Mrkev obecná

Mrkev obecná
Vědecká klasifikace
Říše: rostliny (Plantae) Podříše: cévnaté rostliny (Tracheobionta) Oddělení: krytosemenné (Magnoliophyta) Třída: vyšší dvouděložné (Rosopsida) Řád: dřínotvaré (Cornales) Čeleď: miříkovité (Apiaceae) Rod: mrkev (Daucus)
Binomické jméno
Daucus carota L., 1753

Mrkev obecná (Daucus carota) je rostlina z čeledi miříkovitých, pěstovaná jako kořenová zelenina. Blízkým příbuzným mrkve je pastinák.

[editovat] Synonyma

• Daucus gingidium Linné, 1753
• Daucus vulgaris Garsault, 1767
• Daucus vulgaris Lamarck, 1779 (nom. illeg.)
• Daucus communis Rouy & E. G. Camus in Rouy, 1901 (nom. illeg.)

[editovat] Poddruhy a variety

• Daucus carota subsp. carota (syn. Daucus sylvestris Miller, 1768; syn. Daucus carota var. sylvestris (Miller) Hoffmann, 1791; syn. Daucus carota subsp. sylvestris (Miller) Schübler & Martens, 1834) - Mrkev obecná pravá: Původní divoká nešlechtěná forma mrkve.
• Daucus carota subsp. sativus (Hoffmann) Arcangeli, 1882 ex Schübler & Martens, 1834 (syn. Daucus carota var. sativus Hoffmann, 1791; syn. Daucus sativus (Hoffmann) Passerini, 1852 ex Röhling, 1812) - Mrkev obecná setá: Současná asi nejoblíbenější odrůda mrkve v Česku. Představuje vyšlechtěný kultivar, který se od původní mrkve liší nejen mohutností kořene, ale také jeho barvou. Obsahuje více karotenů, což se podílí na jeho červené barvě (původní divoké mrkve mají kořen bílý, žlutý či nachový).
• Daucus carota cv. “Beta Sweet“: Americký genetik Leonard M. Pike z Texas A&M University vyšlechtil intenzívně oranžovou odrůdu s temně nachovým povrchem, která obsahuje o 50 % více β-karotenu než běžné formy. Tato látka působí jako antioxidant preventivně proti vzniku rakoviny. Na trh v USA byla nová forma uvedena v roce 1998.

[editovat] Vzhled

Mrkev je dvouletá rostlina, která první rok svého života vytváří přízemní růžici listů a v mohutném hlavním kořeni shromažďuje živiny. Druhý rok vyžene lodyhu s okoličnatým květenstvím.

[editovat] Výskyt

Rostlina pochází z jižní Asie, z oblasti Afghánistánu, Íránu a Pákistánu, kde ještě přežívají její divocí a nezkultivovaní zástupci a tvoří tak centrum diverzity druhu. Historie jejího rozšíření není zcela jistá; předpokládá se, že se v 10. století rozšířila do celé oblasti od Indie pro východní Středomoří. Ve 12. století se dostala až do západní Evropy a do Číny. V současné době se pěstuje na celém světě.

Divoké zástupce tohoto druhu můžeme objevit ve volné přírodě i v Česku.

[editovat] Obsahové látky

Podrobnější informace naleznete v článku seznam látek obsažených v mrkvi.

Obsahuje mnoho vitamínů a jiných užitečných látek, z nichž nejvýznamnější jsou β-karoteny - dimery vitamínu A zodpovědné za červenou barvu kořene. Dále je bohatá na vlákniny a antioxidanty. Po chemické stránce byla podrobně prozkoumána a v jejím kořenu a semenech bylo nalezeno několik set různých chemických sloučenin. Mezi nejvýznamnější z nich patří:

[editovat] Použití

[editovat] Použití v kuchyni

V kuchyni se používá pouze kořen.

Mrkev se může jíst syrová, vcelku jen tak po opláchnutí, nasekaná či nastrouhaná do salátů, či tepelně upravená v polévce, játrové omáčce atd…

V polévkách bývá často kombinována s celerem a cibulí kuchyňskou.

[editovat] Lékařství a léčitelství

Jako droga se sbírá její kořen (Radix dauci), semena (Fructus dauci) a výjimečně i nať (Herba dauci). Mrkev se používá v léčitelství jako močopudný a projímavý prostředek, při šerosleposti, močových kamenech a revmatických zánětech kloubů. Šťáva z kořene pomáhá také při ischemické chorobě srdeční.

V únoru 2005 bylo zjištěno, že látka falkarinol (falcarinol) obsažená v mrkvi může snižovat rozvoj rakoviny.^[1]

[editovat] Literatura

Květena České republiky, díl 5 / B. Slavík (Ed.). - Praha : Academia, 1997. - S. 421-422.

[editovat] Externí odkazy

• Mrkev obecná na botanika.wendys
• Mrkev obecná na biolibu
• NAŘÍZENÍ KOMISE (ES) č. 730/1999 ze dne 7. dubna 1999, kterým se stanoví obchodní norma pro mrkev

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Mrkev obecná