Moldavsko

Moldavská republika Republica Moldova
vlajka znak
Hymna: Limba noastră
Motto: Limba noastră-i o comoară (Náš jazyk je poklad)
geografie
Hlavní město:	Kišiněv
Rozloha:	33 843 km² (135. na světě) z toho 1,4 % vodní plochy
Nejvyšší bod:	Dealul Bălăneşti (430 m n. m.)
Časové pásmo:	+2
obyvatelstvo
Hustota zalidnění:	131 ob. / km² (76. na světě)
Jazyk:	moldavština (rumunština)
Národnostní složení:	Moldavané, Ukrajinci
Náboženství:	Pravoslaví
státní útvar
Státní zřízení:	republika
Vznik:	27. srpna 1991 (odtržením od SSSR)
Prezident:	Vladimir Voronin
Předseda vlády:	Vasile Tarlev
Měna:	moldavský leu (MDL)
HDP/obyv. (PPP):	1722 USD (127. na světě, 2007)
mezinárodní identifikace
ISO 3166-1:	498 MDA MD
MPZ:	MD
Telefonní předvolba:	373
Národní TLD:	.lo

Moldavsko (moldavsky a rumunsky Republica Moldova, ukrajinsky Молдова, rusky Молдавия) je východoevropský vnitrozemský stát ležící mezi Ukrajinou a Rumunskem. Žijí zde necelé 4 milióny obyvatel. Jeho hlavním městem je Kišiněv (Chişinău). Úředním jazykem je moldavština, která je někdy považována pouze za dialekt rumunštiny, užívá se též ruština, ukrajinština a gagauzština. Moldavsko je členskou zemí Společenství nezávislých států. Na jihu Moldavska se nachází autonomní oblast Gagauzsko, kde žije obyvatelstvo turkického původu a na východě je autonomní oblast a neuznávaný stát Podněstří. Moldavsko bývá někdy nazýváno jako Moldávie, avšak zaujímá pouze část historické země Moldávie.

[editovat] Historie

Hlavní článek: Dějiny Moldavska

Moldavská republika je poměrně nový stát, který vznikl až ve 20. století. Navazuje ale na historické království Moldávie, které bylo na celém území dnešní Moldávie, a na části Rumunska a Ukrajiny.

[editovat] Počátky Moldávie a osmanské období

Moldavský stát se zformoval v polovině 14. století, a to pod vlivem Uher. Roku 1359 se moldavský kníže Bohdan I. uherského vlivu zbavil a stal se tak prvním nezávislým knížetem. Později se Moldávie dostala do lenní závislosti na polském království. Nejvýznamnějším moldavským vládcem byl kníže Štěpán III. Veliký (1457–1504). Za jeho vlády bylo knížectví ohroženo agresí sousedního Polska, Uher, ale především osmanské říše. Proti ní se Štěpán snažil vytvořit alianci. Roku 1489 byl nakonec Turky donucen platit tribut. Jeho nástupce poté uznal lenní závislost své země na osmanské říši. Roku 1829 získala Moldávie od Osmanské říše autonomii.

[editovat] 19. století a 1. světová válka

Území dnešního moldavského státu zahrnuje převážnou část Besarábie - historické ruské gubernie mezí Dněstrem, Prutem a Černým mořem, vzniklé v důsledku připojení východní části Moldavského knížectví k Ruskému impériu v roce 1812, zatímco zbylé území Moldávie se později stalo součástí Rumunska.

V roce 1856, na základě rozhodnutí kongresu v Paříží, byla jihovýchodní část Besarábie s městy Bolhrad, Izmajl a Cahul připojena k Moldavskému knížectví a v roce 1859 se v důsledku spojení Moldavska a Valašska stala součástí Spojených knížectví Moldávie a Valašska (rumunsky Principatele Unite ale Moldovei şi Ţării Româneşti, od roku 1866 Rumunské knížectví); v roce 1878, na základě rozhodnutí kongresu v Berlině, byla opět přičleněna k Rusku.

27. března 1918 byla Besarábie po prvé ve svých dějinách v celku připojena k Rumunsku, což potvrdila Versailleská mírová smlouva (1919), jejíž rozhodnutí však Sovětský svaz neuznával. V meziválečném období, pod správou rumunské administrace, bylo území Besarábie rozděleno na 13 žup. Hotin (Chotim), Soroca, Bălţi, Orhei, Lăpuşna, Tighina, Cahul, Cetatea Albă, Ismail (Izmail), Fălciu, Iaşi (Jasy), Botoşani a Dorohoi.

[editovat] Od druhé světové války po současnost

Moldavské historické území

Mapa Moldavska

V roce 1940, na základě dohody uzavřené s Německem v srpnu 1939, SSSR obsadil celou Besarábii. Pod sovětskou správou byla severní a jižní část Besarábie (Budžak) připojena k Ukrajinské SSR, centrální část byla sloučena s Moldavskou ASSR (Podněstřím). Ze sloučených oblastí vznikla Moldavská SSR. Poté, co roku 1941 Německo a Rumunsko zahájilo válku proti SSSR, obsadily Besarábii vojska fašistické koalice. Celá Besarábie se znovu ocitla pod rumunskou správou. Tento stav trval do r. 1944, kdy Rudá armáda vytlačila německá a rumunská vojska z Besarábie, jež se opět stala součástí SSSR.

Od roku 1944 do roku 1991 bylo Moldavsko součástí Sovětského svazu jako Moldavská SSR, která byla na území Besarábie vytvořena již v roce 1940. Roku 1991 získala Moldavská SSR samostatnost jako Moldavská republika.

V roce 1994 se uskutečnilo referendum, ve kterém většina obyvatelstva odmítla spojení s Rumunskem. Největším problémem současného Moldavska je Podněstří (moldavsky Nistreană, rumunsky Transnistria), oblast východního břehu řeky Dněstr s převahou rusky mluvícího obyvatelstva. Podněstří bylo součástí SSSR již od 20. let 20. století, v roce 1990 jako Podněsterská moldavská republika vyhlásilo nezávislost na Moldavské republice; nezávislost Podněsterské republiky, která značně destabilizuje celý region, není mezinárodně uznávána.

[editovat] Ekonomika

Hlavní článek: Ekonomika Moldavska

Moldavsko je v současnosti jednou z nejchudších a nejzaostalejších zemí Evropy. Napříč tomu se v poslední době pokouší o rozvoj drobného podnikání. Země je však závislá na dovozu energie a surovin z Ruska. Moldavsko má dobré předpoklady pro rozvoj zemědělství, které je hlavní oporou ekonomiky. Produkuje hlavně ovoce, zeleninu, vinnou révu a tabák. Nezaměstnanost dosahuje podle neoficiálních odhadů 25%. Dodnes je však ekonomika velmi zranitelná hlavně na kolísání cen energií, neúrody a nezájem zahraničních investorů.Průměrna mzda v Moldavsku v roce 2007 dosahovala pouze 100USD.^[1]

[editovat] Administrativní dělení

Mapa moldavských okresů

Hlavní článek: Administrativní dělení Moldavska

Moldavsko je rozděleno na 32 okresů, tři městské autonomní celky (Kišiněv, Bălţi a Tighina), dva částečně autonomní regiony (Gagauzsko a Podněstří).

Moldavské okresy:

[editovat] Obyvatelstvo

Mapa složení obyvatelstva(z roku 1989)

Hlavní článek: Obyvatelstvo Moldavska

[editovat] Národnostní složení (2004)

Nedaleko Cahulu na samém jihu země se nachází jediná česká vesnice v zemi, Holubinka (moldavsky Huluboaia).

[editovat] Města

Hlavní článek: Seznam moldavských měst

Mihai Eminescu, národní básník moldavský i rumunský

Přehled větších měst a jejich vylidňování po rozpadu Sovětského svazu podává tabulka:

[editovat] Politika

Hlavní článek: Politický systém Moldavska

[editovat] Moldavsko-české vztahy

Prezidentský palác v Kišiněvě

Moldavská republika s účinností od 1. ledna 2007 zrušila vízovou povinnost pro občany České republiky Toto opatření umožňuje vstup a pobyt na území Moldavské republiky bez víz maximálně po dobu 90 dnů v průběhu 6 měsíců od data prvního vstupu. Od 6. dubna 2006 se provádí přímo na hraničních přechodech registrace o pobytu cizinců do státního registru, čímž je nahrazena dřívější přihlašovací povinnost.^[2]¨

[editovat] Reference

1. ↑ [1]
2. ↑ http://www.mzv.cz/wwwo/mzv/default.asp?ID=5355

[editovat] Externí odkazy

• (ro) (ru) (en) Oficiální stránky Moldavské republiky
• (ro) (ru) (en) Oficiální stránky moldavské vlády
• (cs) Turistický průvodce po Moldavské republice
• (fr) Informace o Moldavsku

Seznam aktuálního počasí

[editovat] Související články

Další informace o tématu na projektech Wikimedia:

	multimediální obsah na Commons
	slovníková definice na Wikislovníku.

• Besarábie
• Gagauzsko
• Moldávie
• Podněstří

Moldavsko – Moldova – (MD)
Okresy (raioane) Moldavska a jejich hlavní města: Okres Anenii Noi (Anenii Noi) | Okres Basarabeasca (Basarabeasca) | Okres Briceni (Briceni) | Okres Cahul (Cahul) | Okres Cantemir (Cantemir) | Okres Călăraşi (Călăraşi) | Okres Căuşeni (Căuşeni) | Okres Cimişlia (Cimişlia) | Okres Criuleni (Criuleni) | Okres Donduşeni (Donduşeni) | Okres Drochia (Drochia) | Okres Dubăsari (Dubăsari) | Okres Edineţ (Edineţ) | Okres Faleşti (Faleşti) | Okres Floreşti (Floreşti) | Okres Glodeni (Glodeni) | Okres Hânceşti (Hânceşti) | Okres Ialoveni (Ialoveni) | Okres Leova (Leova) | Raionul Nisporeni (Nisporeni) | Okres Ocniţa (Ocniţa) | Okres Orhei (Orhei) | Okres Rezina (Rezina) | Okres Râşcani (Râşcani) | Okres Sângerei (Sângerei) | Okres Soroca (Soroca) | Okres Străşeni (Străşeni) | Okres Şoldăneşti (Şoldăneşti) | Okres Ştefan Vodă (Ştefan Vodă) | Okres Taraclia (Taraclia) | Okres Teleneşti (Teleneşti) | Okres Ungheni (Ungheni)
Autonomní celky: Kišiněv | Bălţi | Tighina
Částečně autonomní regiony: Gagauzsko (Komrat) | Podněstří (Tiraspol)

Státy a území v Evropě

Albánie • Andorra • Arménie¹ • Ázerbájdžán² • Belgie • Bělorusko • Bosna a Hercegovina • Bulharsko • Černá Hora • Česko • Dánsko • Estonsko • Finsko • Francie • Gruzie² • Chorvatsko • Irsko • Island • Itálie • Kazachstán² • Kypr¹ • Lichtenštejnsko • Litva • Lotyšsko • Lucembursko • Maďarsko • Makedonie • Malta • Moldavsko • Monako • Německo • Nizozemsko • Norsko • Polsko • Portugalsko • Rakousko • Rumunsko • Rusko² • Řecko • San Marino • Slovensko • Slovinsko • Spojené království • Srbsko • Španělsko • Švédsko • Švýcarsko • Turecko² • Ukrajina • Vatikán
Teritoria, kolonie a zámořská území: Faerské ostrovy (DK) • Gibraltar (GB) • Guernsey (GB) • Jersey (GB) • Ostrov Man (GB)
Území se sporným postavením: Abcházie² • Čečensko • Jižní Osetie² • Kosovo • Náhorní Karabach² •Podněstří • Severní Kypr

Poznámky: ¹ Státy ležící v Asii, kulturně a historicky zařazovány do Evropy • ² Státy a území ležící částí svého území v Asii

Společenství nezávislých států
Arménie • Ázerbájdžán • Bělorusko • Kazachstán • Kyrgyzstán • Rusko • Tádžikistán • Uzbekistán • Moldavsko Přidružené členství: Turkmenistán • Sporné členství: Ukrajina • Bývalí členové: Gruzie