Nebovidy (Praha)

Nebovidy je název zaniklé vsi na území dnešní Malé Strany v Praze.

Nebovidy se nacházely jižně od opevnění maltézského kláštera kolem původně románského kostela sv. Vavřince při hlavní cestě vedoucí dnešní Karmelitskou ulicí. U kostela sv. Jana Křtitele Na Prádle na tuto silnici navazovala cesta k vltavskému brodu. Spolu s vesnicemi Újezd, Obora, Trávník a Rybáře patřily Nebovidy k nejstarším obcím na levém břehu Vltavy.^[1]

Kostel sv. Vavřince, který stál za domem čp. 390 v dnešní Karmelitské ulici - je zmiňován poprvé v roce 1298 jako místo, ve kterém se nalézá dvorec chotěšovských premonstrátů (ženského řádu) s klášterem a kostelem sv. Maří Magdalény.

Když se tento ženský řád v roce 1313 přestěhoval na Staré Město (do bývalého kláštera templářů) darovala Eliška Přemyslovna opuštěný klášter v Nebovidech dominikánkám, zvaným magdalenitky. Další ženský klášter - dominikánek u sv. Anny - byl v zadní části dnešního Tyršova domu (Michnova paláce). Severně odtud byl dvůr a mlýn náležející klášteru břevnovskému.

Nebovidy ve 14. století patřily převážně dvěma církevním institucím: zdejšímu klášteru sv. Anny a benediktinskému klášteru sv. Jiří na Pražském Hradě, který zde vytvořil tzv. postranní právo. Rozšířením Malé Strany Karlem IV. dostaly se v letech 1360-62 Nebovidy (s částí sousedního Újezda) do jejích hradeb. V roce 1420 vypálili Pražané kostel i klášter sv. Maří Magdalény. Berní rula uvádí v Nebovidech vlastněných svatojiřským klášterem k r. 1653 17 domů - „postranní právo nebovidské“ bylo v roce 1780 připojeno k Malé Straně. Z původních Nebovid se zachovalo jméno ulice Nebovidská, kostel sv. Vavřince (čp. 553) se zvonicí (čp. 396) a obvodové zdi kostela sv. Maří Magdalény v Karmelitské ulici (v budově čp. 387 - Tiskařské závody).

[editovat] Reference

• František Holec: Zaniklé vesnice na území hlavního města Prahy, Pražský sborník historický XXIX (1996), str. 117-148

1. ↑ Eduard Škoda: Pražské svatyně, Nakladatelství Libri 2002, ISBN 80-7277-098-5, str. 254