Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| statutární město Most |
|
|---|---|
Jediná dochovaná ulice Starého Mostu |
|
| NUTS 5: | CZ0425 567027 |
| kraj (NUTS 3): | Ústecký (CZ042) |
| okres (NUTS 4): | Most (CZ0425) |
| historická země: | Čechy |
| katastrální výměra: | 86,94 km² |
| počet obyvatel: | 67 216 (květen 2008) |
| zeměpisná šířka: | 50° 30' 11" s. š. |
| zeměpisná délka: | 13° 38' 12" v. d. |
| nadmořská výška: | 233 m |
| PSČ: | 434 01 |
| zákl. sídelní jednotky: | 60 |
| místní části: | 7 |
| městské části / obvody: | 0 |
| katastrální území: | 18 |
| adresa magistrátu: | Magistrát města Mostu Radniční 1/2 434 69 Most posta@mesto-most.cz |
| primátor(ka): | Vlastimil Vozka |
| www.mesto-most.cz | |
Most (německy Brüx) je statutární město v severozápadních Čechách (Ústecký kraj), nachází se na řece Bílina. Počet obyvatel 70 325 (11.2. 2008).
Obsah |
První historické zmínky o osídlení místa, na kterém dnes stojí město Most, pocházejí z latinské Kosmovy kroniky české z 10. století, kdy přes zdejší močálovitou krajinu vedla stezka po dřevěných mostech. Odtud také pochází název města. Stezku využívali především kupci, putující mezi Prahou a Freibergem v Sasku a zpět. Na této obchodní cestě založil Hněva z rodu Hrabišiců tvrz a přiléhající osadu latinsky zvanou Pons Gnevin.
Hrabišicové ovládali osadu až do roku 1227, kdy po smrti posledního člena jejich rodu - Kojaty, přešla do vlastnictví kláštera Křížovníků Božího hrobu ve Zderaze u Prahy. Záznamy z roku 1238 však ukazují, že v této době již osada byla majetkem Přemyslovců. Za jejich vlády se Most stává městem (městská práva mu udělili postupně Přemysl Otakar II., Jan Lucemburský a Karel IV.), které bohatne nejen díky obchodu, ale také pěstováním vína na vinicích zakládaných v okolí koncem 14. století. Z doby vlády Přemyslovců se také dochovala nejstarší městská pečeť pocházející z roku 1257.
Po vlně ničivých požárů mezi lety 1455 a 1515 došlo k přestavbě a modernizaci městského centra. Z této doby pochází renesanční radnice nebo děkanský kostel Nanebevzetí Panny Marie, jehož architektem byl Jakub Heilmann ze Schweinfurtu.
Během třicetileté války byly město i hrad Hněvín dobyty Švédy. Hrad byl poté rok a půl obléhán císařskými vojsky, ale dobýt zpět se ho nepodařilo. Tato událost vyvolala v místních obyvatelích pocit, že hrad, který svým významem vždy přitahoval ke městu pozornost nepřátel, je zdrojem veškerého jejich utrpení. Na jejich žádost proto roku 1651 císař Ferdinand III. povolil hrad zbořit. Poničený třicetiletou válkou i vlastními obyvateli tak Most ve druhé polovině 17. století ztratil svůj hospodářský i politický význam.
Až o dvě stě let později začala nová etapa prudkého rozvoje města, když byly v jeho okolí objeveny obrovské zásoby uhlí. Roku 1870 byla do města přivedena železnice, postaven byl cukrovar, porcelánka, ocelárna, pivovar, městské muzeum. Počet obyvatel se prudce zvýšil. V roce 1895 bylo město zasaženo přírodní katastrofou – kuřavkou (tekutými písky). Pod zem se propadlo několik domů i s jejich obyvateli. Toto neštěstí však rozvoj města vážněji nenarušilo. Roku 1901 byla zprovozněna elektrická pouliční dráha, která spojila město Most s Kopisty, Litvínovem a Janovem. Roku 1911 bylo otevřeno nové městské divadlo. Mezi lety 1911 a 1914 byla postavena přehrada na Křížatkách, která zajistila Mostu dostatek pitné vody.
Za druhé světové války bylo město značně poničeno nálety amerických bombardérů při jejich nepřesných útocích na rafinerii v Záluží u Litvínova.
Rok 1954 přinesl první volby do národních výborů a prvním předsedou MNV se stal poštovní zaměstnanec a člen KSČ Václav Vágner. Ve stejném se také opět Kopisty a Souš odloučily od Mostu, argumentem se stalo špatné spojení s Mostem a velikost obcí, která v té době činila 5 200 obyvatel. Václav Vágner byl opětovně zvolen v roce 1957, kdy probíhala idealistická krize a velké nepokoje v Polsku a Maďarsku. Nové volby a tlak na růst těžby uhlí měly dopad na celkový další vývoj města. Za posledních 12 let se těžba zpětinásobila na hodnotu 50 milionů tun uhlí za rok, ještě více stoupla těžba zeminy z 10 milionů na 120 milionů kubických metrů zeminy. Bylo tak rozhodnuto o výstavbě nového moderního bydlení pro dělníky a horníky, jelikož město prý nedrželo krok s hospodářským vývojem. V této době se ještě nejednalo o zlikvidování starého města, nýbrž jen o výstavbu nových sídlišť.
Nové sídliště začalo vznikat mezi dnešními ulicemi Československé armády, třídou Budovatelů a ulicí Josefa Skupy. Architektonická soutěž v roce 1959 vypsaná radou KNV v Ústí nad Labem již počítala s výstavbou centra na křižovatce ulic Budovatelů a Skupovy. Hlavním materiálem se stal litý beton a panely, které se vyráběly přímo v Mostě v panelárně na místě dnešního hypermarketu Tesco. První dům byl dokončen v listopadu 1959.
Březen 1961 se nesl ve znamení celorevírního aktivu horníků, který se konal právě v Mostě a jehož se zúčastnil i prezident Antonín Novotný, ve stejný měsíc byla také zprovozněna tramvajová trasa do nové části města. V červenci pak byla dokončena hrubá stavba v té době nejvyšší budovy v okrese - patnáctipodlažní internát (dnes hotel Domino). Koncem roku 1962 bylo ve městě již šest desetipodlažních panelových domů, každý s více jak sedmdesáti byly. Závod lesnicko-technických meliorací v Teplicích započal zalesňování vrchu Šibeník a vysázel na 80 000 sazenic. Zalesňování bylo nutností, jelikož sídliště kolem byla bez zeleně a obyvatelstvo si začalo stěžovat.
V srpnu roku 1963 proběhla osudová jednání o likvidaci, které vzešly v platnost usnesením vlády č. 180 z 26. března 1964. Zbouráním a likvidací všeho nad ložisky uhlí měl stát získat přes čtyři a půl miliardy korun a tím získat po výstavbě nového města a zbourání starého zisk přes jednu miliardu korun. První etapa počítala se zbouráním zástavby na úpatí vrchu Hněvín, která dále měla pokračovat ke Šmeralovu náměstí. Druhá etapa pak měla být vedena od okrajových částí s postupným pokračováním do středu města.
V roce 1964 se po dalších volbách stal novým předsedou NV ředitel Dopravního podniku měst Mostu a Litvínova Miroslav Fleišer, který spolu se svým kolektivem měl realizovat dosud největší změny v historii města. V plánu byla rekonstrukce hradu Hněvín, výstavba lanovky (nakonec neuskutečněno), také výstavba koridoru, do kterého byla svedena řeka Bílina, železnice, tramvajová trať do Litvínova a také rychlostní silnice. Řešila se konkrétní podoba likvidace starého města a rozdělení nového. Zanikla ocelárna, pivovar i Severočeské keramické závody. S výstavbou koridoru se počítalo také s vybudováním nového nádraží (srpen 1977). Rekreaci vedle centrálního parku Šibeník, zajišťovaly také Lajsník a Velebudická výsypka. Tehdejší lom Benedikt se měl stát rekreační zatopenou zónou (stalo se). První obyvatelé ze starého Mostu se do nového přestěhovávali od ledna 1965 a to do Podžatecké ulice. Ve stejném roce byl zřízen Útvar hlavního architekta, jenž měl za úkol koordinovat výstavu teď již nového města. Tentýž rok se rozhodlo o přesunu děkanského kostela po umělé dráze (plány byly dokončeny počátkem roku 1967) a započala výstavba nemocnice (otevřena 1. března 1975, náklady 677 milionů korun). V únoru 1967 se v Mostě otevřel první severočeský podnik pro mládež, Neprakta klub (slouží dodnes), později se tento klub stal místem protikomunistických aktivistů, kde se konaly koncerty a představení mimo koncepci socialistického režimu.
Celkové investice do staveb v roce 1967 činily zatím 344 milionů korun. Mezi největší stavební podniky patřily Pozemní stavby Ústí nad Labem - stavební správa Most, Stavby silnic a železnic Praha, Stavební správa Ústí nad Labem a Konstruktiva Praha.
S rokem 1968 přišlo uvolnění a ve městě Most více než kdekoliv jinde, jelikož základnu obyvatel tvořili horníci a dělníci, celý region měl významné revoluční tradice a pozice KSČ byla také velmi silná. Přesto srpnová okupace nepřinesla žádné výrazné incidenty a nikdo nepřišel o život. Protesty byly sice značné, ale omezovaly se pouze na plakáty, nápisy a organizované protesty. Rada ONV a MěstNV v Mostě nakonec vyjednaly s veliteli cizích vojsk umístění bojové techniky mimo město, pro styčné důstojníky byly nabídnuty prostory výjezdového střediska dolů na Širokém vrchu. Také byly vneseny požadavky na nevměšování se do vnitřních záležitostí města a neomezování osobní svobody občanů. Vojenské velitelství v Mostě bylo nakonec zrušeno 21. října.
Romská problematika se začala řešit po roce 1969, kdy bylo nutné přemístit na 200 rodin (cca 1 100 jedinců) do obcí mimo starý Most. Nejprve se uvažovalo o celkové přemístění, pak o rozptýlení, aby se předešlo jejich velké koncentraci a případným problémům. Proti tomu se však postavila řada občanů. Posledním řešením bylo vybudování nového sídliště na okraji města a izolování problémového obyvatelstva od zbytku města.
V roce 1970 hlavní architekt předložil plán na dostavbu centra a podobu nových sídlišť. Počítalo se s kulturním domem i velkým ředitelstvím SHD. První kino (kino Kosmos) bylo otevřeno v roce 1971, ve stejném roce byly obce Velebudice a Souš připojeny k městu. Rok na to započala výstavba obchodního domu Prior, stavba měla trvat tři roky. V roce 1973 se dokončilo zatopení bývalého povrchového dolu Benedikt a v roce 1976 se otevřelo první koupaliště (dnes Aquadrom). V roce 1973 se konal první prvomájový průvod a betonová plocha (dříve nazývaná "Plecháč") na dnešním Prvním náměstí dostala tak rázem svůj neodmyslitelný ráz.
Dne 19. července 1974 ve 20:09 došlo k výbuchu v prostorách Chemických závodů v Záluží, který si vyžádal 15 obětí a 112 zraněných, značná část obětí byla i v tramvajovém voze, který zrovna projížděl blízko havárie. Celá událost byla nakonec dlouhou dobu maskována a veřejnost se dodnes nedozvěděla, co se přesně stalo.
V roce 1975 dne 20. dubna zemřel předseda MNV Miroslav Fleišer a novým předsedou se stal až v září František Lorenz. Dne 30. září v 11:50 odstartoval přesun děkanského kostela a ukončen byl 27. října v 8:52 hodin. Tentýž rok znamenal zánik pro obce Skyřice a o rok později pro Čepirohy, obě obce náležely pod správu Mostu.
V dalších volbách v roce 1976 byl zvolen Karel Šindelář, který se v prosinci 1977 usadil v dokončené budově sídla městského i okresního národního výboru (náklady činily cca 82 milionů korun). Tentýž rok se otevřela budova Střední zdravotnické školy pro 420 žáků s internátem s kapacitou 180 míst a krytým bazénem. Dne 28. října se otevřela čtrnáctipodlažní budova (tehdy nejvyšší budova v kraji) Sboru národní bezpečnosti a Vojenské správy (dnes sídlo státní policie, náklady 48 milionů korun). V prosinci se pak pro veřejnost otevřela sportovní hala s ubytovnou (kapacita 56 lůžek) a restaurací (celkové náklady 44 milionů). O rok později pak bylo rozhodnuto o stavbě automobilového okruhu (dnes Autodrom). V roce 1978 započala stavba kulturního domu v centru města s planetáriem a dále okresní knihovny (kapacita 450 000 svazků), také vznikl nový městský obvod - Most 15 Rudolice (Chanov), kam bylo do celkových třinácti bloků o kapacitě 400 bytů přemístěno romské obyvatelstvo ze starého Mostu, objekty byly ale obyvateli neustále devastovány (jedna budova musela být dokonce stržena), po čase se proto rozhodlo o postupném rozptylování romských rodin.
Koncem roku 1979 ukončilo svojí činnost divadlo ve staré části (poslední uvedená hra Liška a hrozny, prosinec) a soubor se přestěhoval do kulturního střediska Máj, tyto prostory byly však jen provizorní a měly sloužit jen jako dočasné útočiště do zbudování nové budovy divadla.
Novým předsedou byl v roce 1981 zvolen Rudolf Mooz, dostavěna byla Střední průmyslová škola pro 650 studentů denního a 300 studentů večerního studia, stará budova připadla Vysoké škole báňské v Ostravě, která zde zřídila svoje konzultační středisko. Dnes sídlo Oblastního muzea v Mostě. V dubnu 1983 byl otevřen největší hotel v okrese, hotel Murom (náklady 110 milionů) pro 486 hostů (dnes hotel Cascade). Koncem června byl pak pokřtěn závodní okruh a 14. srpna proběhl premiérový závod. V roce 1984 se do nové budovy přestěhoval okresní archiv (první účelová archivní budova po roce 1945 v České republice), v květnu se otevřel Oblastní dům kultury horníků a energetiků (dnes Kulturní dům Repre) s planetáriem, v srpnu pak další kino, kino Mír, v prostorách knihovny (zprovozněna v březnu 1985) a s kapacitou 182 sedadel. Divadlo pracujících se otevřelo 8. listopadu 1985 a stalo se možná jedinou chválihodnou budovou v novém městě. Další kulturní stánek se pro veřejnost otevřel 4. listopadu, tehdy jmenovaná Kulturní památka Most a dnes Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Mostě stále ještě měla před sebou značné rekonstrukční práce.
Listopadové revoluční období roku 1989 se v Mostě nikterak výrazně neprojevovalo. Nakonec se přeci jen začaly objevovat podpůrné ambice pražských revolucionářů. Nastávající změny pak potvrdila návštěva prezidenta Václava Havla v únoru roku 1990.
V blízkosti města Mostu se nachází tzv. Ervěnický železniční koridor, což je vlastně železniční trať vedoucí z Chomutova přes Most do Teplic. V letech 1885-1945 mělo město díky Moldavské horské dráze železniční spojení se saským Freibergem, využívané především k exportu uhlí.
V roce 1901 byl zahájen provoz na úzkorozchodné meziměstské tramvajové trati, která spojovala Most, Záluží, Litvínov a Janov. Takto jezdily tramvaje (kromě drobných prodloužení tratě) až do 50. let 20. století, kdy se začalo s výstavbou moderní tramvajové rychlodráhy (už s klasickým rozchodem). Provoz na prvním úseku nové tratě byl zahájen v roce 1957, poslední úzkorozchodná tramvaj vyjela na trať v roce 1961. Tramvajová síť se od té doby příliš nerozšiřovala, poslední prodloužení kolejí nastalo v roce 1981.
V letech 1946 až 1959 jezdily mezi Mostem a Litvínovem rovněž trolejbusy. Jednalo se o jednu velmi dlouhou trať, která se po výstavbě tramvajové rychlodráhy stala zbytečnou a proto byl provoz trolejbusů mezi těmito dvěma městy zastaven.
Ve městě jsou situovány čtyři mateřské školy, dále patnáct základních škol, z nichž jedna je speciální, jedenáct středních, vyšších a vyšších odborných škol (většina jich je v soukromém vlastnictví) s jedním gymnáziem (též sportovním). Je možné navštěvovat jednu vysokou školu - Vysoká škola finanční a správní a také detašovaná pracoviště dalších čtyř vysokých škol nebo univerzit. Pro umělecky talentované děti jsou určeny dvě základní umělecké školy.
Kompletní seznam školských zařízení ve městě naleznete zde.
Město díky své populační velikosti má tu možnost a prostředky nabídnout širokou škálu kulturních zařízení a příležitostí, přesto se nemůže rovnat jiným (i menším městům), jelikož nehostí žádný významný festival, karneval, ani se zde nekonají významnější kulturní události na celorepublikové úrovni.
Přesto má poměrně dlouhodobou a věhlasnou tradici divadelnictví. Ve městě jsou hned dvě divadla, městské divadlo na Prvním náměstí a Divadlo rozmanitostí u obchodního centra Obzor a Aquadromu.
Výstavní prostory pro temporální expozice nabízí krom Oblastního muzea v Mostě také Galerie výtvarného umění Most ve sklepních prostorách Kostela Nanebzetí Panny Marie, foyeur městského divadla a v Městské výstavní síni Zlatá trojka umístěné v městské knihovně.
Oblastní muzeum v Mostě nabízí tři stálé přírodovědné a společenskovědní expozice, z nichž jedna je úmístěna mimo hlavní budovu muzea - na městském hřbitově v budově bývalého krematoria (dnešní Památník obětem II. světové války na Mostecku). Podkrušnohorské technické muzeum zase nabízí expozice a technické památky dobývání hnědého uhlí na Mostecku.
Pro děti jsou určeny dvě kulturní instituce - Dům dětí a mládeže v Mostě a Centrum volného času.
Ve městě se nachází celkem 6 promítacích kinopláten. Tři z nich v kině Kosmos pojmenované maxi, midi (určené převážně pro méně komerční filmy, filmový klub a jiné projekty) a dnes již nevyužívaný sál mini. Čtvrté plátno je umístěno v městské knihovně, páté pak v Reprezentačním domě Mostu a poslední v prostorách nemocnice.
Město těží ze svého handicapu nového města a má tak prostory pro vytvoření hned několika rekreačních a sportovních zón. Nádrž Benedikt byla kompletně vysušena a předělána na areál pro rodinné koupání, plážový volejbal a míčové hry. V areálu je dále možno zapůjčit si koule na pétanque, nebo koloběžky a využít dráhy kolem vodních ploch určené prioritně pro cyklisty a in-line bruslaře. Poblíž Benediktu se také nachází sportovní komplex Tornádo (Most), nabízející fitness, squash, stolní tenis, badminton, schwinn cycling, solárium a saunu.
Aquadrom poskytuje vedle několika bazénů, dvou tobogánů a jiných atrakcí pro vodní vyžití také solárium, saunu a fitness. Zadní strana koupaliště umožňuje vstup na minigolf.
Na kopci Šibeniční vrch, který se přímo dotýká centra města, jsou trasy vhodné pro in-line bruslaře. Ze strany od ulice Jana Palacha byl před několika lety zprovozěn skatepark a hned za ním dirtová dráha.
Ke koupání slouží vedle Aquadromu také vodní nádrž Matylda, kolem které se konec roku 2008 otevřene další okruh pro in-line pruslaře. Blízko areálu nemocnice bylo otevřeno zrekonstruované Koupaliště Ressl, kde je také možno hrát minigolf, pétanque a plázový volejbal, jako atraktivní hry koupaliště nabízí venkovní šachy, Člověče nezlob se a kuželky.
Sportovní vyžití poskytuje také Autodrom a Hipodrom. U nákupního centra bývalé betonárky stojí hokejový stadion; o ulici dál pak stadion fotbalový.
Na Letišti Most působí Aeroklub Most, který mimo jiné poskytuje příležitost pro hojně vyhledávaný parašutismus (ten má na starosti Paraklub Most).
Město trpí kvůli své nedávné historii a doplácí na zničení původního starého města. Dnešní nedostatek památek, absence starého jádra města, neexistence viditelné historie, zničená krajina v okolí a typický vzhled dnešního města daný výstavbou během komunistického režimu, nemůže nijak výrazně přispívat k cestovnímu ruchu. Tyto okolnosti vedou ale k tomu, že existujíní snahy o vykompenzování těchto nedostatků. Dnes je počet zahraničních i tuzemských návštěvníků města ve srovnání s okolními velkými městy zanedbatelný. Návštěvníky města obvykle zajímá jak je vypořádáno s oksolní zničenou krajinou v důsledku povrchové těžby uhlí, jak probíhají její rekultivace, zajímají se také o kostel Nanebzetí Panny Marie. Mezi vyhledávané objekty patří významná česká sportoviště - např. dostihový areál resp. Hipodrom, Autodrom a golfové hřiště, jenž vznikla na důlních výsypkách a odvalech.
Od léta 2008 bude započato se zaplavováním budoucího Jezero Most což by mělo vést ke vzniku další významné rekreační a sportnovní zóny. U přesunutého gotického kostela vzniká arboretum, které v roce 2009 doplní dřevěný pravoslavný kostel z Rumunska, rozhledna a miniatura Starého Mostu. Další rozhledna má být postavena v témže roce na vrcholu Ressl.
Vzhledem k nízkému turistickému ruchu se se zde nachází pouze řada menších ubytovacíh kapacit.
Místo pro natáčení si vybrali režiséři filmů Štěstí, Pusinky nebo třeba Roming. Z těch starších stojí za to zmínit například Most u Remagenu o dobytí Berlína, Jatka č. 5[1], Příběh pro začínajícího kata z roku 1969, dále sovětský film Špaček a lyra z roku 1973, o čtyři roky později pak vznikl východoněmecký film Vzpomínky z ilegality a snímek o převratu v Chille v sovětsko-maďarsko-české koprodukci Kentauři, detektivka z roku 1978 Stíhán a podezřelý, v roce 1979 poté polské filmy Náš dům, Daleká cesta a Nareziny mladého Varšavy, dále zde vznikaly filmy Na západní frontě klid, Fronta v týlu nepřítele z roku 1980 a dvoudílný film Boj o Moskvu z roku 1985.
Ve městě vychází hned několik periodik. Od pondělí do soboty vychází Mostecký deník, jednou týdně vždy ve středu vychází týdeník Homér. Magistrát vydává každý měsíc vlastní Mostecké listy. Mostecká uhelná a. s. vydává pravidelně čtrnáctideník Důlní noviny. Jednou měsíčně vydává tiskovinu Krušnohor stejnojmená společnost bytového družstva v okrese. Dále vychází Mostecký zpravodaj jako informační periodikum o službách města Mostu.
Ve městě působí jedno rádio Rádio Most a regionální televize Dakr se sídlem v městské čtvrti Velebudice.
Město má několik obchodních zón, z nichž nejvýznamnější jsou soustředěny spíše uvnitř města než na jeho okraji. Obchody jsou rozložené všude po městě, ale největší koncentrace je právě v následujících oblastech:
Dnes se zde nalézají dva hypermarkety vedle sebe, konkrétně Kaufland a Tesco, v rámci jejich prostor se nalézá menší množství méně významných maloobchodů kromě Rena. Samostatné budovy mezi hypermarkety pak zabírají obchody převážně textilního zboží Deichman, NewYorker, Takko, Vögele, dále pak elektroniky Planeo, K+B Elektro a ložního textilu a domácích potřeb Jisk.
Podél nejdelší ulice ve městě se nachází značné množství drobných obchodů různého sortimentu od textilu (Uncle Sam), přes domácí potřeby a železářství (Obex) až po drogérii Rossmann.
Ve středu centra je hned několik obchodních komplexů, jako je Delta (zaměřená na drobný maloobchod), Atol (spíše tržnicové zboží a discont Plus), obchodní dům Prior (vlastní oddělení Prioru převážně pro textil, obuv, elektro, látky a papírnické zboží; zbylé prostory pronajaté jiným subjektům – např. Kenvelo, Delvita, McDonald's). Mezi Priorem a Deltou jsou umístěné dvě obchodní pasáže oddělené ulicí Moskevskou. U magistrátu byla vystavena další obchodní pasáž, naproti přes třídu Budovatelů je poté možné naleznout další řadu obchodů doplněné občerstvením (cukrárna, bufet, vegetariánská restaurace) a drogérií Rossmann.
Obchodní centrum Central Most je nově postavenou stavbou přímo v samotném centru na Prvním náměstí. Skládá se z devadesáti obchodů a jednoho sta bytů. Vzhledem k rozlehlosti je tu možné najít různorodý sortiment. Z obchodů s elektronikou jsou to Datart, Comfort a Nokia; obuv poskytují Baťa, Reno, CCC a další; na sport se zaměřují Alpine Pro, Intersport, Nord Blanc a jiné; textilní zboží pak například C&A, NewYorker, Kenvelo, Exe jeans, Cropp Town, Time Out, Wrangler, Orsay, OP Prostějov, House nebo Esotiq; dětské předměty zajišťuje Pompo nebo Paper Epee Candy; hodinky Top Time nebo Swatch; dále klenoty, květinářství, knihkupectví, drogerie dm, optik Grand Optical nebo Oko Optic; Yves Rocher, Tchibo nebo Marionnaud
Obchodní centrum Rozkvět patří mezi chátrající objekty a ač se již dávno mělo přistoupit k jeho opravě, ekonomické důvody a teď již velká konkurence kolem nedovolují nápravu. Z těch známějších je tu jen provozovna Bankrotu.
Obchodní centrum Kahan patří k nejdelšímu ve městě, tvoří jej dvojpatrový (z úrovně hlavní ulice)/trojpatrový (z úrovně zásobovací ulice) komplex budov tvořící jeden podélný celek. Vzhledem ke svému architektonickému vzniku nemá příliš dobrou pověst ani popularitu, ale i tak patří k nepostradatelnému obchodnímu středu sídliště okolo sebe. Nachází se tu Dance Club Paladium, Rossmann, Schlecker, Fortuna, Erotic City a další podniky.
Přes křižovatku se vedle Kahanu nalézají diskotní prodejny Lidl a Plus, dále Baumax a v plánu jsou další obchodní budovy.
Hypermarket Interspar se nachází na kraji města a tvoří spádovou oblast u městské části Velebudice. Prodejnu tu dále má Apollo Sport, Euronics, v těsné blízkosti také Penny Market a v plánu je stavba Obchodního parku Interspar s jedenácti rozlehlými prodejnami (převážně domácí potřeby, textil a ostatní budou druhořadé).
Komplex se také nalézá v krajní oblasti města, ale přístupnost k němu je mnohem lepší. V samotném komplexu je krom OBI, také prodejna elektra K+B Elektro, Kik, Lidl, drogerie Schlecker a obchod s oděvy. V těsné blízkosti pak stojí budova Světa koberců
Obchodní centrum Obzor se také řadí k chátrajícím centrům, dnes se tu nenachází žádný významný podnik krom supermarketu Albert přes ulici.
Město Most (vzhledem ke své neslavné minulosti dobývání uhlí) si zakládá na udržování čístého prostředí a snaží se intenzivně podporovat nejen čisté ovzduší ale i občany v recyklaci odpadů. Vedle Vídně patří Most k jediným městům v Evropě s kompletně ekologickou veřejnou hromadnou dopravou.
Recyklace odpadů se v tuto chvíli omezuje pouze na třídění skla, papíru a plastů. Kartonové obaly se ve městě třídí spolu s plasty. Kovy a jiné materiály má nastarost 40 sběren vykupující a likvidující využitelný odpad. Nejvýznamnější je Sběrný dvůr v Mostě - Rudolicích.
Na území bylo k červnu 2007 evidováno celkem 1440 stanovišť kontejnerů a popelnic (1111 středních kontejnerů, 820 popelnic do objemu 120 litrů, 407 popelnic do objemu 240 litrů, 250 kontejnerů na třídění papíru, 350 na plast a 144 kontejnerů na sklo.
V oblasti vymezené hranicí města se nachází hned devět ohrožených druhů rostlin (bělozářka liliovitá, tařice skalní, modřenec tenkokvětý, hvězdice zlatovlásek, kavil Ivanův, sasanka lesní, divizna brunátná, zvonek boloňský a hlaváček jarní) a dvě silně ohrožené rostliny (kozinec bezlodyžný a leknín bílý); žádná kriticky ohrožená rostlina nebyla zaznamenána.
Seznam představitelů města Mostu.
| Související články obsahuje Portál Most |
| Statutární město Most | |
|---|---|
|
Čepirohy | Komořany | Most | Rudolice | Souš | Starý Most | Velebudice | Vtelno |
|
| Města a obce okresu Most |
|---|
|
Bečov • Bělušice • Braňany • Brandov • Český Jiřetín • Havraň • Hora Svaté Kateřiny • Horní Jiřetín • Klíny • Korozluky • Lišnice • Litvínov • Lom • Louka u Litvínova • Lužice • Malé Březno • Mariánské Radčice • Meziboří • Most • Nová Ves v Horách • Obrnice • Patokryje • Polerady • Skršín • Volevčice • Želenice |