Hledat:

Invia.cz Pojeďte do Egypta Kanárské ostrovy Dovolená - Turecko Dominikánská republika Madeira Last minute
 

Nejvyšší číšník

Nejvyšší číšník (latinsky summus pincerna, německy Oberst–Mundschenk, starým pravopisem Obrist-Mundschenk), zpočátku jen číšník patřil k dvorským úřadům (dignitates), které původně měly zabezpečovat hospodářství a chod domácnosti i dvora panovníka. Dalšími dvorskými úřady byl komorník (camerarius), správce knížecích stájí – maršálek (marschalcus, agazo), stolník (dapifer) a mečník (ensifer). Tradici úřadu lze vystopovat na merovejských a karolinských královských dvorech. V českém knížectví se číšník připomíná od poloviny 12. století (1147) za vlády Vladislava II. (vládl 1140–1172, králem od roku 1158). Původně šlo o péči o vinné sklepy, dozor nad zásobováním dvora nápoji (vínem) a přímou (čestnou) obsluhu knížete (krále) u stolu, později o čestnou hodnost dvorského ceremoniálu. Úřad vykonávali příslušníci rodu Bavorů, Hroznatovců, Vítkovců, Divišoviců, Buziců, Markvarticů. U dvorských úřadů se projevovala tendence k dědičnosti, číšník byl od roku 1337 dědičný v rodě Vartemberků, od 16. listopadu 1627 Slavatů z Chlumu a Košumberka a konečně po jejich vymření od 24. dubna 1716 Czerninů z Chudenic. Po Bílé hoře, pakliže král sídlil v Čechách, byly obvykle úřady královského českého dvora vykonávány už jen při korunovacích.

Nejvyššímu číšníkovi byl podřízen podčíšník neboli podčeší (subpincerna), který přímo obsluhoval při stolování. Na korunovační hostině nejvyšší číšník podával králi číši, zatímco podčíšník mu víno naléval z konvice.

Ve Svaté říši římské měl hodnost arcičíšníka (německy Erz-Mundschenk, latinsky Archipincerna) český král.

Seznam nejvyšších číšníků Českého království[editovat | editovat zdroj]

  • 1147 Budislav
  • 1160–1165 Vecel
  • 1169–1170 Zdeslav
  • 1175–1177 Dlugomil
  • 1177 Štěpán
  • 1180 Hroznata
  • 1183 Mutina
  • 1184 Konrád
  • 1187 Sezima
  • 1194 Arnošt
  • 1207 Bohuta
  • 1220–1225 Martin
  • 1232–1238 Zbraslav
  • 1238–1239 Bavor
  • 1239–1248 Jaroš z Poděhús a Slivna
  • 1251 Bavor
  • 1253 Čéč († 1270)
  • 1256 Diviš
  • 1262 Domaslav
  • 1251–1267 Oldřich Zajíc
  • 1268–1270 Havel z Lemberka († asi 1255)
  • 1270–1277 Volkmar z Třebonína
  • 1283 Beneš z Vartemberka
  • 1284–1285 Jaroslav ze Šternberka
  • 1289 Jan z Michalovic (po 1260 – 1306)
  • 1308–1310 Jan z Vartemberka(† 5. 1. 1316)
  • 1318–1337 Beneš z Vartemberka († 1337)

Dědičně v rukou Vartemberků[editovat | editovat zdroj]

Dědičně v rukou Slavatů[editovat | editovat zdroj]

  • 1627 (16. 12.) – 1652 (19. 1.) Vilém Slavata z Chlumu a Košumberka (1. 12. 1572 Čestín – 19. 1. 1652 Vídeň)
  • 1652 (19. 1.) – 1657 (2. 7.) Adam Pavel Slavata (13. 6. 1604 – 2. 7. 1657 Nová Bystřice)
  • 1657 (2. 7.) – 1673 (2. 4.) Ferdinand Vilém Slavata (1630 – 2. 4. 1673)
  • 1673 (2. 4.) – 1689 (1. 7.) Jan Jiří Jáchym Slavata (1638 – 1. 7. 1689 Velvary)
  • 1689 (1. 7.) – 1691 (26. 1.) František Leopold Vilém Slavata (1639 – 26. 1. 1691 Jindřichův Hradec)
  • (1691–1712 (?) Jan Karel Jáchym Slavata (1641 – 21. 7. 1712 Řím))

Dědičně v rukou Czerninů z Chudenic[editovat | editovat zdroj]

Seznam podčíšníků Českého království[editovat | editovat zdroj]

  • 1185 Diviš
  • 1194–1195 Jaroš
  • 1211 Paulík
  • 1222 Holach
  • 1227 Albert
  • 1232 Beneda
  • 1232–1234 Jiljí čili Idík
  • 1233–1234 Sezima
  • 1251 Bedřich
  • 1251–1252 Oldřich Zajíc
  • 1232–1238 Zbraslav z Miletína
  • 1251–1267 Oldřich Zajíc z Valdeka
  • 1261–1277 Oneš z Onšova
  • 1264 Bedřich
  • 1268 Protiven
  • 1308 Albera
  • -
  • 1483 Jindřich z Tandorfa

Seznam nejvyšších číšníků Moravského markrabství[editovat | editovat zdroj]

  • 1203–1213 Sulislav
  • 1226 Vilém
  • 1228 Miroslav
  • 1233–1237 Lupold
  • 1239–1245 Vilém
  • 1240–1249 Lupold
  • 1253 Volfram
  • 1256 Diviš
  • 1262–1267 Oneš
  • 1268–1272 Nezamysl
  • 1284 Jaroslav ze Šternberka
  • 1303 Protiva z Dúbravice
  • 1327 Oldřich z Kesinku
  • 1334 Oldřich z Kesinku
  • 1381–1382 Čeněk z Rovečné
  • 1384–1385 Heník z Valdštejna
  • 1481 Václav z Boskovic

Seznam podčíšníků Moravského markrabství[editovat | editovat zdroj]

  • 1203 Petr
  • 1222–1224 Svatoslav
  • 1226 Milič
  • 1232 Jdík
  • 1233–1234 Sezima
  • 1234 Jdík

Seznam dědičných číšníků ve Svaté říši římské[editovat | editovat zdroj]

Český král jako arcičíšník propůjčil úřad dědičného říšského číšníka hrabatům Schenkům z Limpurgu a od roku 1714 hrabatům z Althannu.

Seznam dědičných číšníků Korutanského vévodství[editovat | editovat zdroj]

Úřad dědičných číšníků (Oberst-Erblandmundschenk in Kärnten) zde zastával šlechtický rod Ditrichštejnů.

Odkazy[editovat | editovat zdroj]

Reference[editovat | editovat zdroj]

  1. VOKÁČOVÁ, Petra. Příběhy o hrdé pokoře: aristokracie českých zemí v době baroka. Praha: Academia, 2014. 964 s. ISBN 978-80-200-2364-3. S. 731. 

Literatura[editovat | editovat zdroj]

Související články[editovat | editovat zdroj]

Externí odkazy[editovat | editovat zdroj]

 
Tento článek je převzat z české wikipedie - otevřené encyklopedie, originální článek naleznete na adrese: „https://cs.wikipedia.org/w/index.php?title=Nejvyšší_číšník&oldid=16337782
Stránka byla naposledy upravena 23. 8. 2018 v 16:41. Editovat celý článek Nejvyšší číšník.
Text je dostupný pod licencí Creative Commons Uveďte autora – Zachovejte licenci 3.0 Unported, případně za dalších podmínek. Podrobnosti naleznete na stránce Podmínky užití.
Další služby: Portál | Katalog | Hledej | Zprávy | Počasí | Kurzy | Práce | Slovník | TV | Online hry | Java hry | SMS | Loga a melodie | Chat | Fórum | Kontakt | Set-top-boxy