Momentová vytvořující funkce
Momentová vytvořující funkce (nebo také charakteristická funkce) je důležitou charakteristikou obsahující informace o rozdělení pravděpodobnosti náhodné veličiny.
Obsah |
[editovat] Definice
Momentová vytvořující funkce je pro náhodnou veličinu
definována jako střední hodnota funkce
, tzn.

kde
je pomocný parametr. Pro diskrétní náhodnou veličinu
je tedy momentová vytvořující funkce definována jako

kde
je pravděpodobnostní funkce veličiny
Pro spojitou náhodnou veličinu
pak momentovou vytvořující funkci definujeme jako

kde
je hustota pravděpodobnosti veličiny
.
Mezi momentovou vytvořující funkcí a rozdělením pravděpodobnosti existuje vzájemně jednoznačný vztah.
[editovat] Základní vlastnosti
Momentová vytvořující funkce má tyto základní vlastnosti:
-tá derivace v bodě
dává
-tý (obecný) moment.

- pro momentovou vytvořující funkci platí

- speciálně lze odvodit rozdělení součtu
nezávislých náhodných veličin
se stejným rozdělením a momentovou vytvořující funkcí 
veličina
má momentovou vytvořující funkci 
[editovat] Momenty
Momentovou vytvořující funkci lze využít k výpočtu tzv. momentů. Rozlišujeme momenty obecné, centrální a normované.
[editovat] Obecný moment
Pro diskrétní náhodnou veličinu
definujeme
-tý obecný moment jako

Pro spojitou náhodnou veličinu definujeme
-tý obecný moment jako
,
kde
je hustota pravděpodobnosti spojité veličiny
.
Uvedené vztahy mají smysl pouze tehdy, pokud výrazy na pravé straně konvergují absolutně.
[editovat] Vlastnosti
Moment
nazýváme střední hodnotou náhodné veličiny
a značíme
.
Hodnota
-tého obecného momentu náhodné veličiny
je rovna
-té derivaci vytvořující funkce
v bodě
, tzn.

[editovat] Centrální moment
Tzv.
-tý centrální moment diskrétní náhodné veličiny
definujeme vztahem
,
kde
je střední hodnota veličiny
.
Pro spojitou náhodnou veličinu
je
-tý centrální moment definován jako
,
kde
je opět střední hodnota veličiny
a
je její hustota pravděpodobnosti.
[editovat] Vlastnosti
Z definice střední hodnoty
plyne, že
je vždy nulový, tzn.
. Druhý centrální moment
je tzv. rozptyl, který obvykle označujeme jako
nebo
.
Každý centrální moment lze vyjádřit pomocí obecných momentů.
[editovat] Normovaný moment
Pro tzv. normovanou náhodnou veličinu
lze definovat normované momenty. Pro diskrétní náhodnou veličinu dostaneme
-tý normovaný moment ze vztahu ![\mu_k(U) = \sum_x {\left[\frac{x-\operatorname{E}(X)}{\sigma(X)}\right]}^k P(x)\,\!](/math/4/4/8/448046d6265ff9725a0b8f441acaa307.png)
Pro spojitou náhodnou veličinu
definujeme
-tý normovaný moment jako ![\mu_k(U) = \int_{-\infty}^\infty {\left[\frac{x-\operatorname{E}(X)}{\sigma(X)}\right]}^k f(x)\mathrm{d}x\,\!](/math/c/0/1/c0171fedd85e1207dd3b7ca2fae502bb.png)
[editovat] Vlastnosti
Normované momenty jsou bezrozměrnými veličinami a tedy také charakteristiky, které jsou na nich založeny, jsou bezrozměrné.
Každý normovaný moment lze vyjádřit pomocí centrálních momentů, které je však možné vyjádřit pomocí momentů obecných.
Používá se především třetí normovaný moment
, který nazýváme koeficientem šikmosti, a čtvrtý normovaný moment
, s jehož pomocí měříme špičatost rozdělení. Obvykle se špičatost měří tzv. koeficientem špičatosti
, který lze vyjádřit prostřednictvím čtvrtého normovaného momentu jako
.
[editovat] Související články
Momentová vytvořující funkce v jiných jazycích: Deutsch, English, فارسی, Français, עברית, Italiano, 한국어, Nederlands, Polski, Русский, Basa Sunda, Svenska, Türkçe, Українська, 中文
Stránka byla naposledy upravena v Stránka byla naposledy editována 29. 12. 2008 v 12:22.
Veškerý text je dostupný za podmínek GNU Free Documentation License (Autorské právo pro podrobnosti).
