Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
| Namibijská republika Republic of Namibia |
|||
|---|---|---|---|
|
|||
| Hymna: Namibia, Land of the Brave | |||
| geografie | |||
|
|
|||
| Hlavní město: | Windhoek | ||
| Rozloha: | 825 418 km² (33. na světě) z toho zanedbatelné % vodní plochy |
||
| Nejvyšší bod: | Königstein (2606 m n. m.) | ||
| Časové pásmo: | +1 | ||
| obyvatelstvo | |||
| Počet obyvatel: | 2 030 692 (147. na světě, odhad 2005) | ||
| Hustota zalidnění: | 2,5 ob. / km² (192. na světě) | ||
| Jazyk: | angličtina (úřední), oshiwambo (50%), němčina (32%), afrikánština (druhý jazyk většiny obyvatel) | ||
| Náboženství: | luteránské křesťanství | ||
| státní útvar | |||
| Státní zřízení: | republika | ||
| Vznik: | 21. března 1990 (nezávislost na Jižní Africe) | ||
| Prezident: | Hifikepunye Pohamba (od 2004) | ||
| Předseda vlády: | Nahas Angula (od 2005) | ||
| Měna: | namibijský dolar (=100 centů) (NAD) | ||
| mezinárodní identifikace | |||
| ISO 3166-1: | 516 NAM NA | ||
| MPZ: | NAM | ||
| Telefonní předvolba: | 264 | ||
| Národní TLD: | .na | ||
Namibie je republika na západním pobřeží Afriky. Na severu sousedí s Angolou, na severovýchodě se Zambií, na východě s Botswanou a na jihu s Jihoafrickou republikou. Na západě ji omývají vody Atlantského oceánu. Má rozlohu 824 292 km² a 2 milióny obyvatel, což představuje nejmenší hustotu zalidnění v Africe. Namibie získala nezávislost jako jedna z posledních z afrických zemí, v roce 1990, a to od Jihoafrické republiky, která ji přechodně spravovala.
Obsah |
Nejdelší řekou je část řeky Okawango na severu, v tzv. Capriviho výběžku, a také část řeky Zambezi. Při pobřeží se rozkládá poušť Namib, ve vnitrozemí pak poušť Kalahari. Savany a pastviny tvoří asi 45% rozlohy státu.
Koncem 19. století došlo ke kolonizaci země Němci. Němečtí vojáci a farmáři zabírali domorodým kmenům pastviny a zabavovali dobytek. V roce 1904 proti útlaku kolonizátorů povstal kmen Hererů; povstání bylo potlačeno a mělo za následek tři roky trvající genocidu, které padlo za oběť asi 65 z 80 tisíc Hererů. Zbývající byli uvězněni v koncentračních táborech, kde museli vykonávat otrocké práce pro Německou říši a velké množství jich zahynulo. Jejich veškerá půda byla císařským dekretem zkonfiskována a rozdělena mezi bílé farmáře.
Od roku 1915, kdy Jihoafrická unie obsadila tuto původně německou kolonii, byla správa území výhradně v rukou vlády v Pretorii, ačkoliv Jihoafrická unie ani pozdější Jihoafrická republika nikdy území de iure nepřipojila. Bílí obyvatelé Jihozápadní Afriky byli zastoupeni v Jihoafrickém parlamentu. Od roku 1926 existovalo Zákonodárné shromáždění, v němž byla zastoupena Národní strana a Německý svaz Jihozápadní Afriky; domorodému obyvatelstvu aktivní ani pasivní volební právo uděleno nebylo. Na místní úrovni hráli jistou roli většinou dosti servilní kmenoví náčelníci, se kterými udržovalo velice omezené kontakty jihoafrické Ministerstvo pro bantuské záležitosti. První projevy namibijské lidové iniciativy se objevovaly až v 50. letech v podobě odborových hnutí, o jejichž vznik se zasloužili hlavně jihoafričtí odboráři. V Jihoafrické unii se zároveň formovala Organizace studentů Jihozápadní Afriky. Z jejích řad vyšli pozdější vedoucí představitelé organizací Národní unie Jihozápadní Afriky Fanuel J. Kozonguizi a Zedekia Ngavirue a Lidová organizace Jihozápadní Afriky (SWAPO) Mburumba Kerina. Tito lidé se zasadili o vznik politické, nacionalistické, někdy až radikální, alternativy k hierarchické kmenové, ze své podstaty nenárodní, politice.
Po několikaletém úsilí OSN, předně takzvané Západní styčné skupiny (tvořené Francií, Kanadou, NSR, Spojenými státy a Velkou Británií), a diplomatické aktivitě Spojených států, které zároveň usilovaly o omezení vlivu SSSR a Kuby v Angole, Namibie vyhlásila nezávislost 21. března 1990.
Hlavní silou v třináctiletém ozbrojeném boji za nezávislost byla organizace SWAPO (Lidová organizace Jihozápadní Afriky) v čele se Samuelem Nujomou. Pří získání nezávislosti byl Sam Nujoma Národním shromážděním vzešlým ze svobodných a spravedlivých voleb zvolen prezidentem. Politický vývoj Namibie je ve znamení jasné převahy jedné strany (opakovaně potvrzované volbami) SWAPO, která není příliš ohrožována opozicí. Přestože Nujoma v souladu s ústavou opustil v roce 2005 prezidentskou funkci, nadále zůstává patrně nejvlivnějším namibijským politikem.
Namibijci jsou většinou příslušníky Ovambského kmene (50 %), zastoupení ostatních kmenů je velice nízké. 75 % Namibijců je gramotných a téměř 82 % obyvatel jsou křesťané, hlavně protestanti.
Namibie má na africké poměry celkem slušnou síť silnic, vybudovanou německými kolonisty a modernizovanou jihoafrickými dělníky v 80. letech. Významným přístavem je Velrybí zátoka (Walvis Bay), přes ni se do země dováží a vyváží většina zboží. Země je významným producentem diamantů, těží se ale také zinek, uran, stříbro a jiné rudy. HDP dosahuje 2500 USD na hlavu, což je na africké podmínky mimořádné. Mezinárodní obchod je úzce provázán s JAR a zeměmi Commonwealthu. Měnou je namibijský dolar. 6 % obyvatelstva je evropského původu. Tato skupina obyvatel má také snačně vyšší kupní sílu, oproti původnímu obyvatelstvu.
Jediným větším sídlem je Windhoek - hlavní město. Jinak mají ostatní sídla méně než 20 000 obyvatel.
Mapy: 17°-29° J, 12°-25° V
