NGOismus

NGOismus je v českých podmínkách pejorativní označení domnělé ideologie nadřazující názory občanských sdružení a dalších nevládních organizací (NGO) před názory demokratických orgánů obsazovaných „standardní demokratickou cestou“, tedy na základě voleb. V tomto významu termín zavedl v Česku Václav Klaus v roce 2005 a převzali jej někteří kritici tzv. občanské společnosti.

[editovat] Spor o pojetí Václava Klause

Václav Klaus při obhajobě tohoto pojetí zdůraznil, že termínem nemyslí legitimní působení nevládních organizací, ale pouze ideologii, která jejich názor a obcházení a nahrazování demokratických mechanismů státu (alternativní rozhodování o věcech veřejných) upřednostňuje. „NGOismus“ si podle V. Klause klade za cíl prosazení těch politických myšlenek, které jsou často radikální a zastává je pouze malá skupina lidí, která by svůj názor nemohla prosadit standardní cestou (brání např. volební klauzule). Tento způsob prosazování svých názorů podle něj používají především feministky, radikální ekologové či různá hnutí za tzv. „rovnoprávnost“ a tzv. politickou korektnost. Extrémní verze NGOismu údajně požadují zrušení parlamentarismu. Jako typický příklad NGOismu jmenoval Klaus krizi v České televizi, kdy se „akční výbor“ zabarikádoval ve velíně, nedodržoval „pravidla hry“ a přijímal pozdravné telefonáty od vysokých ústavních činitelů.

Pozice Václava Klause a zejména jeho výrok, podle nějž je „NGOismus“ nebezpečný skoro stejně jako komunismus [1], vzbudila právě u některých nevládních organizací i části veřejnosti značný odpor. Klaus později své výroky korigoval v tom smyslu, že za nebezpečné nepovažuje všechny nevládní organizace, ale pouze ty, které o zmíněné prosazování politických pozic „mimodemokratickými“ cestami usilují.

Na druhou stranu se však ozývá i kritika, že i Václav Klaus a jeho příznivci pro šíření svých názorů mistrně využívají všech nástrojů ovlivňování veřejného mínění, včetně lobbyingu.

Podle kritiků Klausova pojetí je existence takové ideologie vykonstruovaná a nekonkrétní a Václav Klaus zaváděním tohoto termínu ve skutečnosti bojuje proti legitimnímu působení nevládních organizací v demokratických mezích.

[editovat] Původ termínu v anglosaském světě

Václav Klaus uvádí, že termín jako označení ideologie pochází z anglosaského světa, byť se používá zřídka. Odvolává se na amerického politologa J. Fonteho^[1], podle nějž NGO jsou „ve své podstatě nikým nezvolenými nátlakovými skupinami a zodpovídajícími se pouze samy sobě“, které si navíc „nárokují, že mluví za celé lidstvo, podobně jako si jiní v minulosti osobovali mluvit za dělníky či za lid“.

Klaus zmínil i pojetí Johna O'Sullivana^[2], který termín NGOism nepoužívá, avšak tradiční parlamentní demokracii založenou na jednotlivcích a jejich právech klade do protikladu se systémem založeným na skupinách nárokujících určitá práva, který podle O'Sullivana je ohrožením demokracie.

NGOismus podle Klause mimořádně znepokojuje i afghánského prezidenta Karzáího a je nebezpečný v politických systémech třetího světa. Podle Klause se o „nemoci NGOismu“ otevřeně hovoří na Filipínách a v Africe se o NGOismu hovoří jako o „novém náboženství“ těch, co s ohledem na místní poměry ztratili víru v klasický stát.

Jako odpůrce tohoto pojetí jmenuje Klaus Blairova spolupracovníka J. Giddense, který druhý systém považuje za „demokratizaci demokracie“.

Podle Jiřího Staňka v angličtině termín NGOism obvykle neoznačuje (údajnou) ideologii popisovanou Klausem, ale legitimní působení nevládních organizací.

[editovat] Související články

• lobbying

[editovat] Externí odkazy

• Václav Klaus odpovídá Tomáši Feřtekovi – vysvětlení prezidentova vnímání pojmu NGOismus (časopis Reflex 44/2005, 25. 10. 2005)
• Jiří Staněk: Rákosníček, Bílá paní a NGOism (Britské listy, 14. 11. 2005) - polemický článek odporující Klausovým obviněním NGO a vyvracející jeho tvrzení „[při] použití libovolného internetového vyhledávače […p]o zadání pojmu NGOism se objeví velké množství odkazů“.

[editovat] Poznámky

1. ↑ J. Fonte: Trojský kůň demokracie (The National Interest č. 76, léto 2004), str. 18 a 125
2. ↑ John O'Sullivan: (Quadrant, říjen 2002)