Načešice

Načešice
status:	obec
NUTS 5 (obec):	CZ0531 571903
kraj (NUTS 3):	Pardubický (CZ053)
okres (NUTS 4):	Chrudim (CZ0531)
obec s rozšířenou působností:	Chrudim
pověřená obec:	Heřmanův Městec
historická země:	Čechy
katastrální výměra:	9,03 km²
počet obyvatel:	532 (3. 7. 2006)
zeměpisná šířka:	49° 56’ 16’’
zeměpisná délka:	15° 37’ 31’’
nadmořská výška:	323 m
PSČ:	538 03
zákl. sídelní jednotky:	2
části obce:	2
katastrální území:	2
adresa obecního úřadu:	Načešice 21 53803 Heřmanův Městec
starosta / starostka:	Halbich Ladislav
Ofic. web OÚ: http://www.nacesice.eu/ E-mail: ou.nacesice@quick.cz
Zdroje k infoboxu a částem obce

Obec Načešice se nachází v okrese Chrudim, kraj Pardubický. Ke dni 3. 7. 2006 zde žilo 532 obyvatel.

[editovat] Části obce

• Načešice
• Licomělice

[editovat] Historie

Přesné datum založení obce Načešice není známo. Z dostupných historických pramenů je však zřejmé, že existovala již dávno před rokem 1382. Z tohoto roku se totiž vyskytuje první písemný doklad, kde se uvádí město Heřmanův Městec s vesnicemi Načešice a Licomělice (Naczessice, Wieczemělice). Z dalšího roku 1383 je pak písemnost, ve které se uvádí „Ješek z Načešic, řečený Načeš“.
Jméno Načešice znamená ves lidí Načešových. Toto jméno bylo zkratkou osobního jména.
V roce 1391 se objevuje další zmínka o „Pešikovi z Načešic“. Z téže doby jsou zmínky v různých písemnostech jako: „V láních, Načešicích, v Klešicích“ nebo „Ves Načešice, městečko Heřmanovo“, „Zámek řečený Heřmanův Městec s lesy, jež slovou Kostelečtí, Načešičtí“ apod.

Více pramenů se nachází v purkrechtní knize heřmanoměstecké. Nejstarší zápisy o vsi Načešice jsou jasným dokladem toho, že byla založena dle staročeského práva a měla několik zemanů, kteří si uchovávali samostatnost oproti lichnickému purkrabí, zatímco ostatní sedláci se zakupovali, vidouce, že z Lichnice jim kyne ochrana. Před husitskými válkami měla v Načešicích svůj dvůr Eva z Načešic, právem odúmrtním jej nabyl král Václav IV. a posléze roku 1410 daroval Alešovi z Přestavlk. Jiné dvory vlastnili roku 1438 panoš Kuneš z Načešic, Vaňek Kutský či Matěj z Hájov. V této době začíná na Chrudimsku výrazně vystupovat šlechta a to hlavně ve svém poměru jak k nově založeným městům, tak i k ostatním třídám společnosti. Obyvatelé usazení podle staročeského práva se zakupovali vzhledem k prospěchu kynoucímu z německého práva a dávali o tom zápisy do knih. Tím se stávali nájemníky vlastních pozemků. Toto zakupování a přeměňování osad se u nás dělo až do doby husitské, a dokonce ještě brzy po válkách spěchá celá řada jednotlivců do knihy heřmanoměstecké, aby si tam před svědky zajistili svůj majetek. Dokladem toho je zápis z roku 1451, jímž Duchoň z Načešic odevzdává purkrecht synu Petrušinu.

Podobným způsobem se zakoupily všechny vesnice na Heřmanoměstecku a poddali se tak pánům na Lichnici, kteří je poté spravovali svým purkrabím.

Ves samotná měla svého rychtáře, kterým byl Jan Tiska. Po něm nastoupili Ojtěch a Blažek. Od Načešic směrem k Raškovicům se nacházelo velké hájemství, o které se vedl roku 1575 spor s paní Annou Gerštorfovou. V téže době se připomíná v Načešicích poddaný Jiřík Mlejnek, jenž byl roku 1576 propuštěn pardubickým hejtmanstvím z poddanství Jiřímu Proskovskému z Proskova na Velkém hradě.

Po třicetileté válce bylo mnoho usedlostí zruinovaných a zpustlých, také z důvodů náboženských, když při rekatolizaci lidé opouštěli své domovy a mnozí i emigrovali. Podle sčítání vizitační komise z roku 1654 bylo ve vsi 10 sedláků, kteří měli po 24 až 50 strychů (korců ), 1 chalupa s 9 strychy a tři stavení byla zbořena. Počátkem 17. století byla ve vsi rychta, které byly podřízeny obce Raškovice a Licomělice (Vicomělice).

Koncem 18. století měly Načešice 33 domů. S přidělenou osadou Raškovicemi to bylo v roce 1789 domů 47, 1833 domů 64 a 434 obyvatel, 1890 domů 71 a 552 obyvatel, 1900 domů 84 a 513 obyvatel (246 mužů a 267 žen, 508 katolíků a 5 evangelíků).

Tento článek o Česku je příliš stručný nebo neobsahuje důležité informace. Pomozte Wikipedii tím, že jej vhodně rozšíříte.

web: www.nacesice.eu