Motolský potok

Motolský potok
Motolský potok poblíž oblasti Cibulka a Poštovka Délka toku 9,9[1] km Plocha povodí 15,7 km² Průměrný průtok 0,005 m³/s Světadíl Evropa Pramen Zličín Ústí Vltava Protéká Česko (Praha) Úmoří, povodí Atlantský oceán, Severní moře, Labe, Vltava

Motolský potok je potok, který je levým přítokem dolní Vltavy. Ve většině své délky dnes teče pod zemí jako kanalizační stoka. Celá trasa potoka vede územím obvodu Praha 5, a to městskými částmi Praha 13 a Praha 5. Je dlouhý 9,9 km dle Stacha (9,33 km dle Wurma). Povodí řeky je 15,7 km².

[editovat] Průběh toku

Pohled z kanalizační šachty kterou teče poblíž svého prameniště, nedaleko továrny Siemens a stanice metra Zličín.

Motolský potok pramení nedaleko stanice metra Zličín, mezi hypermarketem Globus a továrnou Siemens (dříve ČKD Tatra), na hranici Stodůlek a třebonické části městské části Praha-Zličín, na úpatí stěny z pískovců. O necelý kilometr dále za nádrží v lokalitě Pod Zličínem vtéká do zakrytého úseku, kterým pokračuje asi kilometr. Objevuje se v oblasti přírodní památky U Hájů, kde po krátkém přírodním úseku podtéká hřbitov Háje a objevuje se u motolského krematoria. Tam za přírodní památkou Kalvárie v Motole podtéká Plzeňskou ulici, naproti motolské vozovně mine trojici nádrží u motolské křižovatky a na začátku Košíř u sídliště Poštovka (pod usedlostí Cibulka) ústí do podzemí a v závěrečných třech kilometrech už z něj nevyjde, dokud přes Smíchov nevteče zleva do Vltavy zhruba v úrovni Lesnické ulice mezi Palackého a Jiráskovým mostem.

[editovat] Vodní režim

Průměrný průtok není zjištěn, při měření čistoty v roce 1999 v Motole (4,75 km před ústím) průtok 0,005 m³/s.

[editovat] Historie

Tak jako u ostatních významných pražských potoků (Rokytka, Botič, Dejvický potok, Šárecký potok), i podél Motolského potoka byla nalezeny stopy osídlení z dob šňůrové keramiky a zvoncovitých pohárů i z pozdějších dob.

Víte-li nějaké údaje o regulaci a kanalizaci Motolského potoka, prosím, doplňte je.

Městská část Praha 13 provedla revitalizaci prameniště a části údolí Motolského potoka, kde jsou z přírodního hlediska cenné lokality s výskytem mnoha vzácných rostlin a porostů. Projekt sponzoruje například majitel hypermarketu Globus WEST Investment a.s. (6 milionů korun), pivovar Staropramen (500 tisíc korun) a Ministerstvo životního prostředí (150 tisíc korun). Stavba byla slavnostně zahájena 30. září 2004. Pamětní listina s fotografiemi stavu před úpravami byla ve schránce zabetonována do nového stavidla ve středu vypuštěného Jezírka v lomu.

[editovat] Čistota

Z hlediska chemických a mikrobiologických ukazatelů a kyslíkového režimu patří Motolský potok do nejhoršího, 5. stupně znečištění, v mnoha ukazatelích horší než Botič i Rokytka. Pouze z hlediska přítomností těžkých kovů je na tom lépe než Vltava a Berounka. Měřicí stanoviště je u motolských nádrží, zaústění do zaklenutí, 4,75 km před ústím do Vltavy.

V pořadu České televize Večerníky z Čech dne 29.6.2005 běžel příspěvek „Přes čtyři roky trvalo čištění pražského Motolského potoka a okolního údolí“.

[editovat] Výpravy do podzemí

Na několika místech ze stoky ústí schodiště nebo jiné otvory ven. Přestože většina možných vstupů do podzemní části potoka je zazděná či zamřížovaná, potok od nepaměti láká mládež a různé dobrodruhy. Pravidelné návštěvy koná například Speleo klub Kladno.

Podle svědectví z počátku 90. let dvacátého století byly některé části podzemního potoka obydleny velkým množstvím potkanů.

[editovat] Související články

• Seznam pražských řek a potoků

[editovat] Poznámky

1. ↑ dle Stacha (9,33 km dle Wurma)

[editovat] Externí odkazy

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Motolský potok

• Údolí Motolského potoka bude zase krásné (Samuel Truschka, web Prahy 13, 11/2004)
• Vycházka podél Motolského potoka (Jiří Stach, 29.9.2005)
• Motolský potok a přilehlé stoky
• Ročenka jakosti povrchových vod (1999)
• Třídy jakosti vod v povrchových tocích (1996–1997)
• Přirodní památka U Hájů
• EIA pro Siemens Zličín Posouzení vlivu lakovny Siemens na životní prostředí (Ing. Karel Vurm, CSc, červen–srpen 2004)