S. 136, 137, záznam 68. Dostupné online. 
  22. ↑ Český statistický úřad. Historický lexikon obcí ČR 1869 - 2005 - 1. díl [online]. 2007-03-03 [cit. 2014-12-11]. S. 136, 137, záznam 68-8. Dostupné online. 
  23. ↑ Knižní jízdní řády
  24. ↑ Portál CIS o jízdních řádech
  25. ↑ a b http://www.mdmb.cz/
  26. ↑ {title}. nadlani.mb-net.cz [online]. [cit. 2013-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-07-24. 
  27. ↑ {title}. cinestar.cz [online]. [cit. 2010-11-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-10-31. 
  28. ↑ {title}. www.kulturamb.eu [online]. [cit. 2013-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  29. ↑ http://www.dkmb.cz/
  30. ↑ http://www.mb-net.cz/?page=cz,18628.mesto-ukonci-najem-v-ks-svet-k-30-dubnu
  31. ↑ http://www3.tanecni-studio.cz/
  32. ↑ http://www.zita.cz/
  33. ↑ http://www.muzeum-mb.cz/
  34. ↑ {title}. www.kulturamb.eu [online]. [cit. 2013-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-05. 
  35. ↑ {title}. www.kulturamb.eu [online]. [cit. 2013-06-11]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  36. ↑ Kronika klubu – oficiální stránky BK Mladá Boleslav. [cit. 19.7.2014].
  37. ↑ E. Poche, Umělecké památky Čech II. Str. 398-403.
  38. ↑ E. Poche, Umělecké památky Čech II. Str. 378.
  39. ↑ http://www.mb-net.cz/?page=3643.historik-karel-hercik-prevzal-v-mestskem-divadle-cenu-statutarniho-mesta-mlada-boleslav-
  40. ↑ http://www.mb-net.cz/?page=cz,8715.vedeni-mesta-prijalo-ocenene-osobnosti-prochazku-a-klipce
  41. ↑ http://www.mb-net.cz/?page=cz,10335.cenu-mesta-mlada-boleslav-dostane-malir-stanislav-kovar
  42. ↑ http://www.mbnoviny.cz/clanky/cenu-mesta-mlada-boleslav-dostane-helena-cervena/
  43. ↑ http://www.mb-net.cz/?page=cz,15264.cenu-statutarniho-mesta-mlada-boleslav-dostal-publicista-josef-donat
  44. ↑ http://www.mb-net.cz/?page=cz,17642.cenu-mesta-dostane-sportovec-vaclav-becvarovsky

Literatura[editovat | editovat zdroj]

  • Ottův slovník naučný, heslo Boleslav Mladá. Sv. 4, str. 283.
  • E. Poche a kol., Umělecké památky Čech II. Praha 1980.

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

Statutární město Mladá Boleslav

Mladá Boleslav I (Staré Město) • Mladá Boleslav II (Nové Město) • Mladá Boleslav III (Podolec) • Mladá Boleslav IV (Pták) • Bezděčín • Čejetice • Čejetičky • Debř • Chrást • Jemníky • Michalovice • Podchlumí • Podlázky

Města, městyse a obce okresu Mladá Boleslav
Bakov nad Jizerou • Bělá pod Bezdězem • Benátky nad Jizerou • Bezno • Bílá Hlína • Bítouchov • Boreč • Boseň • Bradlec • Branžež • Brodce • Březina • Březno • Březovice • Bukovno • Ctiměřice • Čachovice • Čistá • Dalovice • Dlouhá Lhota • Dobrovice • Dobšín • Dolní Bousov • Dolní Krupá • Dolní Slivno • Dolní Stakory • Domousnice • Doubravička • Horky nad Jizerou • Horní Bukovina • Horní Slivno • Hrdlořezy • Hrušov • Husí Lhota • Charvatce • Chocnějovice • Chotětov • Chudíř • Jabkenice • Jivina • Jizerní Vtelno • Josefův Důl • Katusice • Klášter Hradiště nad Jizerou • Kluky • Kněžmost • Kobylnice • Kochánky • Kolomuty • Koryta • Kosmonosy • Kosořice • Košátky • Kováň • Kovanec • Krásná Ves • Krnsko • Kropáčova Vrutice • Ledce • Lhotky • Lipník • Loukov • Loukovec • Luštěnice • Mečeříž • Mladá Boleslav • Mnichovo Hradiště • Mohelnice nad Jizerou • Mukařov • Němčice • Nemyslovice • Nepřevázka • Neveklovice • Niměřice • Nová Telib • Nová Ves u Bakova • Obrubce • Obruby • Pěčice • Pětikozly • Petkovy • Písková Lhota • Plazy • Plužná • Prodašice • Předměřice nad Jizerou • Přepeře • Ptýrov • Rabakov • Rohatsko • Rokytá • Rokytovec • Řepov • Řitonice • Sedlec • Semčice • Sezemice • Skalsko • Skorkov • Smilovice • Sojovice • Sovínky • Strašnov • Strážiště • Strenice • Sudoměř • Sukorady • Tuřice • Ujkovice • Velké Všelisy • Veselice • Vinařice • Vinec • Vlkava • Vrátno • Všejany • Zdětín • Žďár • Žerčice • Židněves
legenda: město, městys .
Statutární města v České republice
100 000+ vlajka České republiky
70 000+
40 000+
Primátoři Mladé Boleslavi
2002: Jaroslav Polívka • 2002–2006: Svatopluk Kvaizar • 2006–dosud: Raduan Nwelati
Autoritní data: GND: 4381831-6 | VIAF: 136490683
 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Mladá_Boleslav&oldid=16390319“
Stránka byla naposledy upravena 31. 8. 2018 v 21:36. Editovat celý článek Mladá Boleslav.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy