Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky a klenoty
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače a notebooky
Nerodova věta popisuje regulární jazyky, když říká, že formální jazyk nad konečnou abecedou je regulární, právě když „dělí“ množinu všech slov nad danou abecedou na konečně mnoho podtříd. Myhill-Nerodova věta je rozšířením Nerodovy věty o část týkající-se prefixové ekvivalence.
Nechť X je konečná abeceda a ~ je relace ekvivalence na X * (množině všech slov nad X). Potom ~ je pravá kongruence, jestliže
a kongruence ~ je konečného indexu, má-li rozklad
konečně mnoho tříd (množin prvků, které jsou vzájemně kongruentní). Pak Nerodova věta samotná říká, že máme-li jazyk L nad konečnou abecedou X, jsou následující dvě tvrzení ekvivalentní:
Myhill-Nerodova věta přidává k předchozím ekvivalentním tvrzením další:
- L je rozpoznatelný konečným automatem (tedy jde o regulární jazyk))
- Existuje pravá kongruence ~ konečného indexu na X * taková, že L je sjednocením vybraných tříd rozkladu
- Relace prefixové ekvivalence má konečný index
Dva prvky jsou v pravé kongruenci, pokud, přilepíme-li k oběma libovolné (stejné) slovo, výsledná slova budou také vzájemně kongruentní. Kongruence je konečného indexu, pokud existuje konečně mnoho skupin, do kterých můžeme různá slova dle kongruencí roztřídit. Např. jazyk obsahující slova {aba, bba} rozděluje kongruence na 5 tříd:
Obvykle se jako kongruence bere rovnost stavů v konečném automatu (
, když slova u a v odpovídající konečný automat uvedou do stejného stavu).