Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače
Mobily
Set-top-boxy
Parfémy
Krása
Produkty pro zdraví
Hodinky
Elektro
Šperky
Nábytek
Nářadí a zahrada
Outdoor
Počítače
Mobily
| Napajedla | |
|---|---|
radnice |
|
|
|
|
| status: | město |
| NUTS 5 (obec): | CZ0721 585513 |
| kraj (NUTS 3): | Zlínský (CZ072) |
| okres (NUTS 4): | Zlín (CZ0721) |
| obec s rozšířenou působností: | Otrokovice |
| pověřená obec: | Napajedla |
| historická země: | Morava |
| katastrální výměra: | 19,8 km² |
| počet obyvatel: | 7 547 |
| zeměpisná šířka: | 49° 10' 24" s. š. |
| zeměpisná délka: | 17° 30' 49" v. d. |
| nadmořská výška: | 200 m |
| PSČ: | 763 61 |
| zákl. sídelní jednotky: | 18 |
| části obce: | 1 |
| katastrální území: | 1 |
| adresa městského úřadu: | Městský úřad Napajedla nám. Masarykovo 89 763 61 Napajedla |
| starosta / starostka: | Ing.Irena Brabcová |
| Oficiální web: http://www.napajedla.cz E-mail: podatelna@napajedla.cz |
|
 Zdroje k infoboxu a částem obce |
|
Napajedla (německy Napagedl) jsou město v okrese Zlín ve Zlínskem kraji na hranici Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu na řece Morava. Údolí řeky Moravy se nachází na bývalé obchodní stezce, což umožnilo vznik trvalého osídlení. V roce 2010 žilo ve městě 7 547 obyvatel.[1]
První písemná zpráva pochází z roku 1362. Během 14. století se malá osada rozrostla na městečko. V roce 1898 získaly Napajedla statut města.[2]
Obsah |
Město Napajedla leží na hranici Hornomoravského a Dolnomoravského úvalu, na rozhraní tří regionů Hané, Valašska a Slovácka. Na 19,8 km2 zde žije 7 547 obyvatel.
Místo, označované jako Napajedelská brána, tvořilo již pro pravěkého a středověkého člověka strategicky důležitý bod. Údolí řeky Moravy s příznivými životními podmínkami, nacházející se na obchodní stezce, vytvářelo předpoklady pro trvalé osídlení. Historický název města sám vypovídá o jeho významu.
Po staletí využívaly obchodní i vojenské karavany brod na řece Moravě při cestě od Baltu do Středomoří a zpět. Při zastavení zde napojily koně, v okolních lesích našly potravu. Z osady bylo ve 14. století městečko, v 19. století město. První písemná zpráva pochází z roku 1362. Napajedla náležela díky své strategické poloze ke starobylým dědičným panovnickým majetkům a později byla lákavým zástavním panstvím. Dlouhodobě se ujali vlády nad územím Žerotínové. Výraznou stopu v historii panství zanechal rod Rotalů, který je několikanásobně zvětšil. Erbovní znak Rotalů zdobí vstupní brány do kostela sv. Bartoloměje i napajedelského zámku. Ten postavil v letech 1764-1769 stavitel Jakub Antonín Slováček v barokním slohu pro poslední dědičku Rotalů podle vídeňského dvorního architekta Františka Antonína Grimma. V současnosti je zámek v rekonstrukci, ale lákavou procházku nabízí krásný zámecký park.
Největšího věhlasu dosáhlo napajedelské panství za pánů ze Stockau. Sirné lázně s kva!itní léčivou minerálkou a bohatým kulturním programem lákaly návštěvníky zdaleka. Vídeňská smetánka začala do Napajedel jezdit po založení hřebčina, o jehož rozkvět se postaral zejména zeť pana hraběte Aristides Baltazzi. Tradice chovu anglických plnokrevníků v Napajedlích trvá bez přerušení téměř 120 let. Pasoucí se stáda koní jsou neobvyklou zvláštností okolí. V blízkosti pastvin na Pěnném leží na slepém rameni Moravy rekreační středisko Pahrbek. Zde je restaurace, možnost ubytování, autokemping a přírodní koupaliště. Další možnost koupání je na blízkých jezerech, která vznikla těžbou štěrkopísků.
Náměstí v Napajedlích vévodí novorenesanční budova radnice. Toto dílo architekta Dominika Feye oslavilo v roce 2004 stoleté výročí. Na výzdobě radnice se před sto lety podíleli Franta Uprka sochou sv. Jiří, patrona Napajedel, a Jano Köhler vitrážemi oken a keramickým ciferníkem věžních hodin.
Napajedlané střeží i několik dalších pamětihodných budov. Patří sem barokní kostel sv. Bartoloměje, i budova bývalého kláštera, ve které město rekonstruuje někdejší kapli na stánek umění, koncertů a výstav. Dalšími jsou rodné domy slavných napajedelských rodáků, jako klavírního virtuóza Rudolfa Firkušného, generála Josefa Šnejdárka, spisovatelky Boženy Benešové a dalších.
Folklorní soubory Radovan a Radovánek, s padesátiletou tradicí své činnosti, udržují stále živé písně, kroje a lidové zvyky. Své místo zde našlo každoroční srpnové setkání folklorních souborů Valašska, Slovácka a Hané "Napajedelské chodníčky".[3] Novou tradicí je "Svatováclavský večer" - královský pochodňový průvod městem a bohatý kulturní program v den státního svátku. Jarní "Divadelní festival ochotnických souborů" s téměř padesátiletou tradicí je již klasikou kulturního života města.
Současníkům nabízí město Napajedla dobré podmínky pro sport i společenský život, vítá své návštěvníky a rozvíjí se do evropské současnosti.
V Napajedlech sídlí podnik Fatra, výrobce širokého sortimentu plastických hmot.
Město je známé také díky svému hřebčínu (založenému v roce 1886), ve kterém se chovají dostihoví koně, především anglický plnokrevník.
|
|||||||
