Hledat:

Invia.cz Pojeďte do Egypta Kanárské ostrovy Dominikánská republika Madeira Last minute Vydělávejte s INVIA.CZ Letní dětský tábor
 

Náchod

Náchod
Pohled na Náchod ze zámku

Pohled na Náchod ze zámku

Náchod – znak Náchod – vlajka znak vlajka
status: město
NUTS 5 (obec): CZ0523 573868
kraj (NUTS 3): Královéhradecký (CZ052)
okres (NUTS 4): Náchod (CZ0523)
obec s rozšířenou působností: Náchod
pověřená obec:
historická země: Čechy
katastrální výměra: 33,32 km²
počet obyvatel: 21 559 (2. 10. 2006)
zeměpisná šířka: 50° 25′ 01" s. š.
zeměpisná délka: 16° 09′ 47″ v. d.
nadmořská výška: 346 m
PSČ: 547 01
zákl. sídelní jednotky: 25
části obce: 10
katastrální území: 10
adresa městského úřadu: Městský úřad Náchod
náměstí T. G. Masaryka 40
547 61 Náchod
starosta / starostka: Ing. Oldřich Čtvrtečka
Oficiální web: http://www.mestonachod.cz
Ofic. web MÚ: http://www.mestonachod.cz/mestsky_urad/
E-mail: podatelna@mestonachod.cz

Náchod (Česká republika)
Red pog.png
Náchod, Česká republika
Information-silk.svg Zdroje k infoboxu a částem obce

Náchod je okresní město v Královéhradeckém kraji na severovýchodě Čech. Bylo založeno v polovině 13. století rytířem Hronem z rodu Načeradiců. Ten založil hrad na strategickém místě, kde se zemská stezka zužuje do průsmyku zvaného Branka. První písemná zmínka pochází z roku 1254.

Název vznikl od toho, že se přes Náchod chodí do Kladska a Polska (do roku 1945 do Německa). Hraniční přechod Náchod-Běloves/Kudowa Słone leží na hlavní trase Praha–Varšava (silnice E67).

Náchodem protéká řeka Metuje. Historické jádro města je městskou památkovou zónou.

Obsah

[editovat] Historie

Náchodské náměstí a zámek (J. G. Ringle, mědirytina, cca 1740)

Kolem poloviny 13. století založil Hron z rodu Načeraticů hrad sloužící k ochraně území, kterým procházela stará obchodní zemská cesta spojující Prahu s Kladskem/Polskem a pod ním pravděpodobně i město. Hrad se nacházel na strategicky důležitém místě, kde se zemská stezka zužovala do průsmyku nazvaného Branka. Jméno Náchod je poprvé zdokumentováno v písemných pramenech v roce 1254 a vzniklo jako označení místa, kterým se chodí nebo prochází.[1]

Předchůdcem města byla trhová ves na místě dnešního Starého Města, jejíž význam dokumentuje hřbitovní kostel sv. Jana Křtitele ze 13. století. Od začátku 14. století bylo město Náchod chráněno hradbami, na něž navazovaly dvě další linie hradeb táhnoucí se nahoru k hradu. Okolo této doby začala též vznikat i dvě nejvýznamnější předměstí - Horské a Krajské před oběma branami.[1]

Během staletí se majitelé hradu střídali - mezi nimi král Jan Lucemburský a sirotčí hejtman Jan Kolda ze Žampachu. K významným změnám docházelo i ve vzhledu hradu. Z původního opevnění v nejvyšším místě ostrohu se zvětšil do velkého fortifikačního celku. Roku 1544 Náchod získal mocný a bohatý rod Smiřických ze Smiřic, jehož nárokům středověké sídlo nevyhovovalo - mezi lety 1566 a 1614 byl hrad přestavěn na pohodlný renesanční zámek a nastala doba největšího kulturního i hmotného rozmachu města. Náchod byl nadán výsadami, které je téměř rovnaly postavení měst královských.[1]

Náchod od západu (A. Haun, chromolitografie, 1867)

Třicetiletá válka ovšem přerušila rozvoj města. Statky Smiřických z důvodu oddanosti rodu králi Fridrichu Falckému propadly císařskému fisku a byly roku 1623 prodány Trčkům z Lípy. Po zavraždění Adama Erdmana Trčky spolu s jeho švagrem Albrechtem z Valdštejna v Chebu roku 1634 byly majetky opět zabaveny a získal je od císaře darem generál Ottavio I. Piccolomini, vévoda z Amalfi. Tímto se dostal Náchod do majetku italského rodu, za jehož vlády trpěl válečnými událostmi a násilnou rekatolizací. Došlo ale i k velké barokní přestavbě zámku v letech 1650-1659. Ve městě byly také prováděny stavební práce a roku 1638 byla vydlážděna první ulice - do dnes zvaná Kamenice. Po požáru města roku 1663 byla postavena barokní stará radnice a byl též přestavěn kostel sv. Vavřince na náměstí. Měšťané získali v této době četná privilegia.[1]

Po vymření rodu Piccolomini roku 1783 měli v držení Náchod několik let Desfoursové, od nichž jej koupil známý milovník umění vévoda Petr Kuronský. Po smrti Petra Kuronského v roce 1800 patřil Náchod jeho dceři vévodkyni Kateřině Vilemíně Zaháňské a od poloviny 19. století až do roku 1945 německému rodu Schaumburg-Lippe.[1]

letecký snímek zámku

19. století přineslo změny do života malého poddanského městečka. Vznikla městská samospráva, průmysl a železnice, rozvíjelo se školství, prudce vzrostl počet obyvatel. Stavební rozmach pokračoval až do 20. století a určil dnešní podobu středu města - např. pseudorenesanční nová radnice a secesní městské divadlo. Měšťanská společnost se v procesu národního uvědomění utvářela již v první polovině 19. století, z hospodářského hlediska však Náchod zůstával dlouho za sousedními městy.[1]

Vedle řemesel, soustředěných nejprve v cechovních a později společenstevních organizacích, byl ve městě i celém okolí rozhodujícím činitelem textilní průmysl, jehož výroba byla organizována faktorskými firmami. Ty však nemohly zajistit dostatečně rychlý rozvoj a až v roce 1882 byly postaveny první dvě malé mechanické tkalcovny, které odstartovaly rychlý růst textilního průmyslu ve městě. Počátkem 20. století byl Náchod jedním z největších bavlnářských center Rakousko-Uherska (město zváno "Manchester východu"). V této době hrál významnou roli v životě města průmyslový proletariát, jehož dělnické spolky doplňovaly četné spolky občanské.[1]

[editovat] Členění města

Katastrální území Náchoda
Panorama Náchoda od jihovýchodu
střed města z letadla

Náchod se v současnosti skládá z 10 místních částí téměř shodných s 10 katastrálními územími:

Dále po proudu Metuje se na Staré Město napojuje vesnička Bražec. Zde u čistírny odpadních vod začíná hluboké údolí jejíž značná část byla vyhlášena v roce 1997 jako přírodní rezervace. Údolím dlouhém několik kilometrů dojdeme na osadu Ostrovy, do Pekla, do vesnice Přibyslavi, na Dobrošov nebo do Nového Města nad Metují.

[editovat] Správní území

Související informace lze nalézt také v článcích Okres Náchod a Obvod obce s rozšířenou působností Náchod.

Náchod je okresním městem a také obcí s rozšířenou působností a pověřeným obecním úřadem. Okres Náchod se skládá ze 78 obcí, ORP z 36 obcí.

[editovat] Náchod ve filmu

Zajímavostí města je i fakt, že zde v roce 1976 natáčel štáb Dušana Kleina kriminální film Případ mrtvých spolužáků a Náchod byl uváděn dle scénáře jako Kostelec, čemuž se v dějinách filmu nevyhnul ještě po dvakráte. Pod názvem "Kostelec" vystupuje Náchod i ve Škvoreckého próze. Na jaře roku 2009 pak v Náchodě vznikl další český film s názvem Pamětnice. Do města se sjely významní herci jako například Libuše Švormová, Květa Fialová, Stanislav Zindulka, Vladimír Brabec, Dalibor Gondík, Josef Somr, Antonie Hegerlíková, Jaroslav Čejka, Lubomír Lipský, Pavel Vondruška a mnoho dalších hereckých legend. Hereckou elitu do filmu Pamětnice přivedl autor scénáře a producent filmu teprve 25 letý rodák z Náchoda Tomáš Magnusek. Výrobu filmu pak měl na starosti další náchodský rodák Roman Florian. Režie se ujal moderátor pořadu české televize černé ovce režisér Vlado Štancel.

[editovat] Dopravní situace a obchvat města

Centrem města Náchod prochází mezinárodní silnice 1. třídy (I/33, E67), která je hlavním tahem tranzitní nákladní dopravy z Prahy do Polska. Městem projede denně nekolik tisíc nákladních vozidel a v dopravní špičce se zde tvoří dopravní zácpa, která mnohdy sahá až za hranice města. Tuto dopravní situaci by měl vyřešit obchvat města Náchoda, který je již vyprojektován[2] a momentálně je ve stádiu před územním řízením. Existují také stále pochybnosti, zda budoucí obchvat městu pomůže, nebo zda tranzitní dopravu do Polska odvede uvažovaná rychlostní silnice R11.[3][4]

[editovat] Osobnosti

Panorama Bělovse směrem k polské hranici

[editovat] Seznam státem evidovaných památek

[editovat] Zajímavé lokality

[editovat] Galerie

Požár Náchoda – Alois Špulák, olej, 1837

Náchodský zámek

Model města Náchoda se zámkem z 1. čtvrtiny 19. století

Ruina městských hradeb s věží

Pohled z Masarykova náměstí na Starou radnici a Náchodský zámek

Jiráskovo gymnázium

Pečeť města Náchoda ze 14. století

Funkcionalistická stavba od místního architekta Adolfa Erbena

Cihlová budova pošty od Milana Babušky (1930)

Nová radnice

Hotel U Beránka

Socha rytíře Hrona, zakladatele hradu a města

Původní podoba hradu Náchod

Pěchotní srub N-S 82 Březinka

Slovní hříčka na nádraží - Náchod-východ-záchod

[editovat] Partnerská města

[editovat] Související články

[editovat] Odkazy

Logo Wikimedia Commons
Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu
Náchod

[editovat] Reference

  1. ↑ a b c d e f g http://www.mestonachod.cz/na/historie/
  2. ↑ http://www.rsd.cz/catalog/Stavime-pro-vas/Prehled-staveb/silnice-i33-nachod-obchvat-i14-vysokovvrchoviny/$file/s33-nachod-obchvat.pdf
  3. ↑ http://w.rozhlas.cz/hradec/zpravy/_zprava/727508
  4. ↑ http://obchvat.enachod.cz/
  5. ↑ http://www.spisovatele.cz/josef-skvorecky
  6. ↑ http://www.vlada.cz/cz/clenove-vlady/historie-minulych-vlad/rejstrik-predsedu-vlad/josef-tosovsky-458/
  7. ↑ http://www.voss-na.cz/index.php/informace-o-skole/architekt-jan-letzel
  8. ↑ http://www.czechmusic.org/main.php?action=osobnosti&id=77
  9. ↑ http://www.sportovci.cz/fotbal/lokvenc-vratislav/?zobrazit=03
  10. ↑ http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=1220
  11. ↑ http://www.vesmir.cz/clanek/antonin-strnad-1746-1799
  12. ↑ http://www.televize.cz/scripts/detail.php?id=45276
  13. ↑ http://www.televize.cz/scripts/detail.php?id=45276
  14. ↑ http://www.nachodskyswing.cz/cas/swing09_listopad.pdf
  15. ↑ http://www.amag.cz/bohumir-spaniel.html

[editovat] Externí odkazy

[editovat] O Náchodském zámku

Město Náchod

Babí | Běloves | Bražec | Dobrošov | Jizbice | Lipí | Malé Poříčí | Náchod | Pavlišov | Staré Město nad Metují
Města, městyse a obce okresu Náchod

Adršpach • Bezděkov nad Metují • Bohuslavice • Borová • Božanov • Broumov • Brzice • Bukovice • Černčice • Červená Hora • Červený Kostelec • Česká Čermná • Česká Metuje • Česká Skalice • Dolany • Dolní Radechová • Hejtmánkovice • Heřmanice • Heřmánkovice • Horní Radechová • Hořenice • Hořičky • Hronov • Hynčice • Chvalkovice • Jaroměř • Jasenná • Jestřebí • Jetřichov • Kramolna • Křinice • Lhota pod Hořičkami • Libchyně • Litoboř • Machov • Martínkovice • Mezilečí • Mezilesí • Meziměstí • Nahořany • Náchod • Nové Město nad Metují • Nový Hrádek • Nový Ples • Otovice • Police nad Metují • Provodov-Šonov • Přibyslav • Rasošky • Rožnov • Rychnovek • Říkov • Sendraž • Slatina nad Úpou • Slavětín nad Metují • Slavoňov • Stárkov • Studnice • Suchý Důl • Šestajovice • Šonov • Teplice nad Metují • Velichovky • Velká Jesenice • Velké Petrovice • Velké Poříčí • Velký Třebešov • Vernéřovice • Vestec • Vlkov • Vršovka • Vysoká Srbská • Vysokov • Zábrodí • Zaloňov • Žďár nad Metují • Žďárky • Žernov
 
Náchod v jiných jazycích: Deutsch, English, Esperanto, Español, Français, Italiano, Nederlands, Polski, Português, Română, Slovenčina, Српски / Srpski, Ślůnski, Winaray
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „http://cs.wikipedia.org/wiki/N%C3%A1chod“
Stránka byla naposledy upravena 9. 8. 2010 v 20:03.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy