Nýrov

Nýrov
Městský obecní úřad
znak
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ0621 582107
kraj (NUTS 3):	Jihomoravský (CZ062)
okres (NUTS 4):	Blansko (CZ0621)
obec s rozšířenou působností:	Boskovice
pověřená obec:	Letovice
historická země:	Morava
katastrální výměra:	9,17 km²
počet obyvatel:	217 (3. 7. 2006)
zeměpisná šířka:	49° 31’ 18’’
zeměpisná délka:	16° 32’ 44’’
nadmořská výška:	500 m
PSČ:	679 72
zákl. sídelní jednotky:	1
části obce:	1
katastrální území:	1
adresa obecního úřadu:	Nýrov 56 67972 Kunštát na Moravě
starosta / starostka:	Dvořáček Ivo
Oficiální web: http://www.nyrov.cz E-mail: obec@nyrov.cz
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Nýrov se nachází v okrese Blansko, kraj Jihomoravský. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 217 obyvatel.

[editovat] Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1368. Osídlení zde bude i starší což dokazuje hradiště či hrádku, dosud neurčeného stáří, nacházejícího se v lokalitě Hradisko asi 1,5 km jihovýchodně od obce, podle některých pramenů až pravěkého původu. Podle pramenů měl Nýrov v období třicetileté války 12 domů, v roce 1790 se zvýšil počet domů na 30 a obyvatel na 181. A v roce 1900 zde bylo 32 domů a 230 obyvatel. Obyvatelé Nýrova se po většinu existence živili prací na polích a v lesích. Až 20. století přineslo do obce určitý rozvoj. V roce 1908 byla postavena základní škola, o šest let později byla postavena silnice která spojovala obec s Kunštátem a Letovicemi. V období první republiky zakládají občané požární sbor, který přetrvává v obci až do dnešních dnů. V třicátých letech je přivedena elektřina z elektrárny ve Zboňku.

Za druhé světové války na území obce operovali příslušníci partyzánských jednotek. Při obraně úkrytu v roce 1945, který byl prozrazen, čtyři z nich zahynuli. Za spolupráci s partyzány byli dva Nýrovští občané gestapem zatčeni a popraveni. Hned po válce je v katastru obce otevřen důl na žáruvzdorný jíl, předchůdce dnešní pískovny.

Když v roce 1948 přebírají moc komunisté ztrácí Nýrov část své samostatnosti. Další co ovlivňuje život v obci je kolektivizace. Těm hospodářům, kteří nebyli ochotni vstoupit do družstva, byl majetek přímo zabaven, zbytek zemědělců se přizpůsobil, nebo odešel pracovat jinam. Na konci šedesátých a na začátku sedmdesátých let se začíná v obci stavět rodinné domky, nový obchod, hospoda a kulturní dům, je vybudována kanalizace a vodovod. Zemědělské družstvo staví nové objekty kanceláře, dílen a skladů, staví se spojovací silnice do Sebranic. Obec má v té době 61 trvale obydlených domů a 254 obyvatel. V období normalizace je Nýrov přičleněn k obci Kunštát. V tomto období z Nýrova odcházejí lidé a je uzavřena škola.

Po roce 1989 si občané zvolili samostatnost obce a vlastní samosprávu. Obec získává zpět svůj historický majetek, škola se otvírá. V roce 2000 bylo dokončeno zavedení plynovodu.

[editovat] Zajímavosti

• Hradisko - jsou skromné zbytky, podle některých odborníků středověkého původu, avšak je pravděpodobnější, že to jsou základy nedostavěného hrádku z 13. století.
• Partyzánská zemljamka - se nachází v lese pod hradištěm. Na místě původního úkrytu části partyzánské skupiny Jermak, která byla v lednu roku 1945 zlikvidována gestapem.
• Rudecké pískovcové jeskyně - jsou zde vytesané postavy Blanických rytířů. Původně zde stála i socha Masaryka, ale po německé okupaci po ní zbyly jen veliké boty.
• Pamětní deska věnovaná Antonínu Pětovi, bývalému řediteli na Nýrovské základní škole a člen protifašistického odboje.
• Památník k 15. výročí osvobození Československa od fašismu.

[editovat] Fotogalerie

Městská hasičská zbrojnice	Zemljamka nedaleko Nýrova	Památník k 15. výročí osvobození	Základní škola v Nýrově
Pamětní deska Antonínu Pětovi na základní škole

)

Wikimedia Commons nabízí obrázky, zvuky či videa k tématu

Nýrov

Tento článek o Česku je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.