Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Invia.cz
Eurovíkendy
Kanárské ostrovy
Dominikánská republika
Madeira
Last minute
Vydělávejte peníze s INVIA.CZ
Ne základnám je občanská iniciativa (volné sdružení osob a hnutí), která nenásilnou formou bojuje proti umístění základny systému Národní raketové obrany USA na území České republiky.[1] Definuje se jako nadstranické sdružení, které si neklade za cíl vytvářet vlastní jednotnou politiku v oblastech nesouvisejících s otázkou základny,[1] na stránkách regionální skupiny se však vyskytuje i například článek o válce v Iráku.[2] Iniciativa vznikla v srpnu roku 2006.[3] V současné době je v ní sdruženo přes pět desítek organizací[1] a působí v rámci ní devatenáct regionálních skupin. Mluvčími iniciativy jsou Jan Májíček, Ivona Novomestská a Jan Tamáš.[4].
Týdeník Respekt označil na své titulní straně iniciativu Ne základnám za „nejúspěšnější občanské hnutí“ v Česku. [5]
Obsah |
.jpg)
Od svého založení uspořádala iniciativa několik demonstrací za referendum a proti radarové základně v Praze, Brně, Ostravě a na různých místech v Brdech, mezinárodní konferenci proti jadernému zbrojení v Březnici a stovky happeningů, debat a kulturních akcí [6].
Organizuje také petiční akci za uspořádání celostátního referenda o této otázce: Souhlasíte s umístěním a existencí základny Národního raketového systému obrany USA na území České republiky?[7] V současnosti (srpen 2008) tuto petici podepsalo více než 130 000 lidí[8]. Podle údajů iniciativy petici podepsaly také české i světové osobnosti jako například Noam Chomsky, Jan Keller a Erazim Kohák.
Od 17. června do 21. srpna 2008 provozovala iniciativa na pražském Václavském náměstí nepřetržitý 24-hodinový petiční stánek[9]. Celková doba, po níž stánek na místě stál, přesáhla 1 570 hodin.
![Celostátní demonstrace na Václavském náměstí na kterou dorazilo odhadem 4000 lidí[zdroj?].](http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Demonstrace_26-05-2007_2.JPG)
V rámci iniciativy Ne základnám působí v současnosti (květen 2008) celkem 19 regionálních skupin po celé České republice, konkrétně v následujících městech a místech: Brdy, Brno, České Budějovice, Český Krumlov, Hodonín-Břeclav, Jihlava, Karlovy Vary, Kolín, Louny, Most, Olomouc, Ostrava, Pardubice, Plzeň, Praha, Prostějov, Přerovsko Strakonice a Ústí nad Labem.
Iniciativa Ne základnám spolupracuje s podobně zaměřenou Ligou starostů proti radaru (spolupořádají některé akce) a několika mezinárodními mírovými organizacemi (Mayors for Peace, Campaign for Peace and Democracy, Campaign for Nuclear Disarmament). Ne základnám opakovaně podpořila českou pobočku Greenpeace v jí pořádaných akcích zaměřených proti radarové základně. Ředitel Greenpeace ČR Jiří Tutter vystoupil na protestním happeningu iniciativy Ne základnám proti násilnému vyhnání aktivistů Greenpeace z brdské kóty 718 (místa, na němž má být vybudován radar Národní protiraketové obrany USA)[10].
Petici iniciativy Ne základnám podepsali například Noam Chomsky, Jan Keller, Erazim Kohák a řada dalších vysokoškolských pedagogů (včetně profesorů a docentů) z Prahy, Brna a Pardubic. Z umělců iniciativu podporuje režisérka Věra Chytilová, režisér Zdeněk Troška či frontman kapely Krausberry Martin Kraus. Z bývalých disidentů a chartistů například Ivan Odilo Štampach, Luboš Kohout, Jaroslav Šabata, Petr Uhl, Jan Tesař, Julius Tomin, … [11]
Časopis Respekt označil na své titulní straně iniciativu Ne základnám za „nejúspěšnější občanské hnutí“ v Česku. [5]
Max Blaustein z časopisu Eretz.cz v článku na Neviditelném psu tvrdí, že ačkoliv iniciativa vystupuje jako jako vlastenecky motivovaný oponent budování americké radarové základny v České republice, je ve skutečnosti ve spojení s islámskými a komunistickými extrémisty a hájí zájmy Íránu. Podle něj se její zástupci se aktivně účastní mezinárodních konferencí, jejichž tématem má být „boj proti USA, antisemitismus a rozdmýchávání nenávisti a podpora všech forem boje za osvobození Palestiny (tzn. včetně teroristických útoků)“.[12]Zastánci Inciativy však oponují, že na jediné mezinárodní konferenci, které se zástupci Inciativy zůčastnili, tedy Káhirské konferenci, nikdo terorismus nepropagoval a že je zásadní rozdíl mezi kritikou politiky státu Izrael a antisemitismem.[zdroj?]
Jiří Wagner kritizoval, že některé z organizací, které iniciativě vyjádřily podporu, jsou nedemokratické, extrémistické či jinak problémové.[1][13] Mezi kritizované organizace patří například trockistické skupiny Socialistická Solidarita, Socialistická organizace pracujících, Socialistická alternativa Budoucnost, dále antikapitalistické REVO – nezávislá organizace mládeže, Palestinský klub, Svaz palestinských studentů, Všeobecný svaz muslimských studentů v ČR, Islámská nadace v Praze, Muslimská unie, Socialistický kruh, Levý blok, Společnost Julia Fučíka, Ostravský levicový klub, nebo server Nový směr.[13]
Členové iniciativy tvrdí, že její akce byly v médiích doposud buď marginalizovány nebo interpretovány jako demonstrace důchodců a komunistů.[14][12]
V květnu 2007 aktivisté Ne základnám vyškrtli úředně zakázaný Komunistický svaz mládeže ze seznamu podporujících organizací uvedeného na webu iniciativy. Aktivisté z iniciativy se snažili o zákaz používání komunistických symbolů na akcích iniciativy. David Pazdera z okruhu úředně rozpuštěného KSM poté prohlásil, že vrcholoví představitelé iniciativy vystupují antikomunisticky.[15][16]
Karel Pacner obvinil iniciativu z nejasného financování, z toho že je finančně podporována Ruskem a jinými státy, které si radar v Česku nepřejí.[17][18] Kritici[zdroj?] tvrdí, že iniciativou vykazovaný objem finančních prostředků neodpovídá předpokládaným nákladům (například finančně nákladné billboardové kampaně).
Iniciativa Ne základnám nesouhlasí a poukazuje na to, že veškeré záznamy o jejích financích jsou komukoli k dispozici na transparentním účtu.[19] Tvrdí také, že své aktivity financují většinou přímo členové Ne základnám z vlastních kapes, případné větší náklady jsou pokryty z dobrovolných příspěvků od příznivců, sponzorského poskytování zboží či služeb od firem sympatizantů atd.[20]
Filmaři Vít Klusák a Filip Remunda, autoři kontroverzního filmu Český sen, natáčejí o iniciativě Ne základnám a celém českém „sporu o radar“ celovečerní film.
