Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Myers-Briggs Type Indicator (MBTI) je osobnostní test navržený pro identifikaci osobnosti. Katharine Cook Briggs a její dcera Isabel Briggs Myers vytvořily test během 2. světové války a jeho kritéria vyplývají z teorií Carla Junga v jeho práci Psychologické typy. Test je často používán v oblastech pedagogiky, při osobních pohovorech a výběru zaměstnanců, v manželských poradnách a pro osobní vývoj.
Indikátor se liší od standardizovaných testů a jiných měřitelných vlastností, jako inteligence. Místo toho zařazuje osoby podle jejich dominantních vlastností.
Obsah |
Typologie osobnosti MBTI je nástroj, který lze využít mnoha způsoby. Obzvláště užitečným pomocníkem je v oblasti osobního rozvoje. Zvládnutí a používání teorie osobnostních typů může být prospěšné zejména tehdy, pokud je využívána spíše k objevování, než jako metoda pro škatulkování lidí nebo omluvu jejich chování.
Šestnáct osobnostních typů je založeno na známém výzkumu Carl Junga, Katharine C. Briggsové, a Isabel Briggs Myersové. Jung jako první rozvinul teorii, že každý jednotlivec má osobnostní typ. Věřil, že existují dva základní druhy „funkcí“, které lidé používají ve svém životě: jak přijímáme informace (jak vnímáme věci) a jak vytváříme rozhodnutí. Věřil, že uvnitř těchto dvou kategorií existují dva opačné způsoby fungování. Informace můžeme vnímat prostřednictvím 1) našich smyslů (Sensing) nebo 2) naší Intuice (iNtuitive). Rozhodnutí můžeme vytvářet založená na 1) objektivní logice (Thinking) nebo 2) subjektivních pocitech (Feeling). Jung věřil, že my všichni v životě využíváme tyto čtyři funkce, ale každý jednotlivec užívá různé funkce s kolísajícím množstvím úspěchu a frekvence. Věřil, že můžeme určit pořadí preferencí těchto funkcí u každého jednotlivce. Funkce, kterou jedinec využívá nejčastěji je jeho dominantní funkce. Dominantní funkce je podporována pomocnou funkcí (druhá), terciární a podřízenou (nejméně oblíbenou) funkcí. Tvrdil, že každý má svou "Extrovertní" nebo "Introvertní" dominantní funkci. Cítil, že dominantní funkce je tak důležitá, že zastiňuje všechny další funkce a proto definoval osm osobnostních typů (z našeho pohledu již "historických"):
Katharine Briggsová teorii C. Junga prakticky vyložila a rozvinula. Ale byla to její dcera Isabel, která je zodpovědná za praktickou využitelnost prací zabývajících se osobnostními typy. Isabel využila práci své matky i Carla Junga a prosadila důležitost spolupráce pomocné a dominantní funkce při definování osobnostního typu. Přičleněním pomocné funkce do celkového obrazu se stalo zřejmým, že zde existuje další charakteristická preference, která nebyla Jungem definována: Usuzování (Judging) a Vnímání (Perceiving). Dnešní propracovaná teorie zastává názor, že každý jednotlivec má primární mód činnosti ve čtyřech kategoriích:
V každé z těchto kategorií něco preferujeme:
Všichni přirozeně používáme jeden z uvedených způsobů v každé kategorii častěji než ten druhý. Dá se říci, že preferujeme jeden způsob před druhým. Kombinací čtyř preferovaných způsobů se dostaneme k definici našeho osobnostního typu. Přesto, že každý z nás funguje napříč celým spektrem preferencí, každý jednotlivec má přirozenou preferenci, která se kloní k jedné nebo druhé straně:
Tyto první tři preference jsou založeny na Jungově teorii Osobnostních typů. Isabel Briggs Myersová tuto teorii doplnila o čtvrtou preferenci, která se zabývá tím, jak se stavíme k okolnímu světu v každodenním životě. Snažíme se věci organizovat, jsme cílevědomí a je pro nás příjemnější plánovité a strukturované prostředí (Usuzování -J) nebo jsme pružní a více nám vyhovuje prostředí nabízející otevřené a nahodilé příležitosti (Vnímání - P). Z teoretického hlediska víme, že pokud je naší dominantní funkcí Extrovertní přijímání rozhodnutí (T nebo F), dáváme přednost Usuzování (J). Pokud je naší dominantní funkcí Extrovertní shromažďování informací (S nebo N), preferujeme Vnímání (P).
Osobnostní typy dnes
Teorie osobnostních typů MBTI, tak jak ji známe dnes, je založená na následujících tvrzeních:
Možné kombinace těchto základních preferencí vytváří 16 různých osobnostních typů. Neznamená to, že každý jednotlivec bude naprosto jasně spadat do jedné nebo druhé kategorie. Pokud pomocí tohoto nástroje zjistíme, že jsme v první řadě Extroverti, neznamená to, že se také neprojevujeme Introvertně. Všichni každodenně využíváme všechny funkce. Pokud chceme růst a učit se, většina z nás rozvíjí schopnost dobře fungovat i v oblastech, které nejsou přirozené podstatě naší osobnosti. Nástrahy a zkoušky života nás nutí rozvíjet některé naše stránky důkladněji než jiné. Pokud máme toto na mysli, je nám určitě mnohem jasnější fakt, že nemůžeme lidi škatulkovat podle chování do předepsaných kategorií. Přesto můžeme identifikovat naše přirozené preference a zjistit v této souvislosti něco o svých přirozených silných a slabých stránkách.
Podle teorie osobnostních typů MBTI má každý z nás přirozenou preferenci, která spadá do jedné ze dvou kategorií v každé ze čtyř oblastí. Náš osobnostní typ naznačuje, jak budeme pravděpodobně jednat v různých životních situacích a v jakém prostředí se budeme cítit nejlépe.
To, že se něco dozvíme o svém osobnostním typu, nám pomůže porozumět, proč určité stránky života jsou pro nás snadnější a jiné jsou víceméně bojem. To, že se něco dozvíme o osobnostním typu druhých lidí, nám pomůže lépe porozumět, jak s nimi komunikovat a co jim jde nejlépe.
Praktické použití typologie osobnostních typů
Čtyři základní preference jsou:
Když mluvíme o extroverzi a introverzi, rozlišujeme mezi dvěma světy, ve kterých každý z nás žije. Je to svět uvnitř nás a vně nás. Když se zabýváme světem vně jsme extrovertní a když jsme uvnitř svých myslí, jsme introvertní.
Extrovertní jsme, když:
Introvertní jsme, když:
V kontextu s osobnostním typem je důležité rozlišit, ve kterém z těchto světů se nacházíme častěji. Určujeme si své životní cíle externě nebo interně? Který z těchto světů nám dodává energii, a který ne?
"SN" preference odkazuje na to, jak shromažďujeme informace. My všichni potřebujeme informace, na kterých jsou založena naše rozhodnutí. Informace shromažďujeme prostřednictvím našich pěti smyslů. Jung tvrdil, že existují dva odlišné způsoby vnímání informací, které shromažďujeme. Lidé s preferencí Smyslového vnímání vnímají informace v přesné, konkrétní formě. Lidé s preferencí Intuice vytváří ze shromážděných informací abstraktní možnosti. Všichni v životě využíváme jak Smyslové vnímání tak i Intuici, ale s odlišnou mírou efektivity a s odlišnou úrovní pohodlí.
Smyslově vnímáme, když:
Intuici používáme, když:
V souvislosti s osobnostními typy je důležité rozpoznat, které metodě shromažďování informací nejvíce věříme. Skutečně spoléháme na svých pět smyslů a požadujeme konkrétní, praktická data, abychom s nimi mohli pracovat? Nebo věříme naší intuici bez nezbytného vytvoření pevných základů faktů?
Když Jung studoval lidské chování, všiml si, že lidé disponují schopností přijmout rozhodnutí založené na dvou velmi odlišných souborech kritérií: Myšlení a Cítění. Když někdo udělá rozhodnutí, které je založeno na logice a rozumu, pracuje v režimu Myšlení. Když někdo udělá rozhodnutí, které je založené na jeho systému hodnot, nebo na tom, čemu věří, že je správné, pracuje v režimu Cítění. Všichni využíváme při rozhodování oba režimy, ale více věříme jen jednomu z nich. Myslitel vytváří rozhodnutí racionálním, logickým a nestranným způsobem, na základě toho, v co věří, že je čestné a správné podle předem definovaných pravidel chování. Pocitový člověk vytváří rozhodnutí subjektivním způsobem, založená na tom, v co věří, že je správné podle jeho vlastního systému hodnot.
Vytváříme rozhodnutí v režimu Myšlení, když:
Vytváříme rozhodnutí v režimu Cítění když:
Některá rozhodnutí jsou vytvářena pouze jedním z těchto dvou procesů - Myšlením nebo Cítěním. Většina rozhodnutí však zahrnuje jak Myšlení tak i Cítění. Rozhodnutí, která shledáváme nejtěžší, jsou ta, u kterých máme konflikt mezi naším Myšlením a Cítěním. V takových situacích bude mít navrch naše dominantní preference. Rozhodnutí, která považujeme za jednoduchá a cítíme se při nich dobře, jsou obvykle výsledkem synchronizace obou našich stránek Myšlení i Cítění.
Usuzování a Vnímání, v kontextu s osobnostními typy, se vztahuje k našim postojům k vnějšímu světu a k tomu, jak žijeme náš každodenní život. Lidé s preferencí Usuzování chtějí mít věci srovnané, uklizené a pevně stanovené. Lidé s preferencí Vnímání chtějí, aby věci byly přizpůsobivé a spontánní. Usuzovači chtějí věci stanovené a Vnímatelé chtějí věci s otevřeným koncem.
Usuzování používáme, když:
Vnímání používáme, když:
Všichni v našem každodenním životě používáme jak Usuzování tak i Vnímání. V kontextu s osobnostním typem je důležité rozlišení, kterým směrem se ubírá naše životní cesta, co je pro nás pohodlnější.
Rozdíl mezi Usuzováním Vnímáním je pravděpodobně nejvýznačnější z rozdílů mezi všemi čtyřmi preferencemi. Lidé se silnými preferencemi Usuzování mohou mít problémy s akceptováním lidí se silnými preferencemi Vnímání a naopak. Na druhou stranu "smíšené" páry (jeden Usuzující a jeden Vnímající) se mohou vzájemně doplňovat velice dobře, pokud jsou dostatečně zralí k tomu, aby byli schopní akceptovat vzájemné odlišnosti.
Jedny z nejdůležitějších současných prací, které vznikly na poli Osobnostních typů, vytvořil David Keirsey. Je autorem teorie založené na tom, že určitému osobnostnímu typu je přiřazený určitý temperament. Ve svém výzkumu prováděl pozorování, na jejichž základě kombinuje dvě ze čtyř preferencí se čtyřmi rozdílnými kategoriemi temperamentů. Každý z šestnácti osobnostních typů se tak hodí do jedné z těchto čtyř kategorií temperamentů. Autorem názvů, zde použitých pro jednotlivé typy temperamentů a jednotlivé osobnostní typy uvedené u každého temperamentu, je sám Keirsey. Všimněte si, že nejsou totožné s označením typů podle MBTI.
Hledají "bezpečí".
Hledají "rozruch".
Hledají "znalosti".
Hledají "identitu".
Vážní a klidní, se zájmem o jistotu a klidný život. Výjimečně svědomití, odpovědní a spolehliví. Schopní se dobře koncentrovat. Obvykle se zajímají o podporování a udržování tradic a institucí. Svoji práci si umí dobře uspořádat a pracují tvrdě a neúnavně směrem ke svým stanoveným cílům. Obvykle jsou schopni dokončit cokoliv, pro co se jednou rozhodli.
Klidní a rezervovaní, zajímají se o to jak a proč věci fungují. Jsou velmi zruční, pokud se týká mechanických věcí. Berou na sebe riziko a žijí současností. Obvykle se zajímají a mají talent na extrémní sporty. Jejich touhy jsou nekomplikované, jsou loajální ke svým partnerům i ke svému vnitřnímu žebříčku hodnot, ale nedělají si velké starosti s dodržováním zákonů a pravidel, pokud leží v cestě něčemu co hodlají udělat. Samostatní a analytičtí, výborní v hledání řešení praktických problémů.
Klidní, laskaví a zásadoví. Mohou být závislí na úspěchu. Obvykle kladou potřeby ostatních nad své vlastní. Stálí a praktičtí, oceňují jistotu a tradice. Mají prostorovou představivost a smysl pro fungování věcí. Jsou dobří pozorovatelé. Výjimečně citliví na pocity druhých lidí, rádi druhým slouží.
Klidní, vážní, citliví a laskaví. Nemají rádi konflikty a vyhýbají se dělání čehokoliv, co by mohlo konflikt vyvolat. Loajální a spolehliví. Mají výjimečně vyvinuté smyslové vnímání a cit pro krásu. Nezajímá je vedení nebo kontrolování druhých lidí. Jsou přizpůsobiví a mají otevřenou mysl. Bývají originální a tvořiví. Těší se z přítomnosti.
Mírně energičtí, originální a citliví. Mají sklon držet se věcí, dokud nejsou dokončeny. Disponují vynikající intuicí, pokud se lidí týká, soustředí se na jejich pocity. Dobře vyvinutý systém hodnot, kterého se striktně drží. Jsou velmi respektováni, pokud se týká jejich vytrvalosti s jakou dělají věci, které považují za správné. Často individualisté bez ambic ostatní vést nebo je následovat.
Klidní, přemýšliví a idealističtí. Zajímá je služba lidstvu. Mají dobře vyvinutý systém hodnot, usilují žít v souladu s ním. Výjimečně loajální. Přizpůsobiví. Zdrženliví, pokud jsou ohroženy jejich důsledně zastávané hodnoty. Často talentovaní spisovatelé. Bystří a schopní vidět možnosti. Se zájmem lidem porozumět a pomoci.
Nezávislí, analytičtí a rozhodní. Mají výjimečnou schopnost změnit teorie v pevné plány postupu. Vysoce oceňují znalosti, schopnosti a strukturu. Potřebují, aby to co dělají, mělo pro ně smysl. Dalekosáhlí myslitelé. Mají velmi vysoký standard pro svůj výkon i výkon ostatních. Přirození vůdcové, ale nechají se i vést, pokud stávajícím vůdcům věří.
Logičtí, originální, tvořiví myslitelé. Někdy je mohou velmi vzrušovat teorie a ideje. Mají výjimečnou schopnost a touhu měnit teorie v jasně uchopitelné věci. Vysoce oceňují znalosti, schopnosti a logiku. Tiší a rezervovaní, je těžké je dobře poznat. Individualisté nemající zájem druhé ani vést ani nechat se vést.
Přátelští, přizpůsobiví, orientovaní na činnost. Lidé činu, kteří jsou zaměřeni na okamžité výsledky. Žijí teď a tady. Berou na sebe riziko. Jejich životní styl je rychlý. Nesnáší dlouhé diskuse. Výjimečně loajální ke svým partnerům, ale obvykle nerespektují právo ani pravidla, pokud jim stojí v cestě, jestliže chtějí něco udělat. Vynikají znalci lidí.
Praktičtí, mají smysl pro tradice, jsou organizovaní. Pravděpodobně sportovci. Nezájem o teorie a abstraktno pokud nevidí praktické upotřebení. Mají jasnou představu o tom, jaké by věci měly být. Loajální a tvrdí pracanti. Rádi přebírají odpovědnost. Výjimečně schopní činnosti zorganizovat a udržovat v chodu. „Dobří občané“, kteří si cení bezpečí a pokojný život.
Zaměření na lidi, mají rádi legraci, těší je dělat věci pro ostatní zábavnější. Žijí současností, milují nové zážitky. Nemají rádi teorie a neosobní analýzy. Rádi pracují pro druhé. Na společenských akcích pravděpodobně budou v centru pozornosti. Mají dobře vyvinutý selský rozum a praktické schopnosti.
Dobrosrdeční, oblíbení a svědomití. Se sklonem klást potřeby ostatních nad své vlastní. Silný smysl pro odpovědnost a povinnost. Cení si tradicí a bezpečí. Rádi pracují pro druhé. Potřebují podporu, aby se dobře cítili. Dobře vyvinutý smysl pro prostor a funkčnost.
Nadšení, idealističtí a tvořiví. Schopní dělat cokoliv, co je zajímá. Dobří znalci lidí. Potřebují žít v souladu se svými vnitřními hodnotami. Vzrušují je nové myšlenky, ale nudí detaily. Jsou to lidé otevřené mysli, pružní, se širokou škálou zájmů a schopností.
Oblíbení a citliví, výjimeční znalci lidí. Orientovaní vně, s opravdovým zájmem o to, co si ostatní myslí a jak se cítí. Obvykle jsou neradi sami. Na vše se dívají z lidského hlediska a nemají rádi neosobní analýzy. Velmi efektivní v řízení lidí a vedení skupinových diskusí. Rádi pracují pro ostatní a pravděpodobně potřeby ostatních kladou nad své vlastní.
Tvořiví, vynalézaví a intelektuálně pohotoví. Dobří na širokou škálu věcí. Rádi debatují o věcech. Velmi je vzrušují nové myšlenky a projekty, ale mohou zanedbávat rutinnější stránky života. Všeobecně jsou to lidé otevření a asertivní. Milují lidi a podporují firmu. Mají výbornou schopnost porozumět představám a použít logiku k nalezení řešení.
Asertivní a otevření - mají touhu vést. Výborná schopnost porozumět složitým organizačním problémům a vytvářet celistvá řešení. Inteligentní a dobře informovaní, obvykle vynikají v rétorice. Oceňují znalosti a schopnosti. Často mívají malé pochopení pro neefektivnost nebo nepořádek.
Každý se s určitým temperamentem už narodí.
W. Harold Grant hodně pracoval s Jungovou teorií a došel k závěru, že Jung věřil, že osobnostní typ prochází vývojovým procesem, který je během života jednotlivce patrný. Ranné etapy v našem životě pomohou určit pořadí dominancí pro naše čtyři funkce (smyslové vnímání, intuice, myšlení, cítění) a vývoj naší dominantní a pomocné funkce. Pozdější životní etapy nám pomohou rozvinout naši terciární a nejméně oblíbenou funkci.
Podívejte se na fáze vývoje podle Granta - vezmeme si jako příklad osobnostní typ INFJ:
Věk 0 - 6 let
V tomto ranném věku používáme všechny čtyři funkce odlišným stylem. Zkoušíme odlišné funkce co do vlastností, určujeme, která nám bude nejlépe vyhovovat. Malý INFJ se ještě nejeví jako konkrétní osobnostní typ, ačkoliv jeho rodiče mohou zpozorovat trendy v chování, které jsou charakteristické pro jeden nebo více typů.
Věk 6 - 12 let
V průběhu této fáze se naše dominantní funkce začne rozvíjet a prosazovat se. Náš mladý INFJ se začne jevit jako snílek obrácený dovnitř - začíná preferovat využívání své Intuice k získávání informací a dělá to osamoceně (introvert). Dominantní funkce Introvertní intuice se začíná ukazovat jako běžný rys jeho osobnosti.
Věk 12 - 20 let
Pomocná funkce se prosazuje jako silná podpora dominantní funkce. Jelikož všechny současné studie ukazují na důležitost dobře vyvinutého týmu dominantní a pomocné funkce, je toto údobí důležité pro "sebeidentifikaci". Výzkumy naznačují, že lidé bez silné pomocné funkce, která by doplňovala jejich dominantní funkci, mívají podstatné problémy.
U našeho příkladu INFJ vidíme v tomto období vycházet do popředí pomocnou funkci Cítění jako podporu dominantní funkce iNtuice. Protože dominantní funkce INFJ je Shromažďování Informací, pomocná funkce musí být tou, která Vytváří Rozhodnutí. Bez procesu Vytváření Rozhodnutí bychom jen tápali a nikdy nic neudělali. Jakmile se pomocný proces Cítění dostává do popředí, INFJ začíná rozvíjet svou schopnost vytvářet rozhodnutí založenou na svém osobním systému hodnot. Tento pomocný proces vytváření rozhodnutí bude extrovertní, protože dominantní funkce je introvertní. Protože funkce vytváření rozhodnutí je Extrovertní, náš subjekt se nyní jeví jako "Usuzovatel" spíše než jako "Smyslově vnímající". Náš osobnostní typ INFJ je nyní už celkem pevně zakotven na svém místě a my známe pořadí dominancí u čtyř funkcí.
Věk 20 - 35 let
začínáme využívat naši terciální funkci častěji a úspěšněji. Náš INFJ začne využívat funkci Introvertní Myšlení. Pokračuje ve vytváření úsudků pomocí pomocné funkce Extrovertní Cítění, ale také začíná dělat úsudky založené na logice a rozumu, které dělá prostřednictvím své vlastní mysli spíše než prodiskutováním s ostatními.
Věk 35 - 50 let
Klademe důraz na naši čtvrtou, nejméně oblíbenou funkci. Cítíme potřebu ji rozvinout a užívat efektivněji. Náš INFJ začne využívat svou funkci Extrovertní smyslové vnímání. Stává se více si vědomý svého okolí a začíná sbírat informace od ostatních přesnějším a praktičtějším způsobem. Při sbírání informací stále spoléhá na svou dominantní funkci Introvertní Intuici, ale je více schopný použít i funkci Extrovertní smyslové vnímání, než byl dříve. Někteří vědci potvrzují, že příchod naší čtvrté, nejméně oblíbené funkce v tomto období života může být příčinou toho, co nazýváme "krize středního věku".
Věk 50 a více
Od 50 až do smrti, máme po ruce všechny naše funkce. Využíváme je ale více ukázněně a odlišněji, než když jsme byli velmi mladí. Náš základní osobnostní typ se dále prosazuje, ale jsme schopni využívat všechny čtyři funkce, když potřebujeme.
Níže představujeme data, která pochází z těchto zdrojů:
1. Data na www.personalitypage.com (údaje v první kulaté závorce)
Data představená na výše zmíněných stránkách pochází od namátkou vybraných 6.000 osob, které vyplnily osobnostní dotazník na webu Personalitypage a poskytly o sobě demografické údaje. Proto níže uvedené informace spíše odrážejí internetovou komunitu, než širší veřejnost a z tohoto pohledu mají omezený význam.
2. Data z knihy Typologie osobnosti pro manažery (údaje ve druhé hranaté závorce)
Autor v knize přímo neuvádí zdroje svých informací. Jedná se o data, která reprezentují širokou veřejnost a jsou tudíž z hlediska praktického použití typologie MBTI zajímavější. Výskyt osobnostních typů (od nejvyššího výskytu po nejnižší, shromážděno z výsledků 20.000 dotazníků)
3. Data z MBTI na en.wikipedia.org
| Rozdělení populace podle osobnostních typů | |||
| 1. |
2. |
3. |
|
| ISTJ |
8.8% | 6% | 11.6% |
| ISFJ |
11.9% | 6% | 13.8% |
| INFJ |
5.9% | 1% | 1.5% |
| INTJ |
2.9% | 1% | 2.1% |
| ISTP |
3.1% | 6% | 5.4% |
| ISFP |
5.9% | 6% | 8.8% |
| INFP |
11.4% | 1% | 4.4% |
| INTP |
4.0% | 1% | 3.3% |
| ESTP |
2.8% | 13% | 4.3% |
| ESFP |
5.4% | 13% | 8.5% |
| ENFP |
11.3% | 5% | 8.1% |
| ENTP |
3.6% | 5% | 3.2% |
| ESTJ |
7.1% | 13% | 8.7% |
| ESFJ |
8.6% | 13% | 12.3% |
| ENFJ |
4.3% | 5% | 2.4% |
| ENTJ |
2.2% | 5% | 1.8% |
| Rozdělení populace podle temperamentu | |||
| 1. |
2. |
||
| " SJ "Ochránce" Temperament |
36% | 38% | |
| "NF "Idealista" Temperament |
33% | 12% | |
| " SP "Řemeslník" Temperament |
18% | 38% | |
| " NT "Rozumný" Temperament |
13% | 12% | |
Výskyt orientace E, I
Extrovertů je v naší populaci cca. [75%].
Preferování rozhodovací funkce
Muži převážně preferují Myšlení (T) [60%]
Ženy preferují převážně Pocity (F) [60%]
Úroveň vzdělání
(Od nejvyššího k nejnižšímu)
Škála použitá k vypočítání této statistiky je od 1 do 6, 1 je nejnižší (neabsolvována střední škola) a 6 nejvyšší (PhD. nebo ekvivalent)
Výše průměrného ročního příjmu domácnosti
(Od nejvyššího k nejnižšímu)
Procentové zastoupení ženatých / vdaných
(Od nejvyššího k nejnižšímu)
Osobnostní testy MBTI
Testy (CZ) - volné
Testy (EN) - volné
Další informace o všech 16 typech osobnosti podle MBTI
| Myers-Briggs Type Indicator | |
|---|---|
| Osobností typy: | ISTJ | ISTP | ISFJ | ISFP | INTJ | INTP | INFJ | INFP | ESTJ | ESTP | ESFJ | ESFP | ENTJ | ENTP | ENFJ | ENFP |